Dane, za pár dní máte narozeniny. Oslavíte je velkolepým koncertem. Byl to záměr?
Určitě ne. V aréně nám nabízeli několik termínů a Mirjam (manželka Daniela Landy pozn. red.) navrhla, ať ho uděláme v sobotu v den mých narozenin. Nakonec to bude ta nejlepší oslava!

Cítíte předkoncertní chvění?
Ne, protože ať se stane cokoli, koncert prostě bude. Mám velmi tolerantní publikum, které ví, že se můžu splést. Klidně ho zastavíme a začneme znova. Je to jedno. Dokud nejde o život, nejde o nic.

Daniel Landa letos vydal nové album Minový pole. K písni Reality show už natočil videoklip:

Zdroj: Youtube

Jaký byl váš první koncert?
Byl se skupinou Orlík U Bílého koníčka. Přišlo šest kamarádů.

Převládalo nadšení, že někdo přišel, nebo spíš zklamání?
Já tenkrát žil v takovém pivním oparu. Byl jsem rád, že tam vůbec někdo je. Ale mastili jsme to i tak!

Aneta Langerová si své soukromí střeží
Aneta Langerová: Mrzí mě, že v médiích působím ostře. Ale člověk se musí chránit

Otázka, jestli jste měl před prvním koncertem trému je asi úplně mimo…
Neměl. Když jsem zamlada hrával, hodně jsme holdovali pivu. Na trému tudíž vůbec nemohlo dojít. Já byl většinou vůbec rád, že jsem došel na pódium.

Koncert v O2 areně anoncujete jako „slušný randál“.
V uplynulých letech jsem měl hudební i koncertní půst. A takový půst je v rámci rockové tváře nesmírně prospěšný. O to víc se pak na všechno těšíte. Kdybych měl dvacet rockových koncertů ročně, za chvíli bych se zbláznil. Přitom některé kapely mají těch vystoupení klidně i sto dvacet! Tohle pro mě není. Ale hrát po takové době, na to se fakt těším.

Na koncertu bude spousta muzikantů, včetně velkého smyčcového orchestru. Všichni už se těšíme, až se utrhneme ze řetězu a vypustíme to tam. Bude to nálož energie!

Daniel LandaDaniel Landa se na české hudební scéně pohybuje už pětatřicet let.Zdroj: Profimedia

Je věk něco, co jde zcela mimo vás?
Hodně sportuju a tělo mi zatím slouží velmi dobře. Po všech úrazech, které jsem prodělal, nemám žádné velké trvalé následky. Tělo teď řešit nemusím, naopak. Myslím, že co se týče vytrénované síly, nikdy jsem nebyl silnější než teď. Cvičím s kettlebellem pod vedením Pavla Macka a váhy, které zvedám teď, bych před dvaceti lety nad hlavu nezvedl. Tělo slouží skvěle a to, že se člověk oplácává, ke stáří patří.

S blížící se pětapadesátkou už si tykáte?
Myslím, že pětapadesát je skvělý věk. S manželkou se snažíme být ve formě. Mirjam vypadá skvěle. I když je jasné, že jí není dvacet. Stárnout jde s grácií, pakliže je člověk zdravý. Mirjam cvičí každý den, skáče na trampolíně, stará se o sebe. Baví nás to.

Stárnout s grácií se budeme snažit oba. Zatím nám to problém nedělá. Zároveň si ale myslím, že úplně staří nejsme. I když… jsme z analogového světa. Tak si někdy, v rámci vnímání toho, co už je za čarou a toho, co za čarou ještě není, připadáme. Digitalizace se nám moc nelíbí.

Eva Adamczyková má letos pestrou podzimní přípravu na sezónu. Ke svým sportovním tréninkům přidala i tréninky taneční. Věří, že se ve StarDance probojuje co nejdál
Můj taneční projev není úplně kultivovaný, říká Eva Adamczyková o StarDance

Přitom oslovujete analogové, ale i digitální posluchače a diváky. Na sociálních sítích si píší o muzikál Klíč králů a těší se i na Tajemství, které údajně chystáte v novém nastudování.
Je to tak. Trochu jiné bude, protože Tajemství bylo šité poměrně horkou jehlou. Byl jsem si vědom míst, která mohla být hudebně propracovanější, i některých textů, které mohly být lehce přesnější.

