Na návrší nedaleko Lhot u Potštejna je přitom barokní umělecký komplex, který byl státem chráněnou památkou už za první republiky. Jeho hlavním skvostem je dlouhé, strmé schodiště, jehož délka a podoba má symbolický význam. Počet schodů - budete-li pečliví, napočítáte jich 153 - odpovídá počtu Zdrávasů a počet odpočívadel -16 - počtu Otčenášů v tzv. Velkém růženci. Schodiště vede od Malé Lhoty na vrch Homol s poutním kostelem Panny Marie Bolestné. Ten zde nechala v letech 1690 - 1696 vystavět hraběnka Terezie Eleonora z Ugarte, jež sídlila na zámku v nedaleké Borovnici a dnes leží na Homoli v kostelní kryptě. Později bylo zábradlí pískovcového schodiště vyzdobeno téměř čtyřmi desítkami soch světců, andílků a rokokových váz. Fascinující pohled na ně uzavírá balustráda na návrší před kostelem, která je rovněž sochařsky vyzdobena. Zprávám, že náklady na schodiště převýšily náklady na stavbu celého kostela, není proč nevěřit. Hraběnka Terezie Eleonora chtěla poutní chrám původně vystavět na vrchu Chlum, bližším svému sídlu. Andělé však každou noc postavenou část základů přenesli na Homol. Zakladatelka také denně kontrolovala průběh stavby a po schodišti přitom jezdila na koni nahoru i dolů - což by byl úctyhodný výkon i pro dnešní parkurové jezdce. Z plošiny před kostelem lze vidět Sněžku i Kunětickou horu. Stojíte-li pod schodištěm na Homoli, zdá se vám, že vede do nebe. Když vystoupíte po jeho stupních, zjistíte, že je to tak.

(Jan Meier)