Supermarket, plavecký bazén, víceúčelové centrum či několikapatrový parkovací dům – to jsou jen některé z představ, které měly své příznivce i odpůrce v zastupitelstvu již před 15 lety. Ze všech navrhovaných alternativ ale nakonec sešlo.

Kdo kandiduje v obcích na Náchodsku, najdete na nachodsky.denik.cz/volby.

O více než pět a půl tisíce metrů čtverečních lukrativního pozemku v sousedství broumovského kláštera měli opakovaně velký zájem developeři. Představa, že by komplex chátrající a nefunkční architektury nahradila velkoprodejna, ale zastupitele většinou nijak nenadchla. Některým naskakovala husí kůže při představě, že by vedle kláštera měl stát novodobý „chrám“ konzumu. Padaly i argumenty, že město by se takto velkého a strategického místa v centru města vzdávat nemělo. „Otázka prodeje by měla vyvstat až poté, co radnice vyčerpá všechny konstruktivní možnosti vlastního řešení. A i poté by mělo vyznít zvažování jako nejnešťastnější řešení,“ byl přesvědčen tehdejší zastupitel Petr Staněk.

Lokalita bývalého pivovaru je jednou z nejvýznamnějších ve městě a svými rozměry patří k největším veřejným prostranstvím. Délka samotné stavby je 115 metrů. Reprezentativní skříní města ale rozhodně není. Foto: Deník/Jiří Řezník
OBRAZEM: Chátrající pivovar v centru Broumova marně čeká na nové využití

Tak co tedy s pivovarem? Prodat? Zbourat? Opravit? „Zcela realisticky si přiznejme, že město - pro případ, že bychom tušili, co s pivovarem – nemá peníze ani na zpracování projektové dokumentace, což by odhadem vyšlo na více, jak 10 až 15 milionů korun,“ říká broumovský starosta Jaroslav Bitnar s připomínkou, že před mnoha lety podobnou částku již město za projektovou dokumentaci na pivovar vynaložilo. „A stavební povolení má platnost dva roky, tedy má smysl do toho investovat pouze, pokud je šance na realizaci. Pokud bychom měli dokumentaci a stavební povolení, měli bychom před sebou investiční akci za stovky milionů korun. Pro představu uvádím, že rekonstrukce domova důchodců vyjde odhadem na 250 milionů korun, z čehož je 230 milionů dotace,“ uvádí starosta.

Výsledky hlasování čtenářů Náchodského deníkuVýsledky hlasování čtenářů Náchodského deníkuZdroj: Deník

A zde je právě zakopaný pes – kde na to vzít? „Na pivovar nejsou dotace a už vůbec ne 100%. I kdyby nějaká dotace byla, vždy tam bude spoluúčast minimálně 20-25%. Tak jak dál? A co by tam mělo být, aby budoucí provoz nestál příliš mnoho. Snad galerie? A budeme tam topit a svítit?“ pokládá starosta otázky, na které není snadné odpovědět. „Za mne jednoznačně platí, že horní objekt zbourat a otevřít prostor mezi ulicí Pivovarskou a přilehlým parkem– vysázet pěkné stromy, nějaký vodní prvek, pár míst k zaparkování. A zachovat dolní objekt s tím, že bychom se měli pokusit vybudovat krytá parkovací stání," má jasnou představu, kterou doplňuje o vizionářský pohled svého kolegy z kandidátky, že by z pivovarského komínu mohla být vyhlídková terasa. „Nevím, jak volby dopadnou, ale mám tušení, že stejnou otázku budete moci položit i za další čtyři roky. S pivovarem se nestane nic. Město nemá a nebude mít půl miliardy na tuto investici,“ prorokuje Jaroslav Bitnar.

Teoretik architektury a někdejší zastupitel Petr Staněk připomíná, že nejde ani tak o budovu bývalého pivovaru s níž si město neví rady, nýbrž o obrovský a velmi důležitý veřejný pozemek. „Jedná se o strategický veřejný prostor v centru města. Lokalita bývalého pivovaru je bezesporu jednou z nejvýznamnějších ve městě a svými rozměry patří k největším veřejným prostranstvím,“ připomíná, že délka samotné stavby je 115 metrů. Jelikož oblast je vklíněna mezi historické jádro města a městský park a je klíčovým pěším uzlem mezi centrem a sídlištěm Spořilov, je zřejmé, že se jedná o jedno z nejhodnotnějších míst v celém Broumově.

PIVOVAR A KLÁŠTER jsou v těsném sousedství. O tom, jestli místo pivovaru bude stát Billa rozhodnou zastupitelé.
Pivovar neprodají, Billu stavět nebudou

Podle Ondřeje Habarta nebude v příštím volebním období Měšťanský pivovar pro vedení města zcela jistě prioritou. "Městský rozpočet a zadluženost města neumožní v dohledné době objekt pivovaru přestavět z vlastních zdrojů. Jedinou možností, jak s obnovou začít, by byl štědrý dotační titul," říká odborový předák, který vidí větší úkoly pro vedení města jinde než v opuštěném pivovaru. „Bude se muset zaměřit na to, aby samotné město a jím zřízené organizace zvládly přicházející energetickou krizi. Bude nutné vyřešit situaci Tepelného hospodářství Broumov tak, aby občané, kteří využívají jeho služeb zvládli cenu za služby uhradit, případně jim pomoci k přechodu na jiné zdroje. Město bude muset v brzké budoucnosti realizovat několik velkých projektů, jako je rozšíření domova důchodců, přestavbu budovy bývalé pošty, či rekonstrukci třídy Soukenické,“ zmiňuje menší a tudíž reálnější projekty. "Přesto si myslím, že by se město nemělo objektu zbavovat. To, že nemáme v současné době na rekonstrukci a využití objektu dostatek financí, neznamená, že to za několik let nemůže být jinak. Město již nemá ve svém katastru moc pozemků pro veřejné budovy, tento je navíc v centru města. Na jeho budoucí využití by rozhodně měli mít občané města prostřednictvím svých volených zástupců vliv."

