S jakými cíli jste vstupovali do letošní sezóny?
Po skončení prohrané loňské finálové série se zálohou extraligového HBC Autosklo – H. A. K. Hradec Králové B jsme si řekli, že chceme zopakovat zopakovat finálovou účast a pokud možno celou soutěž vyhrát.

Nebylo to příliš optimistické tvrzení?
Možná si někdo říkal, že jsou to přehnané cíle, ale jak se později ukázalo, chybělo jen strašně málo, abychom se stali celkovými vítězi této náročné soutěže.

Kdo vám v sezóně naháněl nejvíce strach?
Tím, že do 1. Národní hokejbalové ligy odešly celky Poličky a již zmiňovaných hradeckých Autosklářů jsme spolu s Českou Třebovou a zálohou nováčka v extralize Autosklářů Pardubice B byli pasováni do role jasného favorita. Mým tajným tipem na finalistu této soutěže, mimo nás samozřejmě, byla rezerva extraligisty z Letohradu, protože v tomto týmu mohlo nastoupit několik kvalitních starších dorostenců, kteří figurují v reprezentačních výběrech.

Pokud vím, před sezónou jste ale moc neposilovali…
To je pravda. Před začátkem ale bylo mužstvo přece jen vhodně doplnit, což se podařilo návratem zkušeného Hofmana, strůjce vítězství předchozího ročníku Hradce Králové B. Rovněž se zdálo, že se k týmu připojí další zkušený borec Smrček, to se bohužel nestalo i s dalším nově registrovaným hráčem. Věděli jsme, že v soutěži se budeme muset obejít bez jednoho z našich klíčových hráčů, talentovaného a herně vyspělého mladíka Bittnera, kterému nepovolí start HC Bílý tygři Liberec, za než hraje dorosteneckou extraligu ledního hokeje.

Ještě než jste okusili mistrovské kolbiště, otestovali jste úspěšně formu v Českém Poháru. Co vám toto utkání ukázalo?
Předsezónním 1. kolo Českého poháru, ze kterého jsme v Pardubicích suverénně postoupili po jasných výhrách s Ježky Heřmanův Městec B a Živanicemi, nám ukázalo, že finálové ambice jsou oprávněné.

Pojďme stručně k jednotlivým podzimním zápasům?
První mistrovské utkání v domovské Wikov aréně v Hronově se Svitavami ukázalo, že i s tímto týmem se musí počítat pro play–off. V dalších zápasech jsme bez větších potíží porazili Přelouč i Heřmanův Městec B. Pak přišlo nečekané zaváhání s nováčkem z Chrudimi, když nám vítězství uteklo doslova v poslední sekundě, vyhráli jsme na samostatná střílení. Pak jsme doma desítku nadělili ambicióznímu Letohradu B a deklasovali odevzdané Prachovice 19:1. V dalším zápase na horké půdě v Chlumci nám domácí kladli tuhý odpor a vyhráli jsme až v samostatných nájezdech.

Nepřišel pak už pohárový zápas s Poličkou…?
Ne. Ještě před ním jsme odehráli dobrý zápas na hřišti spolufavorita soutěže v České Třebové a až poté další utkání Českého poháru, ve kterém jsme porazili zástupce 1. Národní hokejbalové ligy - Východ Kometu Polička 5:4 po nájezdech. Velmi kvalitní utkání jsme pak sehráli na hřišti dalšího spolufavorita Autosklářů B v Pardubicích. V dalším kole jsme si s přehledem poradili s domácími Svitavami. Ve třetím pohárovém kole nás v „domácím“ prostředí v Hradci Králové čekal suverénní lídr 1. Národní hokejbalové ligy - Východ SK Jihlava, kterou jsme vyprovodili s výsledkem 6:1. Podzimní úspěšnou ligovou část jsme zakončili vítězstvím 7:4 v Přelouči s místním B týmem a přezimovali na průběžném prvním místě.

