Jeho stavba byla započata 29. prosince 1913 a byla otevřena 5. srpna 1915. Výstavný palác v Hirošimě se nejprve jmenoval Hirošimský prefekturální palác pro výstavy produktů, pak Hirošimský prefekturální palác pro hospodářské výstavy, a posléze Hirošimský prefekturální palác pro podporu průmyslu. Palác byl dobře viditelný i z dálky - byla to dominanta města, považovaná ve své době za jeho nejelegantnější budovu. Palác sloužil svému posláni třicet let a jeden den. Stavba přečkala, v původní podobě, svého tvůrce o dvacet let, v podobě Atomového dómu dodnes. Paradoxně právě tento palác je jediná Letzelova budova, která se v Japonsku zachovala. Ostatní buď zničilo zemětřesení nebo podlehly požáru za 2. světové války. Atomový dóm (Genbaku dom), který se stal symbolem nesmyslnosti války, je od roku 1996 zapsán na seznamu památek světového kulturního dědictví UNESCO.
Jan Letzel (9. dubna 1880 Náchod – 26. prosinec 1925 Praha) přišel na svět v rodině hoteliéra Jana Letzela a jeho ženy Valburgy. Architekturu studoval od r. 1901 na pražské UMPRUM a byl jedním z nejlepších a nejmilejších žáků profesora Jana Kotěry. V Česku se nachází jeho secesní pavilon Dvorana z roku 1905 v obci Mšené lázně. Nabídkou do Káhiry r.1905, kde měl pracovat přímo na zakázce pro egyptského místokrále, začala Letzelova dlouhá zahraniční cesta. Od července 1907 působí v Japonsku. Zde v říjnu roku 1909 našel spřízněnou duši a spolu s dalším Čechem, Karlem Janem Horou, založili firmu Letzel a Hora, Architecture and Engineering Office, která sídlila přímo v tokijské Ginze. Pracoval dokonce i pro známou firmu Suzuki, která tehdy neměla ještě světový kredit. Když se v listopadu 1925 odhodlal k návratu domů, tušil možná, že jeho cesta je cestou poslední. Zemřel v pražské nemocnici ve věku 45 let.

Dnes je po Letzelovi v Náchodě pojmenována VOŠ a SPŠ stavební. V prosinci loňského roku byl den otevřených dveří. Jako absolvent této školy mohu potvrdit, že se jedná o náročné, leč zajímavé studium, které těm nejšikovnějším nabídne široké uplatnění i mimo území České republiky. Jak by řekl Napoleon Bonaparte: „Vůle, charakter, píle a smělost mě učinily tím, čím jsem.“

(Jiří Polák, Náchod)