Navíc se jedná o největší sportovní sdružení na Náchodsku. Zastavili jsme se proto ke krátkému zhodnocení už 25. sezóny SK u ředitele Libora Šnajdra.

Široká veřejnost zná SK především díky dvěma největším akcím – Světovému poháru v lukostřelbě handicapovaných, a Velké ceně Nového Města nad Metují v atletice. Jaké byly obě akce letos?
Obě tradiční akce jsou našimi výstavními skříněmi, a zároveň jakousi špičkou ledovce naší činnosti. Na obou akcích startují naši nejlepší členové a další se podílejí na pořadatelství. Po létech práce při zakládání a rozvoji obou závodů si dnes již víceméně užívám něco jako „odborný dohled". Světového poháru se chopil syn David a Velkou cenu si vzal na starosti Aleš Žďárský. Každý z nich si k sobě sestaví organizační skupinu a v konečné fázi příprav i při konání akce zaměstná de facto celý klub. Výsledkem jsou stovky spokojených účastníků, špičkové výkony včetně rekordů od světových po osobní, plnění limitů na vrcholné akce a z našeho pohledu udržení SK v dění vrcholového sportu a sportovního managementu.

Co vím, tak to ale zdaleka nejsou jediné pořádané akce u vás…
To určitě ne. Areál je celoročně vytížen desítkami dalších paralympijských akcí v lukostřelbě i atletice, kromě toho pořádáme tréninky a turnaj v curlingu vozíčkářů v Praze a v Trutnově; dále školními, okresními a krajskými závody v atletice a volejbalu. Mnoho členů se schází ke kondičnímu a fitness cvičení pod odborným vedením. Areál si pronajímá ke svým tréninkům a zápasům Městský fotbalový klub.
Zatímco atletika skvěle frčí ve všech věkových kategoriích a daří se rozvíjet i spolupráci se Sportovním gymnáziem v Jilemnici, tak se nám ale stále nedaří rozjet pravidelné lukostřelecké tréninky pro veřejnost. Chybí trenérské vedení pro mládež. Přitom právě díky tradici lukostřelby, vybavené střelnici a úspěchům našich paralympioniků by zájemců byla celá fronta.

Každý rok spolu hovoříme také o sportovním areálu SK. Máte letos nějaké novinky?
Správu SK jako sdružení pro sportovní činnost a zároveň vlastníka rozsáhlého majetku „melduji" dokola už čtvrtstoletí. Takže bych se nerad opakoval. Nicméně s areálem a vybavením za zhruba 80 miliónů korun, s tisícovkou členů, šesti stálými pracovními úvazky a dvěma desítkami trenérů a pracovníků na DPP jsme už 25 let takovou středně velkou „továrnou" na sport…

… z čehož ale netěžíte pouze vy.
Přesně tak. Spolu se sportováním našich členů a účastníků mezinárodních akcí propagujeme město daleko za hranicemi ČR a v neposlední řadě dáváme vydělat místním hoteliérům, restauratérům, dopravcům a dalším podnikatelům. Jen pro ilustraci, letošní SP v lukostřelbě pracoval s rozpočtem zhruba 3 miliony korun a poslední finálové dny jsme vysílali přes internet on-line do celého světa.

Trochu jsme odbočili. Vraťme se tedy zpět k těm novinkám.
Po loňské rekonstrukci tribuny jsme letos provedli kompletní výměnu umělého povrchu na atletické dráze a sektorech (tzv. retopping), obnovili a nakoupili jsme lukostřelecké terčovnice. Stále ale sním o výstavbě bezbariérového hotelu s regenerací pro ubytování jak nepostižených, tak i handicapovaných účastníků našich akcí, dále o zastřešené hlavní tribuně a bytelném oplocení, které je nezbytné pro udržení bezpečnosti, kvality služeb a vybavení areálu.
Dosavadních 25 let práce je, doufám, v areálu vidět. A to další je ještě pokračováním v „běhu na dlouhou trať". Ne nadarmo jsem v mládí býval vytrvalcem. (mr)