Před podzimními volbami se rýsují hned dva napínavé trojboje. Ten první svedou koalice Pirátů a STAN, Spolu sdružující ODS, TOP 09 a KDU-ČSL a hnutí ANO o to, kdo vyhraje volby a bude si moci nárokovat premiéra. Jak totiž ukazují nejnovější data volebního modelu Deníku, jejich preference se začínají přibližovat.

Hnutí ANO dále mírně ztrácí, v posledních týdnech však začali oslabovat také Piráti a Starostové. Koalice Spolu naopak od začátku května téměř o jeden procentní bod posílila. Rozdíly preferencí mezi třemi nejsilnějšími subjekty se tak zmenšují, některé průzkumy dokonce hnutí ANO přisuzují až třetí místo.

Karel Havlíček
Karel Havlíček: Premiérem být nechci. Měl by to být Babiš

Druhý neméně zajímavý boj můžeme čekat mezi ČSSD, hnutím Přísaha a koalicí Trikolóry, Svobodných a Soukromníků. Povede se o bytí a nebytí ve sněmovně. I zde se totiž síly vyrovnávají. Zatímco ČSSD lavíruje na pětiprocentní hranici (před pár dny byla těsně nad ní, nyní je těsně pod ní), Přísaha s koalicí Trikolóry se k ní přibližují zezdola. Aktuálně patří Trikolóře 3,2 procenta a Přísaze 3,1 procenta hlasů, nicméně obliba Přísahy roste rychleji.

Pokud se žádný z těchto tří subjektů do sněmovny nedostane, jak momentální podoba volebního modelu naznačuje, bude se vítězům voleb vládnout snadněji. Případná vláda Pirátů, Starostů, ODS, TOP 09 a KDU-ČSL by se mohla opřít o 114 poslanců, teoretický kabinet Pirátů, STAN a hnutí ANO by disponoval dokonce ústavní většinou 123 hlasů.

Poslední změny v modelu přinesl čerstvý průzkum společnosti Ipsos, podle které by ve volbách zvítězili Piráti a Starostové s 23,7 procenta hlasů a koalice Spolu by s 23,1 procentem hlasů přeskočila hnutí ANO s 22,1 procentem. Na čtvrtém místě by skončila SPD s 10,2 procenty hlasů. Hnutí Přísaha průzkum přisoudil vyšší oblibu než ČSSD (4,3 versus 4,1 procento hlasů).

Jak Deník model počítá

Model Deníku je inspirován takzvanými „poll of polls“ obvyklými v zahraničních médiích. Je založen na váženém průměru všech letošních průzkumů stranických preferencí zveřejněných renomovanými agenturami IPSOS, Kantar TNS, Median, STEM a Data Collect – aktuálně jde o šestnáct posledních průzkumů zmíněných společností.

K přepočtu na mandáty Deník použil pravidla schválené novely volebního zákona, která začne platit 1. července. Počítá se stejným počtem odevzdaných hlasů jako při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017.

Model bude až do říjnových voleb průběžně aktualizován podle nových průzkumů.

Metodiku volebního modelu redakce Deníku konzultovala s experty z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd UK.

Syndrom skrytého voliče

„U každého sociologického průzkumu platí, že by se měl ověřovat v dlouhodobém časovém rámci a v průzkumech, které probíhají nezávisle na sobě různými agenturami. Pokud jsou splněny obě tyto podmínky, je zvolená metoda velmi přínosná a dá se podle ní orientovat,“ řekl Deníku politolog z Metropolitní univerzity Praha Petr Just.

Média a interpreti předvolebních preferencí podle Petra Justa někdy dělají chybu, když na základě jednoho aktuálního průzkumu, který například KSČM přisuzuje čtyři procenta, udělají závěr, že komunisté se do sněmovny nedostanou.

„Vždy je třeba vnímat dlouhodobé trendy a nezapomínat na statistickou chybu, která činí dvě až tři procenta,“ míní Just. Žádná agentura proto nikdy neřekne, že míra pravděpodobnosti jejího výzkumu je stoprocentní.

Respondenti ankety Deníku Volby 2021. Ilustrační foto.
Prázdniny nekraťte a roušky dobrovolně nosit nebudeme, říkají mladí Češi

Politici mnohdy opakují, že jediným relevantním průzkumem jsou volby a na odhady proto neberou ohled a mají je za mylné vodítko.

Proč se někdy skutečně realita o dost liší od skutečnosti?

„Rád bych upozornil na tzv. syndrom skrytého voliče neboli spirálu mlčení. Někteří lidé se za svou volbu stydí a nechtějí ji zveřejňovat. Když je tazatel osloví na ulici, odpoví mu falešně. To vedlo k překvapivým výsledkům v několika zemích, kdy například zabodovala Alternativa pro Německo nebo Kotleba na Slovensku, ačkoli před volbami to tak nevypadalo. V průzkumech měl Kotleba kolem dvou procent, ale dostal osm. Agentury s tím nemohou nic dělat, protože pracují s odpověďmi, které dostanou,“ vysvětluje Just.