Žije v Nizozemsku a v těchto dnech řeší, jak se co nejrychleji dostat domů. Házenkář Jakub Kastner je rodákem ze Dvora Králové a plných 13 let strávil v předním českém klubu Dukle Praha. Přispěl tu i k dvěma mistrovským titulům (2011 a 2017).

V této sezoně se ale dočkal zahraničního angažmá a kroky devětadvacetiletého sportovce vedly do Nizozemska. Zde se s přítelkyní zabydleli v městečku Zwartemeer, kde místní nejvyšší soutěž hraje oddíl JD Techniek Hurry Up.

Vlastně hrál. Tamní BENE league totiž byla v tomto týdnu s ohledem na rychle se šířící pandemii koronaviru definitivně ukončena.

Jakube, jak dlouho vy už v Nizozemsku hrajete a kdy naposledy jste byl doma?
Do Nizozemska jsem odešel v polovině července, týden před začátkem přípravy. Od té doby jsem byl doma pouze na tři dny o Vánocích.

Vy jste dlouhá léta strávil v pražské Dukle. Jak se vlastně zrodil přestup do země tulipánů?
Do Dukly jsem odešel po základní škole a celkem v Praze strávil 13 let. Z toho deset jich bylo v Extralize. Vloni mi končila smlouva a řešil jsem další možnosti. Nicméně to byla nejspíš poslední šance, jak si zkusit zahrát někde jinde. Proto jsem s pomocí Jana Josefa, který v Nizozemsku hrával, využil této příležitosti a vydal se za zahraničním angažmá.

Odchovanec královédvorské házené Jakub Kastner strávil uplynulou sezonu v Nizozemsku.Zdroj: archiv Jakuba KastneraNizozemsko ale není úplně typickou házenkářskou zemí. Nebo mě vyvedete z omylu?
To určitě není, ale ženský národní tým je posledním vítězem mistrovství světa. Nejvyšší soutěž je zde spojena pro belgické a nizozemské týmy (BENE league), podobně jako je česká nejvyšší soutěž žen se Slovenskem. Musím říct, že první tři celky bych přirovnal ke špičce české extraligy. Hraje zde spousta hráčů z Balkánu, belgických i nizozemských reprezentantů.

V jakém týmu působíte vy a jste tu jediným Čechem? Jak se vám vlastně v sezoně dařilo?
Působím v týmu JD Techniek Hurry Up z malého městečka Zwartemeer na severu Holandska. V lize jsem jiného Čecha ani Slováka nepotkal. Měli jsme takové kolísavé výsledky, první zápasy ligy jsme pouze vyhrávali, porazili jsme velice silné soupeře, kteří se nakonec propojovali do Final Four. Jenže pak jsme taky dva měsíce nevyhráli. Po zimní přestávce to bylo podobné, ale předsezonní cíl jsme splnili, bylo jím umístit se mezi první čtyřkou holandských mužstev a kvalifikovat se na národní šampionát. Z místních týmů jme byli třetí a celkově v BENE league sedmí.

Vy jste vždy platil za rychlonohé křídlo a teď už i za zkušeného hráče. Jak se vám osobně na podzim v soutěži dařilo?
Máte pravdu, i zde už jsem patřil spíš ke starším hráčům (usmívá se), ale jako nováček v týmu jsem se pořád učil. Ani ne tak na hřišti, jako jiné věci, které pro mě byly nové. Mně osobně se nějaké zápasy vydařily, nějaké naopak ne. Určitě to mohlo být lepší. Těšil jsem se na druhou část sezony po Vánocích, kdy jsem věřil v dobré výsledky i výkony po nějaké aklimatizaci, bohužel jsem si však v přípravě natrhl sval.

Stihla vůbec v Nizozemsku jarní část začít? Případně kolik kol jste odehráli a jak se postupem času situace v soutěžích měnila?
Jaro se odehrálo celé, takže základní část se stihla dohrát podle regulí. Bohužel tím sezona skončila. Národní šampionát a další kola nizozemského poháru byla v úterý 24. března ukončena. Vlastně tady ještě den před ukončením věřili, že by se to mohlo celé dohrát od půlky dubna, ale popravdě nevím, jak nad tím někdo mohl uvažovat, když se ruší téměř všechno v celé Evropě.

