„Z dříve malého městečka se postupně stávalo významné středisko textilní výroby a je pozoruhodné, že vedle továrních objektů si místní podnikatelé nechávali projektovat svá soukromá sídla renomovanými architekty. Rovněž i tehdejší vedení města dbalo o kvalitní projekty při zadávání veřejných staveb,“ uvedla v roce 2001 v Červenokosteleckém zpravodaji historička Věra Vlčková.

Jednou z těchto staveb je budova městské spořitelny, vyprojektovaná architektem Jindřichem Freiwaldem. Tento pozoruhodný objekt, v němž v současné době sídlí městský úřad, byl nyní prohlášen kulturní památkou.

Aby k tomu mohlo dojít muselo vedení města žádat o různá stanoviska kompetentní orgány a ministerští úředníci dokonce prováděli šetření přímo v navrhovaném objektu.

„Po vypořádání se všemi námitkami a po jejich vyhodnocení dospělo Ministerstvo kultury ČR k závěru, že jde o nesporně kvalitní příklad meziválečné architektonické avantgardy s řadou neoklasicistních prvků,“ uvedl místostarosta Karel Cejnar. Stavba byla postavena podle návrhů dvojice architektů Jindřicha Freiwalda a Jaroslava Böhma. Sochy u vstupu do budovy jsou dílem sochaře Otakara Švece, skleněné vitráže jsou dílem výtvarníka Zdeňka Juny. Truhlářské práce provedla podle Freiwaldova návrhu firma Čepelka z Červeného Kostelce, zábradlí zhotovila firma Jílek z Hradce Králové.

Stavba, která je opatřena kruhovitou vyhlídkovou věží, je součástí konvolutu Freiwaldových realizací v Královéhradeckém kraji. Podle památkářů má objekt vysoký stupeň autenticity a je významným dokladem historického vývoje a tvůrčích schopností člověka z různých oborů lidské činnosti.

„Pro hodnoty historické a umělecké splňuje podmínky pro prohlášení stavby bývalé spořitelny za kulturní památku,“ píše se v rozhodnutí Ministerstva kultury České republiky.

V kulturní památce z roku 1929, kde sídlila městská spořitelna, jsou kanceláře radnice

Na náměstí byla v roce 1929 postavenareprezentační budova městské spořitelny.

Tento objekt projektoval ing. arch. Jindřich Freiwald a stavitel Josef Bőhm z Prahy. Stavbu provedl stavitel J. Hořeněvský z Pardubic, dvě plastiky pro průčelí budovy vytvořil akad. sochař Otakar Švec. Dnes jsou v budově kanceláře městského úřadu, obřadní sál i městská výstavní síň.

V prosinci roku 2001 napsala Mgr. Věra Vlčková článek s názvem: Arch. Jindřich Freiwald - ornamentalistika a funkčnost.

„Červený Kostelec se může pochlubit řadou zajímavých staveb, které byly vybudovány v období mezi dvěma světovými válkami. Z dříve malého městečka se postupně stávalo významné středisko textilní výroby a je pozoruhodné, že vedle továrních objektů si místní podnikatelé nechávali projektovat svá soukromá sídla renomovanými architekty. Rovněž i tehdejší vedení města dbalo o kvalitní projekty při zadávání veřejných staveb. Jednou z těchto staveb je budova městské spořitelny, vyprojektovaná ing. arch. Jindřichem Freiwaldem.


Ing. arch. Jindřich Freiwald se narodil 6. června 1890 v Hronově a po vystudování Vyšší stavební školy pokračoval od roku 1913 ve studiích na akademii výtvarných umění u Jana Kotěry, jednoho ze zakladatelů moderní české architektury. Vliv tohoto významného českého architekta se projevuje i na řadě staveb Freiwaldových jak v ornamentalistice, tak i v důrazu na funkčnost stavby.

Své názory vyjádřil v ojedinělém díle „Naše stavby“, vydaném v Praze roku 1924. Zde uvedl řadu svých projektů a návrhů, věnoval se nejen řešení vnějšího vzhledu budov, ale domýšlel i dokonalé řešení jednotlivých prvků v interiéru. Firma, kterou v roce založil spolu s ing. Jaroslavem Böhmem, projektovala stavby po celém Československu. Přestože J. Freiwald se rád zabýval řešením rodinných a činžovních domů, vzniklo v ateliéru mnoho projektů především bankovních a peněžních ústavů (Česká Skalice, Dvůr Králové, Hradec Králové aj.), divadel (Jiráskovo divadlo v Hronově), kostelů (sbor Církve Československé husitské v Novém Městě nad Metují), škol, administrativních a průmyslových staveb.

