Zvládnou lidé přistát na Marsu? Výzkum odhalil, co by mohl být největší problém

Ambiciózní plány na vyslání astronautů na Mars vyžadují pečlivou přípravu. Jelikož chtějí americké a čínské vesmírné agentury poslat kosmonauty na rudou planetu v příštím desetiletí, řeší už nyní, jak by se jim tam mohlo dařit. Nový výzkum odhalil, že by problémy při několikaměsíční cestě mohly nastat zejména kvůli mikrogravitaci.

Odpověď zná matematický model

Portál Science Alert informuje, že se nová studie zaměřila zejména na zdraví a bezpečnost astronautů. Skupina odborníků na vesmírnou medicínu z Australské národní univerzity vytvořila matematický model, který měl odpovědět na otázku, jak moc je bezpečné cestování astronautů na Mars. Zároveň měl zjistit, jestli by po příletu na rudou planetu mohli v pořádku plnit všechny důležité úkoly. Díky modelu chtějí odborníci zjistit, kdo je způsobilý k letu na Mars.

První rostlina vypěstovaná na Marsu? Vědci již vybrali tu nejvhodnější

Model je nesmírně důležitý hned v několika oblastech. Kromě přípravy na výpravu na Mars se hodí při posouzení dopadu krátkodobých a dlouhodobých misí, které by v budoucnu mohly astronauty dopravit například na nízkou oběžnou dráhu Země.

Vědecký vynález dokáže simulovat rizika spojená s cestou na Mars, včetně klíčových kardiovaskulárních změn po delším kosmickém letu. Výsledky měření jsou poměrně povzbudivé. Naznačují, že budou astronauti na rudé planetě schopni fungovat i po několika měsících v nulové gravitaci.

Nynější model je založen na datech dobře trénovaných astronautů, cílem vědců je přitom směřovat další vývoj modelu na data nezdravých jedinců se srdečními obtížemi, tedy na netrénované civilisty. To by dle výzkumníků poskytlo ucelený obrázek o tom, co by se stalo, kdyby běžný člověk cestoval do vesmíru.

Srdce zleniví

Přes poměrně příznivé výsledky ale vědci upozorňují, že tělo člověka nebude po přistání na Marsu zcela stejné, jako když vyrážel ze Země. Výzkum zveřejněný ve vědeckém časopise npj Microgravity, který spadá pod prestižní časopis Nature, vedl výzkumný pracovník Lex van Loon. S kolegy se shodli na tom, že mikrogravitace může v kombinaci se škodlivým zářením ze Slunce způsobit zásadní změny v tělech astronautů.

Jak by mohly vypadat stavby na Marsu:

Už nyní je díky rozsáhlému výzkumu na Mezinárodní vesmírné stanici známo, že mikrogravitace může za úbytek hustoty svalů a kostí a taky ovlivňuje funkci orgánů, zraku a srdce. „Víme, že cesta na Mars trvá asi šest až sedm měsíců, a to by mohlo způsobit změnu struktury cév nebo síly srdce v důsledku beztíže, kterou zažíváte při cestování vesmírem,“ uvedl Loon.

Spoluautorka studie, astrofyzička Emma Tuckerová dodala, že dlouhodobé působení mikrogravitace může zapříčinit lenost srdce. Ve vesmíru nemusí tak usilovně pracovat na tom, aby pumpovalo krev do celého těla. Navíc zmínila, že zmizení gravitační síly bude mít za následek přesunutí tekutin do horní poloviny těla. To lidský organismus oklame, že se přebytečné tekutiny musí zbavit. „Člověk pak chodí často na záchod, nemá pocit žízně a nepije tolik, což znamená, že se ve vesmíru dehydratuje,“ líčí Tuckerová pro web Australské národní univerzity.

Mars v celé své kráse. Čínská sonda nasnímala kompletní povrch rudé planety

Astronauti mají kvůli tomu problémy s opětovným přizpůsobením se zemské gravitaci. V některých případech musí být podle Tuckerové dokonce přepravováni pomocí invalidních vozíků. Čím déle přitom zůstávají ve vesmíru, tím je proces návratu na Zemi obtížnější.

Obtížné přizpůsobení

I kvůli tomu se vědci obávají, že budou astronauti po měsících vystavení mikrogravitaci mít problémy s přizpůsobením se gravitaci na Marsu. Navíc existuje další komplikace. Konkrétně komunikační zpoždění mezi Zemí a Marsem, které může trvat až dvacet minut.

„Pokud astronaut omdlí při prvním výstupu z kosmické lodi nebo pokud bude potřebovat lékařskou pohotovost, nebude na Marsu nikdo, kdo by mu pomohl,“ zmínila Tuckerová. První minuty po přistání budou podle ní kritické.

Mohlo by lidstvo žít na Marsu?

Lidská kolonizace Marsu je už dlouho v hledáčku nejenom vládních agentur, ale také soukromých společností. Nejvýraznější z nich je SpaceX, kterou vede Elon Musk. Miliardář prohlásil, že lidé přistanou na rudé planetě nejdříve v roce 2029. Jeho cílem je dostat posádku SpaceX na Mars do pěti až deseti let.

Překážkou pro cestu na Mars a žití na této planetě přitom není pouze mikrogravitace, ale také několikaměsíční cesta, nedýchatelná atmosféra, prachové bouře a v neposlední řade neúrodná krajina zahrnující toxickou půdu, nízké teploty a nedostatek vody.