Pavle, před několika týdny jste obhájil vítězství v anketě Nejúspěšnější sportovec okresu Náchod za rok 2015, což mě při pohledu na vaše výsledky nepřekvapilo. Jak se ale na loňskou sezonu díváte vy?
Loňskou sezonu bych hodnotil ze dvou stránek. Na jednu stranu se mi podařilo překonat pár českých rekordů, i zaplavat si finále Mistrovství Evropy, což byl jeden z cílů. Hodně si cením i toho, že jsem se dostal do finále světové Univerziády. Na druhou stranu se mi ale nepovedlo dobře zaplavat finále Mistrovství Evropy a také se mi nepovedlo Mistrovství světa v Kazani. A navíc stále nemám splněn olympijský A-limit, což byl ten hlavní cíl minulé sezony.
Můžeme se tedy trochu vydat po stopách té loňské sezony?
Sezonu jsme tradičně začínali v lednu a v únoru přípravným obdobím se spoustou kilometrů. Součástí přípravy bylo i soustředění na Mallorce, které bylo zaměřené na zlepšení vytrvalosti. Po návratu jsem se v březnu připravoval na závody v Eindhovenu, kde jsem zaplaval dva české rekordy a vypadalo to, že sezona je dobře nastartovaná.
A nebyla?
Byla. Po Eindhovenu směřovala má příprava ke Světové univerziádě, tam jsme ale ještě formu mít vyladěnou nechtěli, protože vrchol měl přijít až na Mistrovství světa v Kazani. Přesto se mi na univerziádě povedlo zaplavat skvělé časy.
A kdy tedy přišly problémy s formou?
V ten nejnevhodnější čas, a to na mistrovství světa, kde se sečetla psychická a fyzická únava z celé té dlouhé sezony.
Přes 300 kilometrů za soustředění
To bychom stručně měli sezonu loňskou, co ta letošní. Poučili jste se z chyb?
To se uvidí. Letošní rok jsem zahájil přípravu pod trenérkou paní Passerovou a tréninkem s Honzou Mickou. Celý leden jsem s Honzou plaval velké dávky kilometrů a v únoru jsme společně odletěli na soustředění do Thajska, kde jsme zátěž ještě navýšili.
Co si pod tím mám představit?
Byli jsme i šest hodin denně ve vodě a plavali jsme až 22 kilometrů. V Thajsku jsme nakonec byli tři týdny, takže to bylo hodně náročné nejen po fyzické, ale i po psychické stránce. Za toto soustředění jsem naplaval asi 330 kilometrů.
Když jste zmínil ty naplavané kilometry, vedete si nějaké záznamy?
Od roku 2012 si píšu tréninkový deník a za minulý rok jsem naplaval nejvíce kilometrů.
Kolik?
Dva tisíce.
A co dosažené časy, i ty sledujete?
Sleduji a zlepšuji se.
Prsa=nejtěžší plavecký styl
Při našem posledním rozhovoru jsme zabrousili i na měření účinnosti záběru u jednotlivých plaveckých stylů, z nichž vám nejhůře vycházela prsa. Už se to zlepšilo?
Zlepšilo. Na nich pracujeme ze všeho nejvíce a teď jsme je posunuli hodně dopředu.
A vyjádřeno procenty?
Prsa se oproti loňsku zlepšila o pět procent, kraul zůstal na setinu stejně, motýl také a znak jsem si také zlepšil.
Takže už je všechno v účinnosti záběru na 100%?
Ne (úsměv). Motýl, znak a kraul se pohybují kolem 98%, a prsa mám 69%.
To mi jako laikovi u těch prsou nepřijde moc?
Nejlepší prsaři v Česku ale mají jen nějakých 80%, protože prsa jsou hodně specifický styl. Tam je strašně těžké načasovat přesnou souhru rukou a nohou. Je to jednoznačně nejtěžší plavecký styl, co se týče techniky.
Dobře, zeptám se jinak. Je reálné, abyste se s účinností prsou dostal na úroveň nejlepších našich prsařů?
Asi ne, protože prsař specialista má silný kop a dokáže vytočit špičky. To polohovkář nedokáže a hlavně má za sebou už motýl a znak a před sebou ještě kraul, takže se musí trochu šetřit a proto se i ta technika nakonec hodně liší. My musíme mít takovou techniku, abychom ušetřili co nejvíce energie.