Je to jako velmi pěkná, nahrubo vysochaná socha. Na tu teď beru pilníček a tvořím sochu vypracovanou do detailů. Stále ještě je čas, nic nás netlačí. Nechtěl jsem opakovat chyby z minula, kdy jsme si řekli termín a já na všem začal pracovat těsně předním. Těším se na to! Stejně jsem si předsevzal, že dokončím i Klíč králů.

Když se zeptám na to, co je úspěch?
Úspěch je štěstí. To znamená mír v duši. Když má někdo mír v duši, jde opravdu o úspěch.

Daniel Landa, dceryDaniel Landa s dvojčaty Rozálií a Roxanou na natáčení klipu k písni z Reality showZdroj: se souhlasem Vojtěcha Procházky

Na školních srazech se bývalí spolužáci často chlubí úspěchy svých dětí. Měří se vystudovanou školou, pracovní pozicí… Není důležitější, jestli je člověk šťastný?
Pro mě jsou moje děti velmi úspěšné, jsou to dobré holky, dobré bytosti. Dvojčata dokončila gympl. Jedna chce být truhlářkou a dělá si truhlářský kurz. Chce stavět domečky ze dřeva. Druhá chce mít svůj salon krásy, nejstarší koketuje s herectvím. A my jim držíme palce. Hlavní, co si přeju, je, aby měly úspěch v míru v duši, v životě, lásce, partnerovi. Aby měly v tomhle kliku. Jsem šťastný za to, jaké jsou. Jsou úspěšné, protože jsou prima holky.

Když je Zlata Adamovská v roli babičky, užívá si vnoučat, kterým ráda čte knihy. „Zrovna nedávno jsem doma našla Honzíkovu cestu a Povídání o pejskovi a kočičce. U obou vnoučat zabodovaly, hodně jsme se společně nasmáli,“ prozradila herečka
Zlata Adamovská má jasno: Nemám potřebu fotit se pro lidi ráno nebo v plavkách

Dcery jsou váš největší životní úspěch?
Holky jsou výsledek něčeho, jejich charaktery jsou výsledek něčeho. Úspěch je dobrá rodina, dobrý vztahy, byť po těžkých krizích. To je skutečně úspěch a štěstí zároveň.

Jaký vztah s dcerami máte?
Výborný. Sice nevím, jaký je v tomto ohledu standard, ale naše vztahy bych nazval naprosto nadstandardními. Jako rodina žijeme v obrovské lásce, jednotě. Covid nás ještě víc utemoval, spojil. Jestli mohu ještě něco dodat k úspěchu, tak u nás je to láska, kterou sdílíme. Láska, rodina a pevné zázemí k tomu patří.

Loni se zpěvák Daniel Landa pochlubil na svém Instagramu snímkem celé své rodiny.

Jednou jste řekl, že jízda smykem je lepší než dálnice. Platí to stále?
Dá se to tak říct. Na druhou stranu, člověk čím je starší, tím víc hledá určitou stabilitu. Takže už takovým smykem nejedu. I když v covidové době jsem ze své komfortní zóny vystoupil dost. Začal jsem dělat věci, které mi nejsou úplně vlastní, to byl trochu smyk. Ale jestli se k nám začne někdo chovat protiprávně, nelogicky a bude nutné řešit vše občanským odporem, půjdu do toho zřejmě znova.

Na druhou stranu, problém, který máme, je politický a je potřeba ho řešit přes politiku. Tu já dělat nikdy nebudu. Proto jsem se vrátil k písním a své pocity i vklad na myšlenkový trh dělám přes básně. Je mi to vlastnější a odpovídá to i mému charakteru.