Ono se řekne občanka, patnáct, většina z čerstvých patnáctníků si představuje, jak si měsíčně vybrigádují dvacet tisíc… ale kde je pravda?

Zkusila jsem to sama. A popravdě, je to bída. Kde vás v patnácti vezmou? Nikde. Ptala jsem se v jednom z obchodních řetězců, jestli bych náhodou třeba nemohla skládat zboží do regálu, nebo cokoli jiného. Paní se jen pousmála a řekla mi, že berou nejdřív od šestnácti. Ale proč? Změní se toho hodně? Mám občanku v patnácti? Mám. Mám ji v šestnácti? Mám, a je úplně stejná.

Ta samá zelená kartička. Tak co mám dělat, když rodiče o kapesném nechtějí ani slyšet a plnost mé peněženky se řídí a omezuje pouze na aktivitu v návštěvách příbuzenstva a na narozeniny, svátky, Vánoce. Co s tím?

Nabízí se práce Avon či Oriflame lady, kterých je snad jen u nás ve třídě asi pět. Jako největší problém je tady závislost na vlastním odběru, což mi přijde dost strašný, když si podle svojí akčnosti musím ještě sama nakupovat. A co prodejci parfémů v obchodních domech?

To snad ani nestojí za komentář. Sama vím, jak hrozné je jít se jen kouknout po obchodech, když vtom na vás najednou vyskočí prodejce s „úžasnou nabídkou, kterou využije celá vaše rodina“.

Nejenže mají vždy, když se se mnou tyto dámy baví, jedinečnou, neopakovatelnou cenovou akci, která zrovna dnes končí, ale dokonce vám k vašemu už tak výhodnému nákupu dají dalších deset voňavek či krémů zdarma. A to teda pardon, ale k tomuhle podvádění lidí bych musela být až moc přesvědčená o jeho spravedlivosti, abych do toho šla.

Hrozně mi vadí, že ani v restauraci nebo kavárně mě nevezmou. O číšníky, zdá se, je všude nouze, ale když vám není osmnáct a nemůžete kasírovat, je vám to houby platné. Co tedy v patnácti dělat? Užívejte si svojí rodiny. Choďte za babičkami, dědečky, tetičkami, strýčky, umývejte nádobí, luxujte… všichni budou šťastní, a mezi námi, k dobrému skutku většinou patří i zajímavá odměna.

Takže snad jen poslední rada – odpočívejte. Máte poslední rok, kdy se můžete na nedostatek peněz vymlouvat úplně beztrestně.

Alžběta Oborníková

V sobotním Hradeckém deníku jsou pravidelně zveřejňovány reportáže, rozhovory, názory a zprávy studentů několika hradeckých a jedné pardubické školy. Oni sami vydávají na svých školách svůj studentský časopis, který nese název Break Times, což v českém překladu znamená – přestávky. Jde o mladé novinářské talenty z Obchodni akademie Hradec Králové, Gymnázia J. K. Tyla, Biskupského gymnázia Bohuslava Balbína, Gymnázia Boženy Němcové, Prvniho soukromého jazykového gymnázia Hradec Králové a Sportovniho gymnázia Pardubice.

Názor, který jsme vám přinesli, je jedním ze studentských děl.