V listopadu přibylo do evidence úřadů práce v celém regionu 6200 lidí.

Hospodářskou krizi nyní prohloubil konec sezonních prací

Na dlažbě je nyní v celých východních Čechách přes 46 tisíc lidí, volných míst je přitom sotva 3300.

To je na tom ostatně to nejhorší. Ekonomika se sice pravdpodobně zotavuje z nejhoršího, ale na pokles nezaměstnanosti si budeme muset ještě dlouho počkat. Ta totiž kopíruje vývoj hospodářství až s několikaměsíčním zpožděním.

Například v Pardubickém kraji tak podle odhadů pardubického úřadu práce dosáhne nezaměstnanost do konce prosince devíti procent. A vyhlídky na další měsíce nijak převratné nejsou.

„Do konce zimy zlepšení na trhu práce rozhodně neočekáváme, spíš naopak. Hospodářskou krizi nyní umocňují sezonní vlivy, přes zimu bývá nezaměstnanost vždy nejvyšší,“ podotkl ředitel jičínského úřadu práce Jiří Rada.

Právě na Jičínsku je situace zvlášť těžká. Vedle druhého nejvyššího počtu lidí bez práce v kraji je problémem především extrémně nízký počet volných míst. Na jedno tu připadá 38 nezaměstnaných. Ještě před měsícem byla tato hypotetická fronta o pět lidí kratší.

„Pracuji na úřadě práce už od jeho vzniku, ale takovou situaci jsme tu nezažili. Na druhé straně je však pravdou, že nám odchází každý měsíc z evidence 450 lidí. To dokládá, že řada nových míst je obsazena ještě dřív, než se objeví v naší nabídce,“ dodal Rada.

Mnozí východočeští experti zpochybňují také prognózy, že už hospodářství dosáhlo dna a že už nás čekají jen samé „světlé zítřky“.

„Z některých odvětví sice máme signály oživení, ale řada dalších firem světlo na konci tunelu stále nevidí. Typickým příkladem je stavebnictví. Letos je české stavebnictví jedním ze tří v celé EU, která rostla, příští rok se ale očekává především kvůli nedostatku soukromých investic útlum. Při životě ho budou držet jen veřejné investice, například dopravní stavby. V problémech se stále potácí i chemický průmysl, naopak elektrotechnický už zaznamenal známky oživení,“ řekl Petr Klimpl, ředitel pardubického úřadu práce.

Těžká je také pozice zemědělců. Kvůli extrémně nízkým výkupním cenám mléka, brambor i dalších komodit jich řada zkrachovala a úřady práce zavalili v dříve nebývalém počtu.

Právě Klimpl ale hysterii brzdí. „V celém národním hospodářství představuje zemědělství jen 2,5 až 3 procenta zaměstnanosti. A navíc si myslím, že na jaře bude loňská výše zaměstnanosti v tomto odvětví opět zpátky.“