Prvoligoví házenkáři Náchoda mají za sebou hodně rozporuplnou sezónu, v níž na podzim získali jedenáct a na jaře pouhých šest bodů, přesto jeli k poslednímu zápasu do Liberce už s jistotou záchrany. „Jsem, znova opakuji, hrozně zklamán, protože moje plány s družstvem byly úplně odlišné," říká o nedávno skončené sezóně Petr Šulc, (na snímku) trenér náchodských házenkářů.

Ohlédnutí za jarní částí začneme v Ostravě, kde jste druhou polovinu rozpačité sezóny začali.
Do Ostravy jsme jeli v poměrně okleštěné sestavě. To nás bohužel pronásledovalo celou jarní část, kdy se spousta hráčů nezúčastnila utkání z důvodů studijních, pracovních, zdravotních a rodinných. Domácí Ostravě se naopak podařilo dát dohromady to nejlepší, co se dalo, přesto jsme tam odehráli velmi vyrovnané utkání. Zhruba deset minut před koncem jsme ještě vedli o tři góly, ale neustáli jsme závěr a 20 vteřin před koncem dala Ostrava vítězný gól, na který jsme už nedokázali odpovědět.

Což před těžkým domácím utkáním s Chodovem asi nebylo zrovna motivující?
To máte pravdu. Chodov se na konci podzimní a na úvod jarní části prezentoval velmi kvalitními výkony a navíc byl posílen hráčem zvučného jména, a to Štěpánem Krupou, akademickým mistrem světa, který se vrátil ze studijního pobytu v Kanadě. I díky němu šla výkonnost Chodova extrémně nahoru, a to se potvrdilo i tady v Náchodě. Sice jsme se dlouho proti favoritovi drželi, ale v ne ideální sestavě jsme neustáli závěr a opět jsme prohráli.

Prvního bodu jste se tak dočkali až v derby se Dvorem Králové, kde jste ale sahali po bodech dvou. Co se tedy v derby přihodilo?
V průběhu utkání bylo skóre vyrovnané, navíc to bylo derby se vším všudy, ale tentokrát velmi slušné. My jsme šli v závěru utkání do vedení, ale za netaktický faul jsme byli potrestáni sedmimetrovým hodem, a tak dostali gól, kterým Dvůr nakonec skóre srovnal. Za bod jsme tedy byli rádi, ale na druhou stranu nás mrzelo, že nemáme dva.

A těch jste se nedočkali ani v dalším kole v Plzni.
Ano. Opět jsme odehráli velmi vyrovnané utkání, dlouho jsme vedli, pak jsme prohrávali a znovu vedli. V samotném závěru jsme ale bohužel udělali dvě technické chyby, domácí šli 20 vteřin před koncem do vedení, a my jsme už nedokázali dát vyrovnávací gól.

První jarní vítězství přišlo proti Zlínu, tedy soupeři, proti němuž se vám dlouhodobě nedaří. Co bylo tentokrát jinak?
Do utkání proti Zlínu jsme šli s obrovským odhodláním konečně získat oba body. To utkání jsme nakonec velmi dobře zvládli, odehráli jsme ho s nasazením a zaslouženě zvítězili.

Vítězná euforie vám však vydržela jen do dalšího kola, v němž jste cestovali do Velké Bystřice, kterou jste ale na podzim doma porazili.
Je pravda, že Velká Bystřice nám měla z podzimu co vracet a nakonec také vrátila. My jsme se drželi do 40. minuty, potom nás soupeř začal přehrávat a nakonec jsme odešli poraženi.

S přísunem tolik potřebných bodů jste asi moc nemohli počítat ani v domácím zápase s dnes už vítězem první ligy, Strakonicemi.
Proti Strakonicím jsme šli opět výrazně oslabeni. Bohužel Strakonice v tom zápase měly trochu více navrch a zaslouženě u nás vyhrály.

Po osmi odehraných kolech jste měli na svém kontě jen tři body, což značilo tabulkový pád k sestupovým příčkám…
…a ten jsme nezastavili ani v Bystřici pod Hostýnem, kde jsme byli v deseti hráčích a odehráli s domácími naprosto vyrovnané utkání, i když nás soupeř v průběhu první půle přehrával o čtyři góly. My jsme se ale dokázali do utkání vrátit a deset vteřin před koncem jsme dávali vyrovnávací branku. Bohužel jsme ale neustáli rychlou rozehrávku domácích a dostali smolný gól.

Před sebou jste měli poslední dvě kola a nutnost minimálně jednoho vítězství, které by vás dostalo od sestupových příček.
Nakonec se nám ty dva potřebné body podařilo uhrát s rezervou Jičína, a tak jsme do posledního kola v Liberci jeli s klidnou hlavou, a opět ve značně okleštěné sestavě. V tom utkání jsme měli navrch, ale bohužel jsme znovu neustáli samotný závěr, kdy jsme asi 15 vteřin před koncem šli do vedení a dvě vteřiny před koncem domácí srovnali.

Během jarní části jste několikrát inkasovali v posledních deseti vteřinách, čím si to vysvětlujete?
To je bohužel smutná pravda. Takovéto nezvládnuté závěry nastaly během jarní části hned pětkrát. Lámal jsem si hlavu, čím to je, ale vyloučil jsem nedostatečnou fyzickou přípravu, protože to lze prohrát zápas deset minut před koncem, ale ne v posledních vteřinách. Možná to je v psychice nebo nedostatečné koncentraci.

A když byste se měl ohlédnout za celou sezónou a jejím průběhem?
Jsem, znova opakuji, hrozně zklamán, protože moje plány s družstvem byly úplně odlišné. Respektoval jsem, že hráči mají určitě studijní, nebo pracovní povinnosti. Musí se samozřejmě počítat i s tím, že jsou hráči dlouhodobě zranění, ale na druhou stranu si myslím, že ty ostatní důvody absence některých hráčů byly vždycky řešitelné.