„Do soutěže bylo přihlášeno okolo dvě stě padesáti živnostníků a vítěze vybírala porota na základě dotazníků a dosažených výsledků. Z ocenění mám velkou radost, dává mi to inspiraci do další práce," svěřil se Michal Rousek.

Vyučil se jako malíř natěrač a svému řemeslu se bez přestávky věnuje už dvacet let.

„Maluji všechno, od bytů, přes školky, velké haly, včetně nátěrů podlah, tapetování až po luxusnější věci, což jsou speciální povrchové úpravy. Natírám ale všechno, třeba i radiátory, okna, zárubně, prostě vše, kde se používá štětka," vyjmenoval s úsměvem škálu své činnosti Rousek.

Stále se učí nové

Jak řekl, tak hned po vyučení si nechal vystavit živnostenský list, ale několik měsíců, než nastoupil na základní vojenskou službu, pracoval u firmy. Hned po návratu z vojny se ale pustil do soukromého podnikání, které ho živí dodnes.

Prozradil, že se však stále učí něco nového a snaží se držet krok s dobou a novými technologiemi. Je také členem Cechu malířů a lakýrníků, a tak díky tomu je informovaný o veškerých novinkách, a slouží mu jako zdroj informací. „Když přijde na trh nějaká novinka, tak se postup dozvím na školeních, která absolvuji tak tři až čtyři ročně. Školení se účastní výrobci, kteří pracovní postupy podrobně vysvětlí a předvedou v praxi. Doma si následně postupy ještě vyzkouším na různých deskách, k zákazníkovi musím přijít připravený. Základ je ale pořád stejný, jen se občas změní materiály. Jak jsem řekl, tak maluji všechno, ale v současné době jsou hodně žádané dekorativní malby, tapety, nebo se dělají různé imitace kamenů, popřípadě benátské štuky. Také černá břidlice je nyní hodně žádaná," popsal malíř trendy.

Práce, jak prozradil, má stále dost, na několik měsíců dopředu. Má už zavedenou stálou klientelu, která se ráda vrací. „Přibývají i nový zákazníci, a to většinou na doporučení těch stálých. Klientela je po těch letech, co to dělám, dost rozsáhlá.Tak než všechny vystřídám, můžu se vrátit k tomu prvnímu. Jak přibývá zákazníků, tak každým rokem přibývá i práce," řekl.

Pracuje sám. A když je potřeba udělat velkou zakázku, která má termín zhotovení, tak vypomůžou kolegové, malíři mezi sebou. To je jediné kdy, dělá ve větší partě. „Je zcela nemožné, aby živnostník měl zaměstnance. Nebylo by to možné utáhnout, to tady prostě nefunguje. Kdyby k tomu byly podmínky, tak bych třeba o jednom nebo dvou zaměstnancích uvažoval, v dnešní době to je ale sebevražda. Tato práce mě baví a tak v ní pokračovat určitě budu a zda jsem spokojen jako živnostník, to je na pováženou. Současné zákony nám moc nepřejí. Přežít se ale dá, hlavně když se dělá i něco speciálního, co umí jen pár lidí. S tím se dá přežít," podotkl.