Školačka se zlomeninou ruky projela kraj, než ji vzali na sál

Poslední prázdninový týden si měla jedenáctiletá Eliška užít. Ovšem díky úrazu, který si způsobila na toboganu, zažila jak ona, tak její rodiče velký stres. Bez sanitky projeli napříč Pardubickým krajem, než se dívka dostala na operační sál.

Zlomená ruka

Dívka jela s otcem na rekreační pobyt k Pastvinské přehradě. Vyrazili jen na motorce. Jednodenní výlet na žamberské koupaliště s toboganem ale skončil úrazem. Jedenáctiletá Eliška si stěžovala na bolest v paži. „Manžel s dcerou nasedli na motocykl a jeli na polikliniku do Žamberka. Zde lékaři rozhodli, že musí se zlomeninou do nemocnice. Sanitka ji tedy odvezla do Ústí nad Orlicí,“ popisuje začátek martyria Eliščina matka. Lékaři v Orlickoústecké nemocnici podle rodičů udělali další vyšetření a chtěli dívku ošetřit. „Vzhledem k tomu, že by si ošetření vyžádalo hospitalizaci, dali jsme přednost zdravotnickému zařízení blíže k domovu. Navíc jsme se domnívali, že se jedná o zákrok, který lékaři v nemocnicích okresního typu běžně provádí,“ vysvětluje matka důvody, které vedly rodiče k tomu, že dívka putovala do Svitav. Ovšem sanitku jí podle rodičů v tomto případě nikdo nenabídnul. „Lékaři se manžela jen zeptali, jestli máme odvoz. O tom, že na sanitku má nárok, nevěděl,“ uvedla matka. Pacientka ale nemohla z Ústí nad Orlicí odjet na motocyklu, proto zavolal otec dívky manželce, která vzala auto a z Poličky pro dceru přijela a do Svitav ji odvezla. Podle ředitele Orlickoústecké nemocnice Martina Procházky však sanitka může zajet za úhradu zdravotní pojišťovny jak do Pardubic, tak do Svitav. O poskytnutí sanitky rozhoduje zdravotnické zařízení. Službu RZP ale využívá nemocnice v Ústí nad Orlicí jen při převozech urgentních těžkých pacientů s doprovodem lékaře. Ambulantním pacientům, kde nehrozí zdravotní riziko, doporučují vlastní dopravu.

Projeli krajem

Velké překvapení čekalo na rodiče ve svitavské nemocnici. Místní lékaři totiž usoudili, že zranění dívky je natolik komplikované, že operaci by měli provést specialisté na vyšším pracovišti. Tak rodiče dívku se zlomenou rukou, jen zafixovanou, naložili do osobního vozu a putovali dalších sedmdesát kilometrů, do Pardubické krajské nemocnice. Tam se Eliška na operační sál dostala o půl desáté večer, tedy po více než sedmi hodinách. „Mrzí mě, že jsme se už v Ústí nad Orlicí nedozvěděli, že zlomenina je natolik složitá, že ji ve Svitavách neošetří. Dcera mohla jet do Pardubic rovnou z Ústí,“ řekla matka.

Podle mluvčí Pardubického kraje Magdaleny Navrátilové mají lékaři jednotlivých nemocnic informace o rozsahu péče v okolních nemocnicích. Jednotlivá zařízení podle ní běžně komunikují, spolupracují na převozech nemocných a vždy se musí dohodnout, ať již jde o diagnostický nebo léčebný postup. Ovšem ze stanoviska Pardubického kraje vyplývá, že lékařům nikdo neurčuje, jak mají informovat pacienty. „Žádný postup stanoven není. S ohledem na svobodnou volbu lékaře a zdravotnického zařízení, je na pacientovi, kterou nemocnici si zvolí. Lékař nebo zdravotnické zařízení, které pacienta v daný čas ošetřuje, mu mají nabídnout možnosti další péče,“ sdělila mluvčí Pardubického kraje Magdalena Navrátilová. Nelze tedy vyloučit, že pacient mylně upřednostní ošetření v zařízení, které nemůže poskytnout vhodnou péči.

Navíc se rodiče domnívají, že si uškodili vlastní pokorou. Mají pocit, že kdyby dcera plakala a neodmítala utišující prostředky, dostalo by se jí možná větší pozornosti. Jenže dívka je podle nich zvyklá na bolest, jelikož jako malá prodělala těžké onemocnění. A tak byla asi příliš trpělivá.