Exhumovat a prozkoumat ostatky Gregora Johanna Mendela u příležitosti 200. výročí jeho narození bylo od počátku vnímáno jako citlivé téma. Výzkumy tohoto charakteru nejsou běžnou záležitostí, přinášejí však velmi zajímavé výsledky. Například v roce 2012 vědci představili analýzu DNA Ötziho – „muže z ledu“, který žil před 3 400 let v Alpách na hranici Itálie a Rakouska. Před třemi lety britští genetici zkoumali vzorek DNA Čedarského muže, jenž žil před 10 000 let.

Kde je tělo otce genetiky?

V případě možnosti znovuotevření hrobu Gregora Mendela trvalo déle než rok, než se podařilo vše dohodnout a než byly díky vstřícnosti nejvyšších představených Řádu sv. Augustina a díky spolupráci Masarykovy univerzity a města Brna splněny podmínky k výzkumu.

Podporu dýchání novorozenců využívá Perinatologické centrum FN Brno jako jediné v Česku.
Brněnský unikát: Nedonošeným dětem pomáhají dýchat metodou Nava

„Situace byla na začátku komplikovaná. Věděli jsme, že pracujeme v hrobě, v němž jsou uloženy ostatky významného vědce, jenomže hrobka augustiniánů byla postavena rok po pohřbu a její základy se posunuly nad Mendelovu hrobovou jámu. Navíc se nad rakví otce Gregora nacházely ostatky dalších čtyř augustiniánů. Teprve po jejich vyzdvižení mohla být z hloubky dva a půl metru opatrně vyzvednuta i cínová rakev opata Gregora Mendela,“ popisoval obezřetnou exhumaci archeolog Antonín Zůbek ze společnosti Archaia Brno. Nešlo o běžný průzkum hrobu, nebylo to jen setkání s historií. Zde se genetika pokoušela vrátit do minulosti, do doby, kdy se zrodila. Znalost jejích principů měla posloužit jako stroj času.

Úspěch National Geographic Česko z vydavatelství Vltava Labe Media 
Při příležitosti 200. výročí narození G. J. Mendela připravila redakce časopisu National Geographic unikátní autorskou reportáž, ve které zpracovala osm měsíců trvající projekt, zabývající se exhumací ostatků tohoto geniálního přírodovědce. Téma i zpracování reportáže oslovilo i ústředí National Geographic ve Washingtonu a zvolilo ji za nejlepší neanglickou reportáž ze všech celosvětových vydání. Celou exkluzivní reportáž a další informace z pátrání po DNA otce genetiky najdete v červencovém vydání tištěného National Geographic Česko, jenž je součástí vydavatelského domu Vltava Labe Media.

Všichni odevzdejte DNA

Událost byla provázena přísnými protikontaminačními opatřeními. Všem, kdo se pohybovali v blízkosti ostatků, byly odebrány vzorky DNA. „Museli jsme postupovat velice opatrně. Do hrobu k rakvi jsme vstupovali pouze ve speciálních oblecích a rukavicích, i nástroje musely být čisté, bez kontaminace DNA,“ popisuje Dana Fialová z Laboratoře biologické a molekulární antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Kostru v laboratoři nechali pomalu vyschnout, aby se fatálně nerozpadla. Dobře zachovaná je jen horní část těla. Dolní končetiny a pánev už v moc dobrém stavu nejsou, protože tam kosti patrně poškodil rozklad tukové tkáně z břicha.

Mladí lidé do 40 let by neměli pít vůbec žádný alkohol, protože pro ně představuje značné riziko a nemá žádné zdravotní přínosy
Alkohol je pro lidi pod 40 výrazně škodlivější než pro starší, zjistila studie

Co o Mendelovi nyní víme?

Po základních měřeních víme, že Mendel měřil 168 centimetrů a chodidlo měl dlouhé 27 centimetrů. Zajímavý je velký objem jeho mozkovny – 1 580 centimetrů krychlových. Současný průměrný objem lebky u mužů je kolem 1 350 centimetrů krychlových. Biologický stav jeho organismu odpovídal stáří 65 let, ačkoliv zemřel o tři roky dříve.

Z hrobu do laboratoře

„Zub. Jakýkoli zub nalezený ve zkoumaných ostatcích je pro molekulární antropology zásadním objevem, je to náš poklad, svatý grál,“ vysvětluje Eva Drozdová. „Měkké tkáně se rozkládají velice rychle, ale zuby nebo kosti mohou přetrvat dlouhá staletí. Zubní sklovina je dokonalý trezor chránící deoxyribonukleovou kyselinu (DNA), nositelku genetické informace organismů, ukrytou v zubní dřeni.“

Prostata. Ilustrační foto.
Nádor našli za pět dvanáct. Lékaři zachytili desítky případů rakoviny prostaty

Izolace čisté DNA je v molekulární biologii rutinní proces. U starého biologického materiálu je to ale složitější, musíme si pomoci sekvenací. Jako byste dávali dohromady puzzle, ale za pomoci počítače a nejmodernějších laboratorních technik.“

Pátrání ještě nekončí

Příběh o výzkumu genetických variant Mendelova genomu nekončí. Dalšími kroky v pátrání mohou být zjištění, jakou měl Johann Gregor Mendel barvu očí nebo vlasů či jakou měl krevní skupinu. Unikátní, historicky cenný materiál bude nadále podroben zkoumání. Ruku v ruce s tím, jak se budou rozvíjet nové metody genetického výzkumu.