Slibně se rozvíjející rozjezd a narůstající klientelu utlumil před více než měsícem příkaz k uzavření stravovacích zařízení. Ledová sprcha přišla po bezmála čtyřměsíční rekonstrukci, kdy Gábina Javorská s pomocí dalších rukou připravovala bistro na otevření. „Když už jsem otevřela, a začalo se to rozbíhat a začali chodit stálí zákazníci, tak jsem po třech týdnech musela zavřít,“ popisuje nečekaný klacek pod nohy, který jejímu veganskému záměru koronavirus vystavil.

Asi dva týdny zkoušela připravovat jídla na objednávku - někdo si přišel k výdejnímu okénku k provozovně, jiným obědy rozvážela domů nebo na pracoviště. Pak se ale s ohledem na souběh okolností rozhodla, že zavře úplně. Rozhodně ale jen dočasně. „Od května bych zase chtěla začít s rozvozem a budu čekat, jestli toho 25. května budu moci otevřít alespoň zahrádku,“ věří, že druhá šance na nový začátek přijde včas.

Když před měsícem přišel příkaz uzavření stravovacích zařízení měla pocit, že veškeré úsilí posledních měsíců vyjde vniveč a bude to pro veganské bistro likvidační. Teď už se zdá, že se tento scénář nenaplní. „Momentálně čekám, jak se to všechno vyvine a stále věřím tomu, že to přežiji. Doufám, že dostanu nějaký příspěvek od státu jako kompenzaci na pokrytí nezbytných nákladů. Bude to asi s odřenými ušima, ale snad to dopadne dobře,“ neztráci optimismus Gábina Javorská, která si je vědoma, že v momentálním podnikatelském vzduchoprázdnu není jediná. „Každý, kdo musí mít zavřenou provozovnu, tak netrpělivě čeká až bude moci otevřít.“

Své myšlenky už upíná k turistické sezóně, o níž si myslí, že by s ohledem na okolnosti mohla být pro tuzemsko silná. „Začne být hezky, lidé, kteří byli teď zavření doma tak budou chtít jezdit více po Čechách, což by mělo podnikatelům ve stravovacích a ubytovacích službách pomoci,“ přála by si.

Tím, jestli se naplní čerstvý vládní „rozvrh“ a opatření se budou opravdu uvolňovat, se nijak příliš nezaobírá. „Pokud se ten scénář opět třeba dramaticky změní a já další existenci bistra neustojím, tak nemá význam na to myslet. Je to věc, kterou neovlivním. Pokud by to mělo padnout, tak to padne a budu to řešit, až by to nastalo. Stále ale věřím tomu, že to dopadne dobře.“

Jiří Řezník