Jak jste si šampionát užil tentokrát coby divák?

Samozřejmě jsem si ho užil, protože to všechno člověk vidí i z druhé strany. V klidu s ovladačem sedíte na gauči, koukáte na zápasy a jíte k tomu cukroví (usměje se). Takže to je taková ta hezká stránka, klidová, nemusíte nikde lítat, jezdit. Na druhou stranu jsem měl nutkání a kolikrát mě strašně mrzelo, že na tom pódiu nestojím, ale to už prostě tak je.

FOTO: Karel Sedláček

Mistrem světa se stal Luke Humphries. Je titul ve správných rukou?

Pro mě byl ještě větší favorit Michael van Gerwen, ale tomu bohužel nevyšlo podle představ čtvrtfinále. Prý ani zdravotně nebyl úplně v pohodě, měl nějaké žaludeční problémy. Prostě bylo vidět, že není úplně v cajku. Hlavně nezavíral a kvůli tomu ho Scott Williams vyřadil. Luke Humphries se ze začátku potýkal s problémy a byl rád, že to přežil. Ale pak rozjel tu svoji hru a suprově to dotáhl do konce. Strašně mu to přeju, dobrá práce.

Anglický mistr světa v šipkách Luke Humphries.
Masivně zhubl a je mistrem světa. Šipkař Humphries dlouho bojoval s úzkostmi

Jak jste naznačoval, dvakrát mohl vypadnout, ale pak se rozjel. Ukázal mentální sílu?

Určitě. Přežil kritickou situaci s Ricardem Pietreczkem, kdy už prohrával 1:3 na sety a i ta jeho hra byla nemastná neslaná, prostě se trápil. Kdyby ho Ricardo dorazil, tak se nemohl nikdo vůbec divit. Ale přežil to a šel na Joea Cullena, proti kterému přežil dokonce i dvě matchdart, nicméně obrázek hry už byl někde jinde, už to byly perfektní šipky. Každopádně měl štěstí, přežil a prošel do čtvrtfinále, kde nekompromisně zdemoloval Davea Chisnalla. Semifinále se Scottem Williamsem 6:0, to už byla labutí píseň. Tam měl průměr 108 a trefoval, na co si vzpomněl, skvěle zavíral z výšky. To už byl ten Luke, kterého jsme znali na podzim, kdy vyhrál tři majory.

FOTO: Luke Humphries

Ve finále porazil 7:4 teprve šestnáctiletého Littlera, největší překvapení turnaje. Kde se tenhle mladík vzal? Věděl jste o jeho talentu?

Samozřejmě věděl, už jsem ho pozoroval během roku. Odehrál několik perfektních turnajů v módu Super League. Hraje se to formátem každý s každým asi tři dny, z toho se postupuje do další fáze a pak jsou finálové večery. Na internetu byla hromada videí, jak si finálové večery užíval. Myslím, že vítěz bral dvacet tisíc liber, což taky není zrovna málo. Před publikem, ne tak členitém jako v Ally Pally, předváděl skvělé výkony, zavíral červenými středy. Bylo vidět, že je našláplej. Věděl jsem o něm i z Development Tour. Tam loni hodně bojoval s Gianem van Veenem, pozdějším finalistou z MS do 23 let, kde ho právě Luke porazil, ale celý žebříček vyhrál Gian. Ten hrál ještě o chloupek líp, ale bylo vidět, že Luke na šestnáct let hraje skvělé šipky.

Šipkař Karel Sedláček
Je to řež, říká šipkař Sedláček o životě mezi profíky. U terče je každý nepřítel

Mladý Angličan byl i soupeřem Adama Gawlase na UK Open.

Tam ho Adam porazil, ale byl to taky dobrý zápas a Luke byl hodně našláplej. Adam ho zavčasu uzemnil. Pomalu to schylovalo k tomu, že když se hrálo finále Players Championship, tak došlo k finále juniorů do 23 let, kde Gian s Lukem předvedli fantastický zápas a Luke vyhrál. Pak vyhrál ještě mistrovský titul do sedmnácti či osmnácti let, to se hrálo v Ally Pally bez diváků. A teď došel do finále MS seniorů, takže je to prostě něco neskutečného.

Tohle nikdo nečekal, viďte?

Z mého pohledu je to skoro až nepochopitelné. Nicméně asi se nějaké zázraky dějí. Luke předvedl něco, co se jen tak nevidí. Zároveň tím strhnul obrovskou lavinu dalšího a dalšího zájmu o šipky, což je na jednu stranu perfektní. I lidi, kteří nevěděli, že šipky existují, si během mistrovství povídali o tom, že nějaký mladý šestnáctiletý kluk bude hrát finále. Takže stoupá obrovská popularita, zájem o Littlera to ještě znásobil.

FOTO: Luke Littler

Kdybyste se na MS kvalifikoval a vypadl s ním v prvním kole, co byste si asi říkal?

Samozřejmě by záleželo na tom, jak by byl zápas odehraný. Určitě by to bylo zklamání, to je jasné, nikdo nechce vypadnout hned na začátku. Na druhou stranu to, co on předvedl v 1. kole s Christianem Kistem, to bylo úchvatné. Říkal jsem si, že se hodně dobře vyspal. Ale rozhodně jsem ho nepredikoval k tomu, že bude hrát finále. Myslel jsem si, že by ještě s Gildingem mohl vyhrát, ale pak mu síly dojdou.