Vím, že v cyklistice jsou jednou z důležitých hodnot výkonnosti, tzv. watty. Co je u plavců? Kapacita plic a víte, jakou ji máte?
Kapacitu plic mám 7,8 litru (průměr u mužů je 5,6 litru, u žen asi 5 litrů – pozn. autora)., ale to není rozhodující údaj. Pro nás je důležitý laktát. I na tom soustředění v Thajsku nám paní Passerová měřila laktáty. Dnes už si to hlídám i sám, protože vím, jak to dopadlo vloni a nerad bych, aby se to opakovalo i letos.
Přesto jste mi tvrdil, že jste za tři týdny v Thajsku naplaval asi 330 kilometrů. Co na to říkal deníček, když jste se podíval na naplavané kilometry ve stejném období vloni?
Zjistil jsem, že oproti stejnému období vloni mám naplaváno dvojnásobek.
No právě, a vloni se vám pak všechna ta únava sešla v nejnevhodnější dobu.
To je pravda, ale dnes nás naštěstí už doktoři hlídají, abychom nebyli přetrénovaní.
Prvním vrcholem bude Evropa
Kdy poprvé budete moct naplno zúročit tu zimní dřinu?
V pondělí (4. dubna – pozn. autora) odjíždíme na závody do Eindhovenu, tam se moc těším. Plavu tam obě polohovky, jak dvoustovku, tak čtyřstovku. Samotné závody začínají ve středu a jsou do soboty. Svou hlavní disciplínu, dlouhou polohovku, plavu 8. dubna. Po Eindhovenu mě čekají závody v Pardubicích. Pak se budeme připravovat na květnové Mistrovství Evropy v Londýně a pak je na programu soustředění v Turecku, které doufám, že bude soustředěním předolympijským.
Když pomineme olympiádu, kterou ještě nemáte jistou, kde by měl přijít vrchol?
Eindhoven je první velký test, ale vrchol by měl přijít až na mistrovství Evropy.
Už jste koukal na startovní listiny, jestli tam nebude někdo, kdo by vás mohl k olympijskému limitu vytáhnout?
Koukal jsem se na přihlášky do Eindhovenu a na dlouhé polohovce tam je jeden německý plavec, který skončil čtvrtý na Mistrovství světa v Kazani.
A účast na Evropě?
Tam se ještě uvidí, kdo tam kvůli olympiádě pojede a nepojede.
Vím, že máte splněn olympijský B-limit, je reálné, že by vám mohl stačit?
Moc reálné to není. S A-limitem jede člověk automaticky a pak dobírají nejlepší plavce světa s B-limitem do celkové 30. V tuto chvíli bych sice jel, ale do konce období, kdy se může limit plnit, je ještě dlouho. Zase to ale máme lepší než Francouzi.
V čem?
Jedna francouzská plavkyně na 400m polohově totiž zaplavala čas o šest vteřin rychlejší, než je náš A-limit, ale o dvě vteřiny nesplnila jejich limit, byť by se tímto časem dostala do finále na olympiádě v Londýně a na loňském Mistrovství světa v Kazani by brala čtvrté místo. Na letošní olympiádu tak nepojede.
Dodělat bakaláře a zkusit to venku
Už to všechno, co mi tady vyprávíte, musí být strašně časově náročné, ale vy k tomu ještě stíháte studovat vysokou školu. Jak to děláte?
Naštěstí mi ve škole přistoupili na individuální plán, takže se s učiteli domlouvám a v jejich konzultačních hodinách chodím psát různé zápočty a zkoušky. Je to těžké zvládat a hlavně mi chybí dva kurzy, které jsem právě kvůli tomu soustředění nestihl, takže jsem je musel přesunout na další rok.
A co školu přerušit?
To asi ne, ale chtěl bych si teď tady dodělat bakaláře a pak bych rád vycestoval. Dostal jsem nabídky z Ameriky, Austrálie nebo z Anglie.
Předpokládám, že všechno to jsou stipendijní nabídky vysokých škol, kde byste se mohl dál věnovat kromě studia i plavání?
Přesně tak.
A která destinace se vám nejvíce zamlouvá?
Nejvíce mě láká Amerika. Hodně lidí mi říkalo, že ty podmínky pro plavce tam jsou ideální, takže bych to chtěl zkusit, protože se mi to už nemusí poštěstit.
