Kdy bylo v obci započato s vyučováním dětí, není možno zjistit. Ve farní kronice je nedatovaná zpráva: „Hned pod kopcem cesty, která vede ke kostelu, stálo obydlí farního písaře (nyní čp. 2), jenž zároveň vyučoval“. Jiný údaj tvrdí, že na faře byla od roku 1580 náboženská škola. Farní škola byla postavena podle úředních předpisů již roku 1788 – jedna učebna a byt pro učitele (čp. 2). Vyučovalo se půldenně, 1. třída dopoledne, 2. třída odpoledne.
První škola byla téměř na dolním konci vesnice. Pro děti z horní části byla docházka obtížná. Roku 1826 byla proto zbudována zděná filiální škola v horní obci. Do farní školy docházely ještě děti z části sousedních Otovic až do roku 1863, kdy byly Otovice „odškoleny“. Martínkovičtí občané žádali později o zřízení jediné společné školy ve středu obce.

Roku 1863 povolilo ministerstvo vyučování stavbu nové školy. Se stavbou bylo započato na jaře roku 1865 na místě starého dřevěného obecního domu čp. 42. Nová budova byla hotova koncem října téhož roku a 27. prosince byla vysvěcena. Budova byla jednopatrová se dvěma třídami, bytem učitele, stájí a stodolou. Už roku 1877 byla provedena přestavba a škola byla rozšířena o jednu třídu.

Počátkem 20. století s rozšířením zdejší textilní továrny stoupl počet obyvatel a zároveň i počet dětí školou povinných. Roku 1907 požádala proto obec továrníka Morize Schura o propůjčení jednoho lokálu, ve kterém chtěla zřídit paralelní třídu. Žádosti vyhověno nebylo, proto chtělo obecní zastupitelstvo zvýšit budovu o další poschodí. Stavební komise nástavbu zamítla a tak 7. 12. 1908 obecní zastupitelstvo rozhodlo požádat odborníka o radu při výběru pozemku pro stavbu nové školy. Pozemek byl zakoupen teprve 5. 5. 1912 od Anselma Kubeho (čp. 197). 18. 5. 1912 úřední komise pozemek schválila. Materiál i plány už byly připraveny stavitelem Františkem Wildem z Broumova a 1. 7. téhož roku bylo započato se stavbou nové školní budovy. 14. září 1913 byla škola slavnostně vysvěcena a 16. 9. v ní bylo zahájeno vyučování.

V první světové válce škola pociťovala nedostatek učitelů. Vyučovalo se proto půldenně. Žáci sbírali odpadové hmoty, části oděvů pro válečné poškozence. Ženy a matky nastupovaly na pracovní místa mužů. Děti v mnoha případech postrádaly rodinnou péči. Nedostatek řádného vedení měl často za následek bezdůvodné zanedbávání vyučování.

Česká menšinová škola

Vyučování na jednotřídní státní škole s českým vyučovacím jazykem bylo zahájeno školním rokem 1926 – 27 v budově německé obecné školy (přízemí vpravo). Českou školu navštěvovaly také děti některých německých sociálních demokratů. Sociálně demokratická německá strana nebyla proti české škole, ale její členové byli vyzváni, aby své děti do ní neposílali.

Všichni Češi byli členy Jednoty severočeské a scházeli se občas v české třídě. Vypůjčovali si tam české knihy z vlastní knihovny, hrávali svým dětem loutkové divadlo, které zakoupili z vlastních prostředků a pořádali pro děti vánoční nadílky.

Ve druhé světové válce byla škola spravována řídícím učitelem Rudolfem Reimannem. Od pozdního podzimu 1944 se téměř nevyučovalo, protože byli ve škole ubytováni uprchlíci.

Škola po roce 1945

Dne 20. června 1945 nastoupil do školy český řídící učitel Jaroslav Ruffer, polický rodák z Rychnova u Skutče. První zápis žactva do obecné školy byl proveden ve dnech 10. – 12. července 1945. K zápisu se dostavilo 8 českých dětí. Při druhém zápisu 20. – 22. srpna bylo zapsáno 44 dětí (10 českých a 34 dětí německých antifašistů a dětí ze smíšených manželství).

S přílivem českého obyvatelstva přibývalo českých žáků a německých ubývalo v důsledku odsunu. Ve školním roce 1945 – 46 se učilo ve dvou třídách. Druhým učitelem ve škole byl Milan Richtr z Bohuslavic u Nového Města nad Metují. Až do této doby byla v obci pouze škola obecná. Do měšťanské školy dojížděly děti do Broumova. Protože město Broumov nemělo dostatek učeben, navrhl okresní školní výbor zřízení nového újezdu pro obce Martínkovice, Otovice, Božanov se sídlem v Martínkovicích (č.j. 2185/46 ze dne 29. 4. 1946). MNV návrh přijal a požádal o zřízení újezdu Zemskou školní radu v Praze, která žádost schválila. Vyučování na Měšťanské škole v Martínkovicích bylo zahájeno na počátku školního roku 1946 – 47. Hned 28. října 1946 bylo ustaveno rodičovské sdružení.

V roce 1953 na základě nového školského zákona jsou bývalé obecné a měšťanské školy spojeny v jedinou osmiletou střední školu. V Martínkovicích byla v té době na prvním stupni trojtřídka a na druhém stupni samostatná 6., 7., 8. třída. Pro přespolní žáky a děti předškolního věku zaměstnaných rodičů byla v provozu družina mládeže.