To jsme si připomněli podzim, co jaro?
Jaro jsme začali parádně, neboť jsme ve 4. kole senzačně vyřadili několikanásobného vítěze extraligy HBC Plzeň v poměru neskutečných 10:0. Pak naši spanilou pohárovou jízdu zastavil několikanásobný vítěz extraligy, vítěz Poháru měst a ČP HBC Alpiq Kladno. V úvodním mistrovském utkání jsme si jasně poradili s Heřmanovým Městcem B, pak následovalo jasné vítězství na hřišti Prachovic. V dalším utkání jsme až po boji udolali v domácím prostředí Chlumec. Tento zápas odstartoval naše střelecké trápení, které vygradovalo v dalším domácím zápase proti České Třebové, když jsme soupeře přestříleli 40:22, ale z vítězství 2:1 se radovala Lokomotiva.

Pokud se nemýlím, tak pak přišla herní krize?
Ano, v této době totiž začaly naše řady řídnout, někteří hráči se zranili, jiní měli pracovní povinnosti a začalo se improvizovat. Na tuto skutečnost jsme doplatili hned v dalších dvou kolech na hřištích soupeřů, když jsme nejprve podlehli 3:6 v Chrudimi a hned druhý den jsme ztratili dobře rozehraný zápas v Letohradě s B týmem. V posledním kole jsme v domácím prostředí v přímém souboji o celkové vítězství po základní části hostili zálohu Pardubických Autosklářů, kteří nic neponechali náhodě a tým nabili hned pěticí borců z extraligy. Nakonec jsme odešli poraženi 4:5. Tato porážka nás rázem odsunula až na 3. místo, což pro nás znamenalo soupeře ze šestého místa a byl jím stejně jako vloni HBC Chlumec nad Cidlinou.

To máme základní část, pojďme na play off?
V něm postihla velká smůla Bittnera. Ten měl být již k dispozici pro play off, bohužel si hned při prvním startu proti České Třebové poranil koleno a musel podstoupit operaci a tím pro něho sezóna předčasně skončila. Čtvrtfinálové zápasy s HBC Chlumec nad Cidlinou jsme po výsledcích 7:3, 11:2 a 7:1 zvládli v poměru 3:0 na zápasy a v prvních dvou utkáních nebylo ve třetině prakticky o co hrát.

Pokud si dobře pamatuji, tak podobné to bylo i v semifinále?
To je pravda. V semifinále nám herní pavouk přidělil nevyzpytatelného soupeře 1. HBC Svitavy, které jsme po výsledcích 7:2, 5:0 a 5:2 opět s přehledem vyřadili. Odpor soupeř kladl pouze v domácím prostředí, když jsme postup ztvrdili až v samém závěru.

Finále s béčkem Letohradu už ale byla zcela jiná káva…?
To ano, protože v tomto týmu hraje řada talentovaných mladíků, která je obklopena zkušenými mazáky z extraligovými zkušenostmi. Bohužel jsme nemohli počítat se zraněnými beky Hartmanem a Malíkem. V samotném finále za Letohrad nastoupili pouze čtyři hráči, kteří odehráli podzimní zápas ve Wikov aréně. Po prvním duelu jsme vedli v sérii 1:0, ve druhém domácím střetnutí jsme klopýtli v prodloužení. Ve třetím zápase jsme domácím podlehli 2:5 a pokud jsme chtěli sérii vrátit do Hronova, nezbývalo, než další utkání vyhrát. To se nám nakonec po samostatných stříleních povedlo. Rozhodující páté utkání ale v naší Wikov aréně zvládl lépe soupeř.

Těšit vás aspoň trochu může, že Hudeček s Hajníkem dostali prestižní ocenění?
Ano, malou náplastí na bolest bylo ocenění Hudečka, se 46 body (22+24) vítěze v kanadském bodování základní části a Hajníka, s 26 brankami nejlepšího střelce ve stejném období.