Z těchto slov je cítit, že v Nizozemsku se nákaza koronavirem bere jinak. Vy jste mohl sledovat, jakými kroky jde naše vláda. Jak se tedy liší postup té v Holandsku?
Přístup ke koronavirové krizi je opravdu jiný. Zde ctí princip kolektivní imunity, tedy nechat nakazit velkou část obyvatelstva, samozřejmě snažit se ochránit nejrizikovější skupiny, alespoň tak se to píše. Nicméně základní a střední školy tu byly dlouho otevřené. Když si vezmeme roušku, tak na nás kolikrát koukají, jako na exoty. Teď už jsou zavřené restaurace a nesmíme si podat ruce. Můžeme chodit pouze ve dvojicích a 1,5 metru od sebe. Změnil se tu ministr zdravotnictví, tak se možná změní i přístup. Ale my s přítelkyní vyznáváme spíše český přístup.

Jak tedy oba trávíte tyto dny a co vlastně v Nizozemsku děláte krom vaší házené?
Momentálně jsme už dva týdny doma. Kromě mé házené jsme oba chodili do práce, přítelkyně navíc vedla taneční lekce v holandském oddíle a studiu. Nyní jsme převážně doma, vyrážíme na procházky do přírody, chodíme si zaběhat a cvičíme v domácích podmínkách. Zdokonalujeme se v kulinářském umění (směje se). Bohužel po ukončení soutěže přišla špatná zprava. Klub nám rozváže smlouvy, takže na řadě je rychlé vyřízení papírů a návrat domů, který v současné situaci opravdu není jednoduchý.

Odchovanec královédvorské házené Jakub Kastner strávil uplynulou sezonu v Nizozemsku.Zdroj: archiv Jakuba KastneraJak jste na tom? V čem se vše komplikuje a jaký vás tedy čeká postup?
Momentálně jsme našli nějakou cestu. Je to však složité, protože jsme tu kompletně odstěhovaní, přitom dodávku ani vlastní auto zde nemáme. Všechny tyto věci jsme měli od klubu, a jelikož za námi nikdo z České republiky nemůže, tak je to velký problém.

Prozraďte ještě, jak na tom v Nizozemsku jsou statisticky. Kolik má země obyvatel, kolik jich je nakažených, zda někdo zemřel a jak moc o situaci informují média.
Nizozemsko má zhruba 17 milionu obyvatel a nakažených je tady zhruba 8600 lidí. Bohužel dochází zde i k úmrtím, číslo je k dnešnímu dni 546 (páteční situace, 112 za poslední den!). Každý den se tady ve 14 hodin aktualizují data. Zprávy se samozřejmě snažím sledovat na webu, ale v podstatě sleduji pouze informace od vlády a ministerstva zdravotnictví, kde průběžně informují a aktualizují nařízení.

Sledujete jistě také česká média. Co říkáte na situaci, jaká u nás probíhá? Lidé tu takřka nevycházejí do ulic.
Já bych rád zmínil hlavně jinou věc. Moc se mi líbí, jak si Češi v této situaci dokáží pomoct. Když nebyly roušky, tak si je ušili. Plno lidí je rozdává sousedům, šíji je dobrovolně do nemocnic. Vidím, že se plno Čechů nabízí, že nakoupí potraviny a jiné potřebné věci starým lidem. Takhle bychom se měli chovat a přežít tuto šílenou situaci. Zůstat pozitivní a až se to přežene, tak se vesele vrátit za kulturou, sportem, k návštěvám a dalším věcem, které nám dělají radost.

V Čechách v pátek házenkářský svaz rozhodl o anulování aktuálního ročníku mistrovských soutěží. Zatím se to netýká jen nejvyšších soutěží mužů a žen. Je to podle vás už tak brzy správný krok? A myslíte, že to nakonec potká i další sporty? Basketbal či volejbal třeba byl ještě rychlejší.
Absolutně netuším, jak to funguje s případnou návaznosti například na evropské poháry a šampionáty. Jasně, bude to pro mnohé kluby i svazy ekonomicky náročná situace. Stejně se nic nikde rapidně nelepší, takže si můžeme jen říkat, že to je „odložený”, ale já jsem přesvědčen, že letos se ukončí všechno. A podle mě je to správně. Násilím něco dohrávat, nemít okolo sportovišť žádné fanoušky, to je k ničemu.

MISTROVSKÉ TITULY JAKUBA KASTNERA

  • 2010/2011: HC Dukla Praha
  • 2016/2017: HC Dukla Praha