Družstvo Vánoční ozdoby je závislé na exportu, v ČR vládne Čína

Na českém trhu, který je obsazen levnou produkcí z Asie, družstvo letos prodá jen asi tři procenta produkce. Vývoz družstvo směřuje především do Evropy, zejména do Rakouska, Německa a Itálie. Informoval o tom předseda družstva Miroslav Šorma.

Ochota lidí v Česku kupovat v supermarketech levné plastové ozdoby z Číny podle něj pořád roste. "Zvrat na českém trhu nečekáme. Soustřeďujeme se proto na zahraničí, kde jsou stále obchodníci, kteří zboží z Asie nechtějí," řekl Šorma.

Současná produkce družstva již podle něj není o co největším objemu, ale o výrobě zejména luxusnějšího zboží v náročnějším provedení a vysoké kvalitě. V tom družstvo vidí cestu, jak čelit asijské konkurenci. Tržby družstva se tak v posledních letech trvale snižují. Loni klesly o 14 procent na 103 milionů korun a letos se čeká další snížení. "Příští rok by se pokles již mohl zastavit," míní Šorma.

Na letošním poklesu se projevilo zejména loňské uzavření ztrátových provozů v Rokytnici v Orlických horách a Kounově na Rychnovsku s asi 70 lidmi. Již předloni družstvo uzavřelo provozy v Kostelci nad Orlicí a v Kuksu, které byly zaměřené na nejlevnější sortiment ozdob a v čínské konkurenci by neobstály. Letos družstvo nepropouštělo.

Ruční výroba foukaných vánočních ozdob je přitom vysoce sezonní záležitostí, kdy se hlavní produkce koncentruje do období od března do října. Družstvo v této době letos zaměstnávalo asi 270 lidí. Přes zimu v provozovnách Dvůr Králové, Zdobín a Horní Bradlo zůstane asi 180 zaměstnanců, zbytek nastoupí opět na jaře.

Přes nižší tržby, růst cen energií a sílící kurz koruny se družstvo stále drží v zisku v řádu milionů korun. Loni zisk činil 2,5 milionu korun. "V minulých dvou letech nám však do zisku pomohly prodeje nepotřebného majetku. Letos bychom se bez tohoto vlivu měli obejít," řekl Šorma.

Výroba vánočních ozdob má v Podkrkonoší dlouhou tradici. Nynější družstvo, které má 77 členů, vzniklo v roce 1931. V současné nabídce podniku je přes 80.000 výrobků při možnosti provedení ve zhruba 600 barevných odstínech. Každý odstín je pak dále členěn na tři až šest efektů, jako jsou lesk, mat, mrazolak či metalíza.

Výrobci vánočních ozdob častěji podléhají tlaku levné konkurence

Čínská konkurence nutí výrobce vánočních ozdob v Pardubickém kraji omezovat výrobu, případně se zaměřit na odběratele v zahraničí, protože na domácím trhu dávají zákazníci zpravidla přednost levnějším výrobkům. Pro některé byl tlak na cenu tak velký, že museli provozy zavřít.

Miroslav Brázda, majitel společnosti MB Neor v Trhové Kamenici na Chrudimsku, vyráběl ozdoby deset let, letos podnik zavřel. Ještě před několika lety zaměstnával asi třicet sklářů, loni pro něj pracovalo přibližně deset lidí.

"Dnešní zákazník kouká především na cenu. Za co se prodávají čínské ozdoby, nám ani nepokrylo náklady na výrobu," řekl Brázda. Předloni činil obrat firmy zhruba osm milionů, loni se snížil na polovinu.

S čínskou konkurencí má stejnou zkušenost i pardubická firma Rükl. Na domácím trhu dominují laciné ozdoby z východu, výrobky proto dodává zejména po Evropě, ale také do Austrálie nebo Ameriky, řekl jednatel firmy Václav Rükl.

Patnáct let již vyrábí vánoční dřevěné ozdoby Karel Makovský z Hlinska na Chrudimsku. Ručně vyrobené ozdoby z bukového a smrkového dřeva mají stále dostatek zákazníků, a to i přesto, že řada výrobců zhotovuje stromečky, zvonky, prasátka nebo komety strojově z dřevěných překližek, řekl Makovský.

"Jejich výroba nemá s lidovým uměním nic společného, valí nekvalitní třímilimetrové ozdoby ve velkém. Je ale stále řada lidí, kteří pochopí, že se nejedná o ruční práci," uvedl Makovský. Mezi sériovými výrobci panuje také velká konkurence, aby ozdoby maximálně zlevnili, neváhají designově vyvedené výrobky kopírovat, podotkl Makovský.

Na Vánoce letos jeho firma vyrobí asi 150.000 kusů vánočních ozdob, což znamená asi polovinu z celkové produkce. Podíl vánočních ozdob na celkové výrobě mírně klesá. Kvůli sílící koruně letos prodává zejména v Česku, ale v minulosti se ozdoby z Chrudimska prodávali například v Belgii, Nizozemí, Itálii nebo Japonsku. "Děti v Japonsku si ozdoby ještě vymalují. Je to pro ně takový pěkný a laciný dárek," řekl Makovský.

Goja: Výroba vánočních ozdob se drží jen díky novým nápadům

Jen nové nápady a zručnost dělníků pomáhají jablonecké sklářské společnosti Goja, tradičnímu výrobci vánočních ozdob, přežít důsledky vlivu čínské konkurence. Firma musí ročně obměňovat přes dvě třetiny své produkce a také zcela opustila výrobu klasických jednoduchých vzorů. Její specialitou se stalo luxusní ručně malované zboží a složité tvary a dekory - ozdoby, které ostatní neumějí vyrobit. Řekl jednatel společnosti Jaroslav Hrabák.

"Zatímco dříve jsme používali pět barev, teď jich máme nejméně 100. Od každé ještě několik odstínů, ale také matové, lakované, porcelánové nebo metalízové provedení," podotkl. Většina výroby, 98 procent, je určena na export zejména do USA a zemí Evropské unie, ale i třeba na Kubu nebo australský trh.

Letos si objednali zákazníci nejvíce ozdob v bílé matné barvě. "Dobře šla také stříbrná, zlatá a hnědá až do kávového odstínu," řekla mistrová malírny Věra Rázková. Zatímco vloni byla dominantní oranžová, v tomto roce o ni stál již jen málokdo. Zájem nebyl ani o modrou, s výjimkou té úplně nejsvětlejší. Mimo klasických složitých špicí, raket, oliv, ptáků a labutí, zdobených malovaným pravým peřím, patřil k žádaným vzorům Santa Klaus a náboženské motivy - jezulátko, Panna Marie nebo andělíček na obláčku.

Goja vyváží své zboží přes jabloneckou exportní společnost Ornex. Ta také sleduje trendy a podílí se na vzorování nových kolekcí. Hlavní výrobní sezona začíná v březnu a končí v září. V prosinci se uzavírají první objednávky na příští Vánoce. Sklářská firma má 35 stálých zaměstnanců a přes léto stejný počet brigádníků. Ještě před sedmi lety jich však bylo jednou tolik. Roční obrat společnosti tehdy činil 30 milionů korun, nyní je zhruba poloviční. "Boom je sice za námi a přitěžuje nám také kurz koruny, ale díky náročnosti výroby ceny neustále rostou," podotkl Hrabák. Firmě se tak daří udržet zaměstnanost i tržby ve stejné výši i při menším objemu výroby.