Lék na psychiku

„Tehdy jsem se dozveděla o terapeutickém účinku včel a abych zlepšila psychiku a vnesla smysl do jeho života, dala jsem na radu známého lékaře-včelaře a koupila na zahradu rodinného domu první tři včelstva. Bylo to v roce 2003,“ vzpomíná na své včelařské začátky Simona Adamcová, jejíž farma má v současnosti 180 včelstev a včelařstvím se živí.

Simona Adamcová je členkou Cechu profesionálních včelařů. Kvalitní rokytnický med z CHKO Broumovsko se vyznačuje vysokou kvalitou a neopakovatelných chutí a je často oceňován v soutěžích.

„Abych zůstala alespoň částečně u muziky, kterou jsem vystudovala, vzala jsem plný úvazek v náchodské ZUŠ J. Falty, kde jsem vyučovala hru na zobcovou flétnu, klarinet a saxofon. Pod jistotou této práce jsem si pomalu budovala svou včelí farmu. Přestěhovala jsem se tedy z Prahy, kde jsem 14 let studovala, žila a hrála. Vyměnila šoubyznys za život spjatý s přírodou v Rokytníku, kde jsme začali s přítelem postupně rekonstruovat starý dům,“ říká Adamcová, a prozrazuje, že počátky chovu včel nebyly vůbec jednoduché.

Praxi žádné knihy nenahradí

„Včely se na zahradě začaly rojit a já pochopila, že se budu muset něco o nich dozvědět. Hodně jsem četla a studovala. Chovatelská oblast je dost náročná, pochopila jsem, že nestačí jenom přečíst hory knížek, jít cestou různých doporučovaných ,zaručeně nejlepších’ technologíí, ale že praxi knížky nenahradí. Chyběly finance a hlavně zkušenosti,“ zmiňuje Simona Adamcová skutečnost, že to v začátcích měla těžké také v tom, že v rodině nikdo včely nechoval a cestu k správnému včelaření si musela najít sama.

Tvrdá škola včelaře

Pro svůj další rozvoj ale měla šťastnou ruku v rozhodnutí, na jehož základě začala zkušenosti čerpat na úspěšné profesionální farmě velkovčelaře Kolomého.

„Podařilo se mi zajistit celosezónní stáž. Za stravu a byt jsem musela pomáhat při veškerých pracích během včelařské sezóny a dostala jsem tak pořádně tvrdou školu. Až tady jsem viděla, že se dá včelařstvím uživit a tady se napevno rozhodla, že to zkusím i já,“ popisuje osudové rozhodnutí včelařka z Rokytníka.

Vzdělání si dálkově doplnila na SOU včelařském v Nasavrkách a ústředím Českého svazu včelařů pak byla jmenována přednášejícím odborníkem v oboru včelařství. „Zřídila jsem také při farmě šlechtitelský chov na produkci včelích matek, které hodně potřebujeme do vlastního chovu, ale také je zasíláme ostatním včelařům po celé republice. Zabývám se šlechtitelskou prací, selektujeme včelstva s vybranými vlastnostmi, upřednostňujeme včelstva s tzv. čistícím pudem, což jsou včelstva odolná proti nemocem, nerojivá, mírná, atd. Sleduje se také klidné sezení na plástech, medné výkony a doprovodné vlastnosti,“ vyjmenovala část včelařských aktivit.

Sladký medový obchůdek

„Nebylo vůbec jednoduché vytvořit funkční systém, v počátcích to bylo hlavně finančně náročné. Bylo potřeba zajistit vhodná stanoviště pro včelstva, vyrobit úly, namnožit včelstva, zajistit technické zázemí do kterého nezbytně patří terénní auto, skladové prostory, technologii na vytáčení, zpracování a balení medu, zvedací zařízení, sudy certifikované pro styk s potravinou, sklenice, etikety atd. Bez vhodné technologie se včelařina vůbec nedá dělat ve velkém a i tak je to velká dřina, protože se nemanipuluje s kilogramy, ale s tunami,“ prozrazuje včelařka Adamcová.

Včely jsou navíc neustále vystaveny riziku nákaz a z předešlých let se ví, že úhyny včel trápí nejen naši republiku, ale je to problém celosvětový. V Evropě je pokles včelstev dlouhodobá záležitost.

Vzhledem k finanční náročnosti, velkému penzu práce, velké fyzické zátěži, nerentabilitě a při výkyvech cen medu se moc mladých lidí do profesionálního chovu včel nepouští a stavy včelstev i v naší republice neustále klesají. „Na naší farmě se sledování nákazové situaci intenzivně věnujeme a spolupracujeme na monitorovacích pokusech s Výzkumným ústavem včelařským,“ říká Adamcová.

V sezóně je na farmě hodně práce. Od května do srpna se chovají se včelí matky, tvoří se oddělky- nová včelstva, vytáčí medy, manipuluje s nástavky a práce musí mít svůj řád od brzkého rána pozdě do večera. Mimo sezónu je období odpočinku a medy se plní do sklenic a vylepšuje se farma. „V této době se snažím také propagovat obor včelařství široké veřejnosti. Z tohoto titulu vznikla naučná stezka na parkovišti u naší farmy, kde mají turisté a návštěvníci naší farmy možnost se o včelách dozvědět spoustu zajímavých informací, posedět na lavičkách a odpočinout si,“ zve k návštěvě Simona Adamcová.

Jelikož zájem o koncept práce na farmě neustále stoupá, pro příští rok zde připravují projekt originální včelařské stodoly, která bude umístěna u farmy a bude sloužit pro setkávání se včelařskou veřejností, k předávání zkušeností a další propagaci včelaření.

„Splnil se mi jeden z velkých snů v oblasti marketingu tj. vybudování stylového Medového obchůdku přímo v prostorách farmy. Interiér je vyroben z borovice vejmutovky, typické pro výrobu včelích úlů. Regály a police jsou vyrobené do tvaru včelích pláství. Zákazník má nyní možnost si vybrat z druhových medů (lesní, javorový, pastovaný, pohankový a lipový). Staročeský zvyk praví, že na vánočním stole by neměl chybět med. Je možné ochutnat z několika druhů medovin a likérů, samozřejmě že nechybí ani kosmetika ze včelích produktů, medové bonbóny, perníčky až po svíčky ze včelího vosku, které při svém hoření umocňují přicházející vánoční atmosféru a pohodu. Na návštěvu Medového obchůdku jste srdečně zváni. Otevírací doba je pátky, soboty a neděle od 17 do 19 hodin,“ uzavírá s pozdravem „Medu a včelkám zdar!“ Simona Adamcová své povídání o včelařství.