Tradice krkonošských chalup a bud sahá až do 17. století, ale největší slávu zažívaly s rozvojem turistického ruchu na počátku 20. století, kdy se jich v nejvyšších českých horách nacházelo kolem třiceti.

Některé z nich však lehly popelem – po jednom takovém požáru 6. listopadu 1965 lehla popelem původní Labská bouda. Na jejím místě vyrostl o deset let později nový, moderní betonový hotel, který svým vzhledem dodnes vyvolává u veřejnosti negativní reakce. Na oheň doplatily také Liščí bouda a Petrova bouda.

Nejznámější krkonošské boudy

Labská bouda – Nachází se u pramene Labe v nejpřísněji chráněné zóně Krnapu. Devítipodlažní hotel vznikl  v roce 1975 nedaleko místa původní vyhořelé Labské boudy z poloviny 19. století. Obří betonovou budovu s kapacitou 120 hostů a  dvěma restauracemi navrhl architekt Zdeněk Řihák. Po roce 1989 byla uzavřena a pro veřejnost se znovu otevřela v roce 2004 po rekonstrukci za 15 milionů korun. Stavba od svého vzniku budí negativní emoce. V minulosti se hovořilo o tom, že by Labskou boudu koupil stát a zboural ji. Nyní objekt vlastní, stejně jako Luční boudu, Klára Sovová a Stanislav Beneš.

Luční bouda – Je nejstarší horskou boudou v Krkonoších, její historie sahá až do 16. století. V roce 1938 při vyklízení českého pohraničí shořela a v letech 1939-1940 byla zrekonstruována do dnešní podoby. Bouda na Bílé louce nabízí ubytování pro 150 lidí, v provozu je také restaurace a pekárna. Od roku 2012 zde pracuje minipivovar, který je ve výšce 1410 metrů nad mořem nejvýše položeným podobným zařízením ve střední Evropě.

Růžohorky – Původně se objekt z roku 1903 jmenoval Leischnerovy boudy, název  změnil po roce 1945. Nedaleko leží přestupní stanice lanovky na Sněžku. Od února 2014 zde jezdí  nová kabinková lanovka. Nahradila původní sedačkovou z roku 1949, která byla nejstarší svého druhu v ČR.

Špindlerova bouda – Leží na hlavním krkonošském hřebeni na hranici s Polskem Pochází z roku 1784, následně byla několikrát obnovena. V roce 2005 přístavbu boudy zasáhl požár, poté stavba prošla rekonstrukcí a vznikl zde hotelový komplex s kapacitou 180 lůžek.

Vosecká bouda – Chata v západních Krkonoších pochází z 18. století. Po druhé světové válce byla přestavěna. Jako jedna z mála krkonošských bud nikdy nevyhořela. Elektřinu si vyrábí vlastním agregátem.

Vrbatova bouda – Leží na Zlatém návrší. Byla otevřena v roce 1964 a je pojmenována po Václavu Vrbatovi, který zde v roce 1913 tragicky zahynul při mezinárodním závodu v běhu na lyžích spolu se závodníkem Bohumilem Hančem.

Některé boudy vyhořely či zchátraly

Česká bouda – Postavil ji v roce 1868 hospodský Herman Blaschke na vrcholu Sněžky. Proslula tanečními zábavami, ale postupně chátrala a od roku 1990 byla kvůli vypouštění odpadních vod uzavřena. V roce 2004 byla zdemolována a za tři roky  zde vznikla Česká poštovna  architektů Martina Rajniše a Patrika Hoffmana.

Liščí bouda – Vybudována byla zřejmě již v 17. století  na svahu Liščí hory. Hoteliér Johann Fischer z ní počátkem 20. století udělal jeden z největších krkonošských hotelů. V červenci 1948 vyhořela. Dnes na Liščí louce stojí Lyžařská bouda a hotel Prvosenka.

Petrova bouda – Stála na hřebenové turistické trase v katastru Špindlerova Mlýna. První zmínka o ní pochází z konce 18. století. Od roku 2008 byla zavřena a chátrala, v létě 2011 ji zničil rozsáhlý požár. Podle hasičů byl oheň založený úmyslně, policie však pachatele neodhalila. Do roku 2019 by měla být obnovena, náklady se odhadují na 120 milionů korun.