Ke 2. září 1957 měla škola celkem 211 žáků (na prvním stupni 96 dětí, na druhém 115). V následujícím školním roce jich už bylo 230 v 6 třídách.
Roku 1964 o hlavních prázdninách za vydatné pomoci učitelů, rodičů a zaměstnanců místních závodů byly vybudovány 2 odborné učebny: první na výuku matematiky a fyziky, druhá pro výuku biologie a zeměpisu. Byl to průkopnický čin v rámci okresu.

O pololetí školního roku 1964 – 65 byla uvedena do provozu pracovna estetické výchovy. Na učebny se jezdily dívat delegace učitelů ostatních škol okresu. Čtvrtá odborná učebna vznikla ve školním roce 1967 - 1968, a to pro výuku českého jazyka a dějepisu.

Od školního roku 1973 – 74 přibyli na prvním stupni školy žáci z Otovic v důsledku generální opravy tamní školní budovy. K definitivnímu uzavření otovické školy došlo v roce 1976. O dva roky později byla rovněž zrušena škola v Božanově, takže od září 1978 se stala ZDŠ Martínkovice plně organizovanou školou – každý postupný ročník se učí v samostatné třídě.

Za zmínku jistě stojí i úspěch našeho žáka 9. třídy, Radka Štěpána, který v roce 1986 zvítězil v krajském kole matematické olympiády.

V témže roce škola získala první počítač SINCLAIR-DELTA a začal pracovat zájmový kroužek výpočetní techniky.

Roku 1991 byly do všech tříd pořízeny barevné televizory a byl instalován kabelový rozvod videa do všech učeben.

Protože byly roku 1998 zrušeny zbývající provozy závodu Veba Broumov, muselo dojít k přemístění školní dílny ze závodu do školní budovy, a to do prostor bývalého kabinetu.

V následujícím roce 1999 dostává hlavní školní budova (čp. 240) novou fasádu a venkovní dřevěné dveře. Také další rok byl pro školu významný zahájením provozu nové počítačové učebny.

Roku 2001 byla kolem hlavní školní budovy položena zámková dlažba, částečně upraven park a zhotoven přístřešek pro kola.
K 1. lednu 2003 škola získává právní subjektivitu a dochází ke sloučení všech školských zařízení pod jedním ředitelstvím (základní škola, mateřská škola, školní družina a školní jídelna).

Mateřská škola

Zmínky o mateřské škole pro děti textilních dělníků sahají do období první republiky. Po roce 1945, hlavně pak v období začátků združstevňování zemědělství, vyvstala potřeba zřízení mateřské školy pro děti zaměstnaných rodičů. První takový útulek byl přičleněn ke zdejší ZŠ. V obecní kronice je zmínka, že ve školním roce 1948 – 49 došlo na určitou dobu k osamostatnění mateřské školy pod vedením učitelky Vlasty Martincové. Z kraje 50. let byly předškolní děti umístěny ve školní družině při ZŠ společně s přespolními žáky. Ve školním roce 1961 – 62 byla ustavena samostatná MŠ. 1. října 1961 získala prostory v objektu, ve kterém sídlí dodnes. Byla vybudována vlastní kuchyně.

Od 1. března 1962 byly otevřeny jesle a protože přibývalo dětí, došlo k otevření druhého oddělení mateřské školy v objektu závodu Veby 04 v Martínkovicích. V roce 1963 v souvislosti se zrušením tkalcovny Veby v Martínkovicích ubývá obyvatel ve vsi a tím i dětí v MŠ. Následujícího roku bylo zrušeno druhé oddělení ve Vebě. V dalších letech dochází několikrát k jeho znovuotevření a rušení podle počtu přihlášených dětí.

V září 1970 byly zrušeny jesle a připojeny jako jeselní třída k MŠ. V budově MŠ došlo v letech 1981 – 1982 k instalování elektrického vytápění. Výměna oken, dveří a celková adaptace si vyžádala náhradní provozní místnosti. Posloužil k tomu prázdný byt v budově Jednoty na křižovatce a prostory v objektu Veby. Roku 1992 došlo k opravě střechy a výměně žlabů na budově. Od roku 1995 jsou do školky dováženy obědy ze školní kuchyně. V roce 1999 byla celá budova zateplena a dostala novou fasádu. Rok nato bylo instalováno nové osvětlení.

Učitelky MŠ kromě vlastní výchovné činnosti připravují s dětmi programy na různé akce organizací a přispívají tak k obohacení kulturního a společenského dění v obci.

Vzhledem ke stále menšímu počtu žáků byla nucena naše škola přistoupit k organizačním změnám. Od školního roku 2007 – 2008 byla zrušena výuka v budově čp. 42 a 1. stupeň ZŠ společně se školní družinou přestěhován do hlavní budovy školy.

V současné době spojujeme ročníky na prvním stupni, přesto má škola stále devět ročníků, i když jen v sedmi třídách. Spojování ročníků však v žádném případě nesnižuje výuku žáků, ba právě naopak. Dává žákům větší prostor k samostatnosti a odpovědnosti.

Od 1. září 2007 postupně zavádí škola svůj školní vzdělávací program pro základní vzdělávání – „Od hraní k poznání“ a mateřská škola pracuje podle svého ŠVP pro předškolní vzdělávání – „Jsme kamarádi, máme se rádi a navazujeme na lidové tradice v průběhu čtyř ročních období“.
Od 1. ledna 2008 byla jmenována do funkce ředitelky školy Mgr. Naděžda Bláhová

Více informací na www.skolamartinkovice.cz