Kliknutím zvětšíteVe středověku měli mniši v klášterech oproti ostatním obyvatelům města přímo přepychové hygienické zařízení. Věřilo se také, že je pro ně čistota stejně důležitá, jako zbožnost. Nová studie i přesto zjistila šokující skutečnost. Kvůli způsobu hnojení svých zeleninových zahrádek trpěli augustiniánští mniši na střevní parazity dvakrát více, než ostatní obyvatelé Anglie.
Portál CNN píše, že vědci z katedry archeologie Cambridgeské univerzity vykopali ostatky devatenácti mnichů, kteří žili v areálu bývalého augustiniánského kláštera v Cambridgi. Archeologové pak srovnali vzorky půdy odebrané z okolí pánví mnichů a pětadvaceti měšťanů s nízkým socioekonomickým statusem žijících ve stejné době, tedy ve dvanáctém až čtrnáctém století. Odborníci tak poprvé dokázali porovnat výskyt parazitů u lidí z výrazně odlišných společenských vrstev a s jiným životním stylem, kteří ale zároveň žili ve stejné komunitě.
Osmapadesát procent nakažených mnichů
Výsledky studie publikované v časopise Journal of Paleopathology odhalily, že jedenáct mnichů, tedy osmapadesát procent, bylo nakaženo červy. Z místních obyvatel to bylo pouze dvaatřicet procent, konkrétně osm lidí. Míra infekce u mnichů je podle vědců vysoká. „Zdá se, že mniši ze středověké Cambridge byli prolezlí parazity," uvedl hlavní autor studie Piers Mitchell.
Portál NY Post přitom píše, že uvedené míry považují odborníci za minimální, a to proto, že některé stopy červů už byly zničeny hmyzem a houbami. Stejně tak řekli, že prevalence mezi obyvateli města odpovídá předchozím nálezům z tohoto období.
Server BBC doplňuje, že městští lékaři mohli o výskytu parazitů vědět. Místní lékař John Stockton, jenž zemřel v roce 1361, napsal rukopis, ve kterém popsal svou myšlenku, že červi vznikají z různých forem hlenu, které léčil rostlinami, jako je aloe či pelyněk.
Příčina? Hnojení výkaly
Možnou příčinu vysoké nákazy se podařilo zjistit výzkumníkovi Tianyi Wangovi, který mikroskopem hledal vajíčka parazitů. Největší zastoupení měla škrkavka, následovaná bičíkovcem, přičemž oba druhy se většinou šíří kvůli špatné hygieně. Vědce tato informace šokovala, protože právě mniši měli jako jedni z mála přístup k latrínám a umývárnám. Obyčejní lidé se museli spokojit s vyprazdňováním do žump, tedy do obyčejných děr v zemi.
Jak vypadala toaleta ve středověku:
„Jednou z možností je, že mniši hnojili své zeleninové zahrady lidskými výkaly, což ve středověku nebylo neobvyklé, a to mohlo vést k opakované infekci červy," uvedl Mitchell. I přesto, že mniši trpěli na parazity, však dokázali žít v průměru déle než běžní občané středověkého města. Měli přístup k vyvážené stravě, medicíně a bohatství.
Mužské korzety a chleba s LSD
Středověké období bylo v Anglii naplněno občanskými válkami a také politickými intrikami. Mezi zajímavosti o této etapě historie, které popsal třeba portál BuzzFeed, patří fakt, že existují záznamy o zvířatech, které byly hnány před soud kvůli zabití člověka, nebo skutečnost, že mužská móda v té době zahrnovala korzety a velmi krátké tuniky. K výrobě chleba se taky občas používalo staré žito, které bylo často infikované houbou s vlastnostmi podobnými LSD, způsobující halucinace.
Další zajímavost se týká sportu. Věděli jste o tom, že ve středověké Anglii byla populární varianta fotbalu, kde se hrálo s prasečím měchýřem? Tento sport měl jen velmi málo pravidel a Edward II. jej v roce 1314 pod trestem odnětí svobody zakázal. Díky tomu samému králi také muži museli každou neděli dvě hodiny cvičit lukostřelbu.
21
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