Jenže ono naopak, co?

Měl trošku štěstí, že se mu nepostavil dříve do cesty nějaký superzabiják, to je jasný. Krásný zápas byl s Raymondem van Barneveldem, kdy Barnyho nenechal pomalu ani čuchnout. Nizozemec měl v jednom legu asi dvě šipky na double, které kdyby dal, tak měl set na 1:2, ale nedal to a místo toho 0:3 prohrával. Až pak udělal set, ale Luke nekompromisně 4:1 vyhrál. Na 16 let to byla fantazie. Nechápu, že je schopnej se takhle odpoutat a předvádět takové výkony. Vím, že hraje odmala a je na něm vidět, v jaké pohodě odhazuje, ale i tak se to dá přirovnat k takovému malému zázraku.

Jakou budoucnost Littlerovi dáváte?

On ještě ke všemu ve čtvrtek dostal pobídku do Premier League a přijal ji. To je taky něco neuvěřitelného. Je to teď velký magnet na diváky, takže chápu snahu PDC, je to dobrý marketingový tah. Každopádně v 16 letech to bude mít dost náročné, je to zrádný věk. Člověk se v něm ještě vyvíjí. Může se taky stát, že za tři čtyři roky upadne do zadních linií. Rozhodně mu to nepřeju, ale stát se může všechno. V tomhle věku je člověk tvárný a těžko se odhaduje, jakým směrem se to bude vyvíjet. Nicméně tady předvedl něco neskutečného a pakliže ustojí všechny tlaky, které na něj budou působit, ať už média, sociální sítě či fanoušci, tak jedině dobře. Na šestnáctiletého kluka je to fakt strašně velké, ale třeba je odolný, trošku s tím i počítal a naopak mu to bude vyhovovat.

Šipkař Karel SedláčekŠipkař Karel SedláčekZdroj: PDCDá se říct, že během šampionátu se stal bez přeháňky asi nejpopulárnějším šipkařem.

Já bych řekl, že to je úplně přesné označení. Koukal jsem ve čtvrtek na jeho Instagram a jen tam nasbíral 700 tisíc sledujících (nyní už má milion – pozn. aut.), před mistrovstvím jich měl tak tisíc (zasměje se). Už to je něco šíleného. Na Ostrovech je z ničeho nic doslova celebrita a má to samozřejmě i světové dopady, protože mistrovství sleduje u televize spousta diváků po celém světě a každý si o tom „zázračném dítěti“ vyprávěl. Je to pecka.

Teď si tu popularitu užívá, ale postupem času, pod tlakem médií a fanoušků, může nastat problém?

Může. Už jsem to někde říkal. Loni vyhrál vytoužený titul Michael Smith a v dalších výkonech ho to spíše svázalo. Odpovědnost předvádět, že jste světová jednička a měl byste všechno vyhrávat, je strašně velká. Ne každý hráč to ustojí, ne každý je Taylor nebo Gerwen, kteří měli fázi, kdy třeba X let se pomalu ani nenašel někdo, kdo by je porazil. Je to hodně složité. U Littlera uvidíme už v únoru, kdy začíná Players Cup, jak na tom je. Hraje se v pondělí a v úterý, ve středu jsou kvalifikace na European Tour, ve čtvrtek bude hrát Premier League, a když postoupí z těch kvalifikací, tak v pátek začíná European Tour. A takových týdnů je hromada, samozřejmě ne úplně každý z nich, ale vytíženost z ničeho vystoupá na takovouto metu.

Karel SedláčekKarel SedláčekZdroj: PDC

Navíc teď bude pod hodně velkým drobnohledem, že?

Rozhodně. Ušil si na sebe bič a teď ho každý bude sledovat. Ale na mistrovství po skvělém výkonu na něj dokázal navázat dalším, pomalu ještě vylepšeným. Takže s tlakem se vyrovnával neskutečně. Když ho člověk pozoroval, co dokázal v závěrech jednotlivých legů zahrát, kdy už mu třeba teklo do bot, to bylo fantastické. Zavíral z první šipky, triple double nazdar, dvakrát triple double. To jsou koncovky, které se povedou za zápas párkrát, ale u něj to bylo skoro jako na běžícím páse. Opravdu krásná práce.

Který zápas na mistrovství světa vás nejvíce nadchnul?

Samozřejmě finále bylo úžasné, to je jasné, tam byla kvalita. Byl jsem přilepenej na obrazovku neskutečným stylem. Moc jsem si užíval i ty dva dny, co jsem mohl spolukomentovat přenos pro Nova Sport. Když to člověk má úplně před sebou a je do toho takhle vtaženej, tak je to zase ještě úplně něco jiného než doma na gauči. Skvělé zápasy byly i další. Luke Humphries a leg náhlé smrti s Joe Cullenem, kde dvě šipky předtím Cullen zavíral 36 na vítězství a nedal, to byl krásný zápas, který se přeléval. Úžasná byla otočka Roba Crosse proti Chrisovi Dobeymu. Chris vedl 4:0, trošku zpomalil, Rob se chytil a dotáhl to až k vítězství 5:4. To je taky něco, co se jen tak nevidí. Přitom Dobey hrál tak, že si finále mohl taky zahrát. Ale pak přijde takový zkrat a vyřazení. Hrozně zajímavý zápas.