Dodal, že srna naštěstí auto pouze „lízla" a neskončila například v čelním skle. „Měl jsem jen vymlácené přední světlo. Když jsem se ohlédl, srna běžela dál, ani nekulhala," uvedl Marcel K., jenž měl tak větší štěstí než muž z Žamberska, který se minulý týden již srně vyhnout nestačil.

„I přes intenzivní sešlápnutí brzdového pedálu nedokázal střetu zabránit a do srny narazil. Po střetu vjel do příkopu, kde se s vozem převrátil na střechu," řekla orlickoústecká policejní mluvčí Lenka Vilímková. Škodu na vozidle majitel, který se naštěstí nezranil, vyčíslil na 20 tisíc korun. „V těchto měsících jsme vyšetřovali několik nehod se zvěří," řekla krajská policejní mluvčí Lenka Burýšková.

Nohu z plynu

V podzimních měsících není na východočeských silnicích o střety se zvěří nouze. Kromě srn často do jízdní dráhy vběhnou také zajíci či divoká prasata.

„Člověk by měl být v této době opatrný a hlavně by měl takovou situaci předvídat," řekl Deníku pardubický zástupce BESIP Otakar Švec. Dodal, že řidič by měl být ostražitý hlavně u lesů, polí a obor. „Výskyt zvěře může signalizovat i pachový ohradník u silnice, což je vlastně na kůlu připevněná pachová čepička. V těchto místech je lepší dát nohu z plynu a jet maximálně šedesát kilometrů v hodině," uvedl Švec s tím, že ve vysoké rychlosti, například kolem devadesáti kilometrů v hodině, může mít srážka fatální následky.

„Když už však dojde k tomu, že víte, že před zvěří nedobrzdíte, je lepší podstoupit střet," uvedl zástupce BESIP. Člověk by totiž svým případným úhybným manévrem mohl způsobit daleko větší škodu.

Silnice může být totiž kluzká či může v protisměru jet další auto.

V případě nehody musí člověk podle zákona kontaktovat policii, která by měla znát spojení na uživatele honitby. Ten má pak za povinnost uhynulé zvíře odklidit.

„Kolikrát se nám však stane, že nám někdo nahlásí mrtvé zvíře u cesty, avšak než na místo přijedeme, je tam jen krvavá skvrna," řekl předseda mysliveckého spolku Ratibořické Údolí Eduard Horký.

Dodal, že sraženou zvěřinu by v žádném případě nekonzumoval. Člověk by si z takové „levné" hostiny mohl přivodit různé nemoci. Navíc je to trestné.

„U vysoké zvěře člověk riskuje nákazu různými parazity. Zajíc může přenášet tularémii a divoké prase například svalovce," vyjmenoval možné nástrahy u přejeté zvěře Horký.

Jaké nemoci 
zvěř přenáší…

Zajíci:
Tularémie – (někdy též označovaná jako zaječí nemoc).
U lidí se projevuje vysokými horečkami a bolestivými záněty. Při střevní formě jsou časté bolesti břicha, průjem, zvětšení sleziny.
Vysoká:
Vzteklina – Nemoc se projevuje změnami chování, zvýšenou dráždivostí, agresivitou a paralýzami. Jakmile nemoc propukne, končí téměř vždy smrtelně.
Černá:
Svalovec – Onemocnění způsobené larvami těchto červů se nazývá trichinelóza. U člověka jde o nebezpečné onemocnění. Vylíhnuté larvy pronikají do lymfatické soustavy a dále do krve, která je roznese do příčně pruhované svaloviny po celém těle.