Kroky dvaačtyřicetileté Lenky Hlaváčkové vedly po absolvování broumovského gymnázia na Technickou univerzitu v Liberci, kde studovala textilní technologie. Po získání bakalářského titulu měla v plánu na rok školu přerušit a vydat se na Nový Zéland věnovat se alternativní medicíně. Pobyt si protáhla a do rodného kraje se vrátila až v roce 2014 před nástupem dcery do školy.

První podnikatelský nápad přišel záhy po příletu. Milovnice kvalitních potravin zjistila, že v okolí Broumova je sice mnoho zajímavých farem a farmářů, zdejší obyvatelé však neměli místo, kde by si mohli jejich výrobky běžně koupit.

Ilustrační foto
Nedbalost majitele stála za požárem chaty v Bělovsi, škoda je téměř milion

„Vymyslela jsem koncept obchodu Mlsná farmářka nabízející například místní farmářské jogurty, mléko, sýry či masné výrobky, ale i jednoduché občerstvení z těchto produktů, jako jsou obložené housky, saláty, pomazánky či dezerty,“ říká.

Na základě úspěchu Mlsné farmářky pak v roce 2017 založila ještě Bistro Pecka, kde je možné si vychutnat uvařené pokrmy a upečené dezerty z místních biopotravin. „Chtěla jsem vybudovat místa, kde si lidé mohou koupit nejen lokální chléb, domácí vajíčka či tvaroh přímo od farmářů, ale také hotové jídlo, které je připravené ze skvělých surovin. Klíčová je pro nás lokálnost, sezónnost, kvalita zpracování a co nejmenší dopad na životní prostředí,“ říká o svém prvním byznysu.

Mlsná farmářka i Bistro Pecka našly své místo v přilehlém Náchodě a zde fungují dodnes pod novými majiteli, kterým Hlaváčková vše předala. Sama se naplno vrhla do nových podnikatelských aktivit.

Alžběta Stehlíková se věnuje ručním pracem - tkaní, vyšívání, háčkování, ale především tvoření z ovčího rouna.
Tvoří z ovčího rouna. Podnikání má Alžběta jako koníček, pracuje i na dráze
Potkaly se před jedenácti lety a od té doby jsou kamarádky. Kateřina Van Es (30 let) a Lenka Horváthová (43) toho ale mají společného víc
Milují přírodu a čistý životní styl. Svou lásku spojily kamarádky s kosmetikou

Nyní se Lenka věnuje dvěma projektům, které opět čerpají z přírodního a lokálního bohatství broumovského regionu. V projektu Kytice z vesnice váže kytice všech velikostí z venkovských a lučních kvítek, která vypěstovala na statku podle aktuální sezóny. Kromě jednotlivých kytic jdou „na dračku“ svatby, kam dodává kompletní květinovou výzdobu. Populární jsou také kytice z vlastnoručně sušených květin.

„Kytice jsou půvabné, ale především ekologické. Dokáží potěšit, aniž by musely cestovat přes půl světa,“ říká Lenka. Kytice je možné vyzvednout v Hejtmánkovicích přímo na statku. Nadšená květinářka v sezóně pořádá pravidelně na statku oblíbené květinové dílny, kde si může každý vyzkoušet práci floristky.

Další vášní Lenky Hlaváčkové je móda. S kamarádkou Ivanou Hanušovou začala tvořit pod módní značkou Laiva. Ta zpracovává nevyužité odstřižky bavlněného tzv. afrického brokátu z broumovské textilní firmy Veba. Ze zbytků látky ručně a na míru šijí originální kousky elegantních sukní podle individuálních přání zákaznic.

Kateřina Macháčková z Prášil při výrobě Šumavských skleněnek a část jejích výrobků.
Šumavské skleněnky. Svými květinovými lízátky Kateřina okouzluje i za hranicemi

„Projekt Laiva jsme veřejnosti představily v době největšího lockdownu, což se mohlo zdát pošetilé, ale podle mě by člověk nikdy neměl ztrácet chuť něco tvořit. Chtěly jsme navázat na dlouholetou tradici výroby brokátu v broumovském regionu. Navíc propojujeme historii textilního průmyslu a současnou globální otázku recyklace materiálu. Baví mě, že můžeme vdechnout nový život látkám, které by jinak skončily nevyužité někde ve skladu,“ přemítá Lenka.

Aktivity Lenky Hlaváčkové a dalších nadšenců nacházejí velkou odezvu u místních obyvatel i díky kandidatuře Broumova na Evropské hlavní město kultury 2028, kde je oživení regionu jedním z témat. Lenka se aktivně zapojila do přípravy nové kulturní koncepce Broumova. Broumovští doufají, že mezinárodní porotu zaujme právě jejich region, a pokud město prestižní titul získá, bude ještě snazší podpořit místní podnikatele.