I tak si ze Saudské Arábie přivezl mnoho zajímavých poznatků. V týmu Orion Moto Racing Group majitele Ervína Krajčoviče, by měl startovat v kategorii SSV (bugin).

Je něco, co vás na Dakaru překvapilo?
Jako motoristický nadšenec Dakar sleduji prostřednictvím televize řadu let, ale realita je úplně jiná. Nádherná příroda a terén je naprosto úžasný.

Už cesta do dějiště Dakaru byla prý zajímavá?
Letěli jsme nad územím Iránu, kde probíhaly válečné boje. Nebylo příjemné vidět pod letadlem záblesky vystřelovaných raket.

Prý jste místo v hotelu spal ve stanu?
Přesně tak. Abych se nechal vtáhnout do atmosféry nespal jsem na hotelu, ale ve stanu v bivaku. A abych byl upřímný, jsem rád, že jsem během pobytu ze „zvířátek“ zažil jenom všudypřítomné velbloudy, tedy žádné hady ani štíry.

Jak je to se stravou?
Stravování je přizpůsobeno převážně evropské stravě - rýže, těstoviny, sýry, zelenina, masa méně. A pití, absolutně ze známých důvodů, nealko. Nikdo z účastníků se ani nesnaží něco propašovat, neboť by to znamenalo okamžitou diskvalifikaci.

Byl jste se podívat i přímo na měřených úsecích?
Po dni volna jsme se vydali pomocí zadaných souřadnic v několikačlenné skupině do pouště k dunovišti. Dokonce jsme se trefili, přespali jsme a po východu slunce sledovali všechny účastníky nedaleko pointu, okolo kterého se otáčeli, na rychlostní zkoušce. Vyzkoušel jsem si i jízdu na dunách se čtyřtunovým džípem. Ale sledovat palbu třeba kamazů, či špičky motorkářů a osobních aut, to je zážitek.

Co jste říkal na osmimiliónové hlavní město Saudské Arábie Rijád?
Jeli jsme sto dvacet kilometrů a stále jsme byli ve městě. Rijád je luxusní město. Měl jsem to štěstí, že jsme se nechal výtahem vyvézt na mrakodrap ve tvaru otvíráku, odkud bylo téměř vše vidět.

Kdyby jste měl shrnout základní poznatky, s nimiž jste z Dakaru odjížděl.
Přestože závodím více jak čtyřicet let, je to něco neuvěřitelného. Krásný autokrosový terén, zcela jiný, než jsem doposud poznal. Písek úplně jiný, místy hodně záludný, ukrývá kameny. Vítr fouká z různých stran a vytváří nevyzpytatelné duny.

Co bude klíčem k úspěchu?
Bude hodně důležité udržet emoce. Zní to možná divně, ale „nezávodit“, nenechat se vyhecovat, není to sprint v terénu, který zažíváme třeba v autokrosu.

Co ostatní závodníci na Dakaru?
Je tady zcela zvláštní komunita závodníků. Každý si váží každého. Vládne tady velká vzájemná úcta. Úplně jiná atmosféra, než na jiných závodech. Před startem mám velký respekt, ale beru to zároveň jako velkou výzvu.

Poznal jste někoho v bivaku?
Měl jsem to štěstí, že jsem zde byl i ve volném dni, takže se mi podařilo navštívit prakticky celé závodní pole. Nejvíce času jsem strávil povídáním u českých zástupců – byl jsem vedle týmu Orion MRG u Lopraise, Prokopa, Zapletala, Veselého, kolegů z autokrosu Vaculíka a Šoltyse. Delší dobu se znám s Pepou Macháčkem. Pozdravili jsme se s německým autokrosařem Behringerem. Vnímal jsem hvězdu Formule 1 Alonsa a další osobnosti Sainze, Peterhansela. Ale nejsem člověkem, který si dělá selfie, spíš jsem studoval techniku, zajímal se o detaily, které by mi mohly při startu pomoci.   (pv, vlk)