Bývalý Měšťanský pivovar (na snímku).Zdroj: DENÍK/Jiří Špreňar

KOMENTÁŘ: Léta tam stál, stát bude dál…  


Když v srpnu roku 2001 zavítal prezident Václav Havel na Broumovsko, jeho kroky vedly i do budovy někdejšího pivovaru, kde se občanské sdružení "TUŽ se, Broumovsko!" snažilo pivovaru vdechnout život v podobě vzniku kulturního a společenského střediska. Prezident si zde prohlédl výstavu výtvarníků a seznámil se s návrhy studentů architektury na rekonstrukci zchátralé budovy. Ty zůstaly ale jen v podobě skic a představ na papíře. Kulturní centrum za krátký čas nenápadně vyšumělo do ztracena a vždy, když za posledních dvacet let přišlo téma osudu chátrajícího pivovaru na přetřes, tak výsledkem bylo nejisté a nesmělé přešlapovaní na místě. Copak o to - nějaké možnosti co s pivovarem se objevily a dokonce měly i hodně konkrétní podobu. Nejvytrvaleji o pivovar a přilehlé pozemky usilují pochopitelně developeři, kteří už nejméně třikrát nahodili zastupitelům návnadu v podobě přeměny na supermarket. Naštěstí většina konšelů na tuto nabídku neslyšela a přilehlý klášter tak zatím zůstal uchráněn od sousedství velkého parkoviště a nákupních vozíků. Podle ohlasů většiny lídrů jednotlivých kandidátek se zdá, že jsou si vědomi důležitosti strategického pozemku v centru Broumova a do prodeje se hrnout nebudou. I když příští vedení města nevymyslí nějaké přínosné a realizovatelné řešení ani v příštím volebním období, bude to furt lepší, než kdyby se prodejem pivovaru problému zbavilo, ale třeba zadělalo svým následovníkům na mnohem větší.

Měšťanský pivovar byl v provozu necelé půl století  

Na místě někdejšího Měšťanského pivovaru byl několik set let hradební příkop, který byl vyhlouben po celé délce ostrohu, na němž byl vybudován Broumov. V letech 1866/67 v příkopu Společenství právovárečných měšťanů postavilo první budovu pivovaru nazvaného Bürgerliche Brauerei Braunau (Měšťanský pivovar v Broumově). Budování pivovaru bylo završeno v roce 1897 výstavbou parní kotelny a sladovny – velké budovy v sousedství kláštera. Jediným důvodem, proč bylo zvoleno toto místo výstavby pivovaru, byla snaha ušetřit na nákladech, pozemek hradebního příkopu byl totiž městským majetkem. Byla to z mnoha důvodů nešťastná volba. Předimenzovaný objekt pivovaru představoval těžký zásah do původního vyváženého půdorysu města, byl vklíněn mezi klášter a klášterní zahradu, stal se hradbou mezi městskou obytnou zástavbou a okolím města. Místo pro pivovar nebylo zvoleno šťastně ani z provozních důvodů, stísněný prostor neposkytoval možnost rozšíření podniku a chyběl vlastní zdroj kvalitní vody. Proto také, když bylo rozhodnuto o spojení Měšťanského a klášterního pivovaru, byla výroba samozřejmě přenesena do Olivětína. Dnes jsou budovy pivovaru bez náročných a nesmírně nákladných přestaveb nepoužitelné. Maximální roční výstav – 23 789 hektolitrů – dosáhl pivovar v letech 1910–11. V roce 1943 byla ukončena výroba.

Bývalý Měšťanský pivovar (na snímku).
Broumovští jdou debatovat i o pivovaru

INFO: Město Broumov se nachází v okrese Náchod, kraj Královéhradecký. Žije zde přibližně 7 615 obyvatel (muži: 3622, ženy: 3993).
Je centrem turistického regionu Broumovsko. Nejvýznamnější památkou je broumovský barokní klášter, který je národní kulturní památkou a stal se opět kulturním a vzdělávacím centrem regionu.

Historie města je od samého počátku spjata s německou kolonizací východočeského pohraničí, vedenou řádem benediktinů, kteří získali území budoucího Broumovska roku 1213 od Přemysla Otakara I. Vlastní založení města se předpokládá roku 1255.

Vybrané statistické údaje:

celkem obyvatel: 7615
muži: 3622
ženy: 3993
ekonomicky aktivní: 3323
z toho zaměstnaní: 2920
počet domů: 1236
obydlené domy: 1126
počet bytů: 3551
obydlené byty: 3146

(Údaje ČSÚ k 26.3.2011)

Městské části

Broumov
Olivětín
Poříčí
Nové Město
Kolonie 5. května
Velká Ves
Benešov
Rožmitál