Aby poznal nové umělecké směry ve stavitelství, navštívil řadu evropských zemí. Byl členem SIA, spolku českých inženýrů v Praze, spolku výtvarných umělců Myslbek, Syndikátu výtvarných umělců v Praze, účastnil se veřejného i uměleckého života. Za války a okupace velmi statečně pomáhal ohroženým rodinám, byl jedním z prvních, kteří v uniformě záložního kapitána čs. armády se účastnil bojových akcí v Praze - Bráníku a okolí. V téže uniformě, jako rukojmí ustupující německé armády, byl odvlečen 8.5.1945 z Prahy a kdesi na benešovské silnici za Krčí zastřelen. Řada jeho stavebních projektů zůstala neuskutečněna, ale i přesto se naše města mohou pochlubit architektonickou čistotou jeho staveb.“

Stavbě se věnuje na straně 505 také Pamětní kniha Červeného Kostelce III článkem nazvaným Spořitelna nová.

„Na základě podaných nabídek k soutěži z měsíce května 1928 zadána byla stavba městské spořitelny v Červeném Kostelci staviteli J. Hořeněvskému z Pardubic a to práce uvedené na straně 450 této knihy za celkovou částku Kč 1,872.826.60J. Další veškeré práce řemeslné a zařízení vnitřní stálo celkem Kč 591.500.--. K tomu ještě přistupuje částka za starou školní budovu včetně všech poplatků Kč 214.840.--, takže úplně dokončená budova stojí celkem Kč 2,679.166.60.

Nová městská spořitelna jest velmi vkusně řešena a jest skutečnou ozdobou Masarykova náměstí i celého města. Zvláštností její jest betonová /železo/ kabina v suterénu, kolem níž možno obejíti, avšak zrcadlové plochy stále ukazují, kde se přítomný nachází. Vstup do kabiny děje se zvláštními těžkými vraty s patentním zámkem. Dveře samočinně zapadající se nedají zevnitř otvírati. Může se tudíž dít přístup dovnitř jen za přítomnosti dvou osob. Kabina má safes pro ukládání peněz, cenných papírů, klenotů a pod. buď pro spořitelnu i jednotlivce za poplatek. Z bližších peněžních ústavů má podobnou kabinu jedině spořitelna města Náchoda. V přízemku budovy jest krásný mramorový vestibul ze sliveneckého a slovenského mramoru, velké a prostorné úřadovny s mramorovaným sloupovím, zvláštní ředitelna a sál pro schůze ředitelství a výboru, bursu a telefonem pro strany k volnému použití. Prvé patro má krásnou zasedací síň městského zastupitelstva s příslušnými klubovnami, sál pro úřadování okres. soudu a přednosty okresu. Druhé patro má tři byty pro úřednictvo spořitelny a tři větší místnosti pro budoucí městské museum.

V době stavby spořitelny byl přesedou výboru Hugo Baumgärtner, obchodník, členy: Karel Keyzlar, obchodní zástupce, Ota Baumgärtner, obchodník, Josef Brusnický, obchodník, Josef Hepnar, obchodník, Jakub Hfůlek, kartonážník, Antonín Just, továrník, Josef Knapovský, tovární tkadlec, Antonín Matýs, obchodník, Jindřich Tupec, obchodník, Ladislav Žáček, učitel, Břetislav Umlauf, ředit. spořitelny. Předsedou ředitelství byl již více let Ant. Just, továrník. Revizní odbor tvořili: Josef Hurdálek, učitel a kronikář města, Eduard Kubát, obchodník, Jos. Zavřel, obch. zhástupce.

Úřednictvo městské spořitelny bylo: Břetislav Umlauf, ředitel, Ant. Nývlt, prokurista a pokladník, František Středa, účetní, Josef Ožďan, účetní, Josef Jirka, praktikant, Marie Vrabcová a Marie Pavlištová, síly pomocné.

Pokladní obrat za rok 1929 činil ve 48.024 položkách celkovou částku Kč 217.838.386.53. Zápůjčky hypotekární činily Kč 4,256.432.50. Zápůjčky hypotekární státem zaručené Kč 3,755.848.30. Zápůjčky komunální Kč 6,311.619.40. Zápůjčky v krytém běžném účtě Kč 3,192.047.50. Cenné papíry /nákupní cena/ Kč 12,898.873.89. Směnky Kč 2,306.114.80. Uložené přebytky Kč 7.347.278.85. Různá aktiva /kupony, losy, deposita/ Kč 4,617.832.79. Vklady střádalů Kč 38,053.241.80. Vlastní jmění ústavu Kč 3,657.789.01.

(Oldřich Nermuť)