Oceněný produkt ani další speciality z Kamínky, které v soutěži také uspěly, se ale nikde koupit nedají. Majitelce farmy Haně Maturové veterináři nepovolili jejich prodej.

"Pro malovýrobce u nás platí stejné předpisy jako pro velké provozy," podotkla Maturová. Aby splnila chovatelka všechny normy, musela by vystavět mlékárnu a sýrárnu za nejméně tři miliony korun s několika oddělenými místnostmi a balírnou. Pustit se do ní může až ve chvíli, když bude mít jisté, že získá podporu fondů Evropské unie, o níž už požádala.

Do výstavby své dosavadní sýrárny dala 150.000 korun. Pro jedenadvacetiletou studentku vysoké školy zemědělské, která se sama stará o pět čistokrevných koz a dvě kůzlata, to byla velká investice. "Pro potravinářskou výrobu platí pravidla, která nejde obcházet," řekl ředitel Krajské veterinární správy Josef Král.

Podle veterinářů není možné vyhovět veterinárnímu zákonu, který vychází z nařízení Evropské komise, s mlékárnou a sýrárnou ve společné místnosti. Král odmítá i nařčení, že jsou čeští veterináři přísnější než jinde v Evropě. "Pokud se někde takové výrobky na trh dostanou, jsou buď nelegální nebo je to výsledek špatného veterinárního dohledu," poznamenal.

Farma Kamínka má sice mlékárnu a sýrárnu v jedné místnosti, ale žádné pracovní postupy se v ní nekříží. Její majitelka tam vždy provádí jen jednu operaci a před ní a po ní pracovní plochy s úzkostlivou pečlivostí vydezinfikuje. "I malá nečistota může ohrozit zdravotní nezávadnost výrobku. Celá práce by se tím zničila, to si nemůžu dovolit," dodala. Pořádek a čisto je i v chlívku.

Maturová nechce překračovat zákony, myslí se však, že je třeba najít kompromis pro malé a regionální farmy. "Nařízení krajské veterinární správy nám připadají do určité míry trošku nesmyslná a přehnaná," podotkl náměstek hejtmana Radim Zika s tím, že kraj se stanoviskem veterinářů neřídí. Zika farmu zná a byl překvapený pořádkem a hygienickými opatřeními, která tam vládnou.

Kozí farmy začaly ve velkém vznikat až počátkem 90. let, nyní již půlka z nich zanikla. Teď je podle statistického úřadu v republice zhruba 16.000 koz. V Libereckém kraji je asi sedm farem, všechny větší požadavky veterinářů většinou splňují. Malé bojují o přežití. Uživit jednu kozu stojí ročně 7000 až 9000 korun, za prodej špičkového plemenného zvířete se přitom nedá utržit více než 3500 korun. Bez prodeje výrobků si na sebe farmy nevydělají.

"Pokud třeba vyrobí měsíčně deset kilo sýrů, daly by za vyšetření vzorků daleko víc, než vydělají," přiznal Král. Malofarmám by pomohlo, kdyby směly své produkty prodávat ze dvora, ale ani to zákon neumožňuje. "Unie má ve svých předpisech jistou flexibilitu, sama jsem navštívila několik farem, kde jedna místnost měla víceúčelové využití," podotkla Maturová.

Zemědělci v Rakousku ji používali pro zpracování mléka, ovoce i masa. Vždy, než tam začal nový druh zpracování, ji důkladně vyčistili. Kozí farma Kamínka uspořádala před nedávnem spolu s turnovským Centrem pro rozvoj venkova kurz pro sýraře, první v Libereckém kraji. Sešlo se na něm 13 zemědělců, kteří mají zájem své mléko zhodnotit a zpracovávat.