Nové Město v kraji třetím Městem pro byznys

Nejvhodnějším místem pro podnikání v kraji se v hodnocení patnácti měst tohoto regionu stala s velkým náskokem Nová Paka. Druhou pozici získala krajská metropole – Hradec Králové, třetí místo těsně uhájilo Nové Město nad Metují, které v kraji v předešlém roce zvítězilo.

Novému Městu se letos dařilo zejména v oblastech cenových podmínek a kvality veřejné správy. Město disponuje mezi sledovanými městy nejnižším podílem dlouhodobě nezaměstnaných. Místní radnice vykazuje nadprůměrný podíl kapitálových investic a zároveň nejvyšší rating hospodaření. Ve srovnání s radnicemi v ostatních hodnocených městech Královéhradeckého kraje je právě tato nejúspěšnější v získávání evropských dotací.

A co prozradil výzkum v celkovém hodnocení o Novém Městě? K počtu obyvatel je v Novém Městě nad Metují o 5% více podnikatelů a skoro o 30% vyšší zastoupení zaměstnavatelů s 50 a více zaměstnanci. Na jednoho lékaře připadá o 7% více registrovaných pacientů, ale kapacita mateřských škol je zde ve srovnání s ostatními městy o desetinu vyšší.

Je zde druhý nejnižší populační přírůstek, o pětinu nižší nezaměstnanost a podnikatelé mohou ocenit, že mezi nezaměstnanými je o pětinu vyšší podíl mladých lidí ve věku do 24 let.

Podíl dlouhodobě nezaměstnaných je mezi sledovanými městy nejnižší a dosahuje třetiny průměru ostatních měst.

Na jedno pracovní místo se zde hlásí o třetinu více uchazečů. Místní radnice má nadprůměrný podíl kapitálových investic a zároveň nejvyšší rating hospodaření. Radnice má podle svých internetových stránek nejnižší počet úředních hodin, ale v testu elektronické komunikace mezi pracovníky úřadu a podnikateli dosáhla vynikajících výsledků. Novoměstská radnice je nejúspěšnější v získávání evropských dotací.

Jak se žije v našich městech:

Broumov, Jaroměř i Náchod mají ještě rezervy ve zlepšování

MĚSTO PRO BYZNYS je srovnávací výzkum, jehož cílem je vytvořit diskusní platformu na téma podpory malého a středního podnikání ze strany místních samospráv.

Cílem celorepublikového srovnávacího výzkumu Město pro byznys je každoročně nalézt místo s nejlepšími podmínkami pro podnikání. Dle padesáti kritérií, která jsou rozděleny do šesti základních oblastí – podnikatelské prostředí, kvalita lokality, přístup veřejné správy, situace na pracovním trhu, cenové podmínky a telefonický průzkum mezi podnikateli – je hodnoceno 205 obcí s rozšířenou působností a 22 pražských správních obvodů.

Kromě bronzového Nového Města nad Metují (podrobněji se mu věnujeme na jiném místě strany 3) zastupovaly v porovnání 15 největších měst Královéhradeckého kraje náš region dále Náchod, Broumov a Jaroměř. Tato města však na rozdíl od Nového Města n. M. neatakovala přední příčky tabulky, ale naopak se krčila v závěru startovního pole, když skončila v poslední třetině tabulky:

Broumov (14. místo)
V Broumově je v rámci kraje nejméně rozvinuté podnikatelské prostředí. Podnikatelů je zde o 15% a firem skoro o čtvrtinu méně, a i když meziročně počet ekonomických subjektů stoupl, je tato dynamika růstu v porovnání s ostatními městy o 30% nižší. Zastoupení cizinců mezi podnikateli je zde o polovinu nižší, stejně jako bytová výstavba v Broumově a v přilehlých obcích. Je však nutné podotknout, že i přes nízkou hodnotu došlo k významnému zlepšení – vloni byla bytová výstavba na necelých 7% průměru ostatních sledovaných měst.
Je zde o 13% vyšší kapacita mateřských škol a o desetinu méně žáků na jednoho učitele na základních školách. Je zde nejnižší populační přírůstek. Místní podnikatelé jsou zde nejvíce spokojení s vlastním podnikatelským prostředím.

Jaroměř (13. místo)
Na Jaroměřisku je ve srovnání s ostatními sledovanými městy o 5% méně podnikatelů. Je zde podprůměrně ekologicky vyvážená krajina, avšak bytová výstavba je tu o pětinu vyšší. Navíc meziroční dynamika růstu počtu nových bytů převyšuje krajské hodnoty o více než polovinu. Nezaměstnanost zde rostla o 30% rychleji a v porovnání s ostatními městy v kraji je o 16% vyšší. Podíl dlouhodoběnezaměstnaných je však o 30% nižší. Místní radnice má druhý nejvyšší podíl kapitálových investic a zároveň nadprůměrný rating hospodaření. Vodné a stočné je zde o třetinu a cena za svoz odpadu pro právnické osoby o desetinu nižší. Místní podnikatelé jsou proto nadprůměrně spokojeni s mírami cen, nejméně spokojení jsou s vlastním podnikatelským prostředím.

Náchod (11. místo)
V Náchodě a v přilehlých obcích je ve srovnání s ostatními městy téměř o desetinu vyšší podíl firem a skoro o pětinu vyšší zastoupení zaměstnavatelů s 50 a více zaměstnanci v místním podnikatelském prostředí. Kriminalita zde rostla druhým nejvyšším tempem. Na jednoho učitele na základní škole zde připadá o 7 % více žáků. Místní podnikatelé mají výhodu vyššího výběru mladých lidí, kterých je mezi nezaměstnanými o 12 % více. Na jedno pracovní místo se zde hlásí jen třetina uchazečů. Místní podnikatelé jsou nadprůměrně spokojení s podmínkami pracovního trhu a s mírami cen.