Jména jako Španiel, Suchý nebo Volný se nesmazatelně zapsaly do náchodské kulturní a společenské atmosféry a po jejich odchodu po nich zeje velká mezera. Měli jedno velké štěstí. S „Pepou“ se sešli ještě v plné síle a mohli si užít zcela opačnou atmosféru lesku uznávaného a obdivovaného mistra. Bylo to jistě osvěžení po jedovatých slinách mnohých Náchoďáků, kterým popis maloměstských poměrů, vlastenčení, pokrytectví a brutálních zvěrstev v pivovaru v květnu 1945, podaných s lehce jízlivým a ironickým tónem, ležel dlouho v žaludku.

Jistě pro všechny, včetně Josefa Škvoreckého, muselo být obrovskou satisfakcí, že se z nenáviděného odrodilce stal adorovaným rodákem. Jeho knihy nám budou vždy blízké tím, že s autorskou licencí popisoval Náchod v určité historické době, včetně lidí a charakterů. V tom nám může být jeho dílo zrcadlem sebereflexe navždy.“

Pavel Bělobrádek, Náchod, předseda KDU-ČSL