Pro některé více než dobrý minulý rok se tak nepodařilo zopakovat. Na vině může být suché počasí i špatné zazimování.

Pro Agro Jaroměř žně skončily před týdnem. I je čekaly horší výnosy, o něco málo nižší než průměrné. Přes sedm tun pšenice a 3,3 tuny hrachu jsou nižší než v minulém roce. „Vloni byly výnosy výjimečné, sklizeň nejlepší snad za deset let. Na to se při takovém počasí nedalo snadno navázat," uvedl jednatel Agro Jaroměř Jaroslav Vojtěch.

Kvůli špatným klimatickým podmínkám zároveň klesala kvalita plodin – poslední porosty nebyly potravinářsky využitelné.

Pěstitelé řepky a žita v Zemědělském družstvu (ZD) Ostaš si na žně nestěžují. „Samozřejmě to není žádná sláva, jsme v horách. Tak jako tak se soustředíme hlavně na živočišnou výrobu a prodáváme pouze přebytky," řekl předseda ZD Jaroslav Lád.

Jarním plodinám se na Ostaši nedaří, pěstovanou pšenici využijí v kurnících. Přebytky žita se pak prodávají Náchodskému mlýnu.

Na začátku týdne žně skončily i v Bohuslavicích. Sklidili tam 45 hektarů žita a 30 hektarů ovsa, výnosy tam jsou nižší až o dvacet procent.

„Kvůli suchému jaru navíc máme méně slámy, podestýlka pro zvířata bude slabší," popsal situaci předseda představenstva zemědělské společnosti ZEPO Bohuslavice Josef Lukášek. Stejně jako v Jaroměři je problém s pšenicí, pouze polovina je potravinářské kvality.

Zemědělské družstvo ve Velkém Poříčí letos vše selo za účelem využití v potravinářství. Protože v létě občas pršelo, museli s částí sklizně vždy čekat na vhodnou dobu, než mohli opět na pole. „Množství, to bude tak průměr," uvedla předsedkyně družstva Irena Hurdálková.

Dodala, že odrůdy například pšenice jsou různé a v různé míře také obstojí proti mrazům. „Už jednou jsme se vytrestali a od té doby bereme takové odrůdy, aby něco vydržely," dodala Hurdálková.
⋌(mon, bed)