Úřady: Podnikatelé se e-tržeb obávají zbytečně

V jaké fázi je návrh zákona o elektronické evidenci tržeb?
Sněmovna v září přerušila druhé čtení vládního návrhu. Měla by v něm pokračovat příští týden, kdy by jej  mohla dokončit. Pokud bude legislativní systém fungovat tak, jak má, měly by na e-tržby od srpna příštího roku přejít restaurace, stravovací zařízení a hotely a tři měsíce nato by měl následovat maloobchod a velkoobchod. Zda budou e-tržby pokračovat i třetí vlnou, rozhodne vláda.

Zavedení tržeb se už delší dobu odsouvá…
Zákon byl poměrně dlouho v legislativní radě vlády. Ladili jsme jej, aby mu podnikatelé rozuměli, a současně aby byl právně co nejčistší, což zabralo poměrně dost času.

Kritici vám mimo jiné vyčítají vysoké náklady na zavedení e-tržeb.
Náklady byly vyčísleny na 370 milionů investiční povahy, tedy na vytvoření samotné aplikace, která bude komunikovat s podnikateli,  a asi 170 milionů ročně na provozní náklady.

Stesky podnikatelů, že pro ně zavedení e-tržeb bude finančně náročné a že to zpomalí jejich práci, však stále přetrvávají…
Tady někdo takovou fámu rozšířil a straší mimo jiné vzpomínkami na nefunkční registr vozidel. Náš systém je ale nastaven úplně jinak. Mimo jiné by podnikatele nemělo zdržovat, když  náhodou vypadne signál. Máme zabezpečeno, že účtenka se vytiskne i bez signálu. Jen namísto potvrzujícího kódu si vygeneruje kód vlastní, aby bylo možné tržbu zaevidovat.
Navíc existuje i možnost požádat si o režim off-line, takže podnikateli bude stačit, když se připojí jednou za pět dní, aby se data odeslala.  Je to určeno hlavně pro horské oblasti, kde by signál mohl kolísat a nemělo by cenu se snažit o připojení.
Vedle toho by minimálně měsíc před zahájením  měl začít pilotní projekt. Lidé si tak budou moci  vše vyzkoušet a současně si třeba od dodavatele vybrat přístroj, který jim bude vyhovovat.

Nebudou zařízení pro podnikatele příliš drahá?
Pokud se podíváme na servery elektronických obchodů v Chorvatsku, kde už jsou tato zařízení běžně v nabídce, můžeme tam najít solidní pokladnu velkou asi jako tablet, jejíž cena i s DPH nepřesáhne pět tisíc korun. Ceny za datové služby u operátora se  pohybují kolem 80 korun měsíčně.  To asi nejsou náklady které by někoho položily.
Navíc pro živnostníky zákon počítá s úlevou pěti tisíc korun na dani a u restaurací, které by měly na e-tržby přejít v první vlně, počítáme se snížením DPH z 21 na 15 procent, aby vznikl jakýsi „polštář" proti zdražování.

Jak budete podnikatele kontrolovat?
Pracovníci finančních úřadů budou mít přístup k přijatým datům, budou provádět analýzy a posílat informace správcům daně, aby se šli podívat například do restaurace, která má tržbu v jiném čase nebo objemu, než by se dalo čekat. Kontrolní činnosti se tedy budou zaměřovat hlavně na ty provozovny, které budou nějakým způsobem vybočovat z průměru.

A co říkáte na kritiku  ze strany opozičních stran?
Je to zvláštní, protože  kritici e-tržeb se vlastně zastávají zlodějů.  I za to, že se inspirujeme Chorvatskem, sklízíme hodně kritiky. Jenže právě Chorvati  vytvořili moderní systém, který si vyspělé státy nemohly dovolit, protože ho zakládaly v době, kdy technologie ještě nebyla tak pokročilá. Také pro chorvatské podnikatele je to levnější. Teď e-tržby zavádějí například v Rakousku, které má osmiprocentní, tedy nejmenší šedou ekonomiku v Evropě. Mimochodem Česko má  16 a Chorvatsko  26 procent. Registrační pokladny zavedlo dokonce i Švédsko. Takže se inspirujeme i vyspělou Evropou. Kritici ovšem ani tak neškodí nám, ale podnikatelům, kteří se potom e-tržeb bojí.

Je o vaši roadshow zájem?
Ano, například nedávno v Ostravě přišla velká spousta hospodských. Jsme rádi, že  jsme jejich obavy ze zvýšených nákladů nebo administrativy mohli rozptýlit. V jižních Čechách se zase jeden podnikatel připravuje, že bude sledovat, jak mu nabíhají tržby, a podle toho si určí  dobu, kdy může mít pauzu.