Josef Ducháč (1925 – 2001) se narodil v Hlavňově na Policku. V letech 1940–42 byl žákem Odborné školy tkalcovské v Náchodě. Po škole pracoval ve mzdové účtárně Schuhovy bukovické tkalcovny, v roce 1944 byl totálně nasazen. Nejprve v královéhradecké Škodovce, potom u firmy Linke a Hoffmann Werke v tehdejší Breslau (dnes Wrocław).
Při cestě načerno domů byl zatčen, posléze internován v koncentračním táboře Gross-Rossen a znovu nasazen v Breslau. Odtud se mu podařilo na konci roku 1944 uprchnout. Poslední měsíce války se skrýval v chatě na Slavném.
Textilní tvorba
V letech 1945 –51 studoval v ateliéru textilního výtvarnictví profesora A. Kybala na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Část jeho spolužáků se věnovala po absolvování školy volné textilní tvorbě, většina věnovala svoje schopnosti průmyslovému výtvarnictví – nastoupila do návrhářských ateliérů a dezinatur textilních podniků.
Josef Ducháč pracoval půl roku v pražském ústředí národního podniku Textilní tvorba, od roku 1953 v jednom z detašovaných pracovišť podniku, v návrhářském ateliéru v Červeném Kostelci, který se stal v roce 1958 součástí trutnovského Texlenu. Tkané i potištěné textilie realizované podle jeho návrhů byly vystaveny mimo jiné i na Světové výstavě EXPO 58 v Bruselu.
Skupina 5
V roce 1974 nastoupil na místo výtvarníka podniku služeb v Novém Městě nad Metují, v roce 1978 odešel do svobodného povolání. V letech 1963-75 přednášel spolu s architektem Josefem Bernardem o kultuře bydlení v řadě východočeských měst, v letech 1964–71 byl členem výtvarné Skupiny 5.
Lektorsky působil ve Skupině amatérských výtvarníků v Novém Městě nad Metují (1964-2001) a v náchodském Výtvarném kroužku (1976-85). Vyučoval kresbě v návrhářských ateliérech národních podniků Texlen v Červeném Kostelci (1965-82) a Tepna v Náchodě (1975-98). Kreslil, maloval, zabýval se grafikou, od poloviny 70. let tvořil tapiserie – komorní i rozměrné, pro reprezentační a společenské prostory. Vytvářel sgrafita, restauroval fresky. Věnoval se sportu, cestování, miloval vážnou hudbu.
Výraz tapiserie
Ducháčova malířská tvorba se vyvíjela od kubismem ovlivněných olejomaleb z druhé poloviny 40. let, přes realistické, impresivní portréty, krajiny a žánrové výjevy z let padesátých k pracím, v nichž opustil perspektivu, projasnil barevnou škálu, uvolnil rukopis.
Ve svých, mnohdy v cyklech tvořených obrazech s promyšlenou kompozicí, v krajinách s motivy z okolí jeho domova, ale i z cest, v portrétech i ve figurálních pracích ponejvíce s náměty ze sportovního a hudebního prostředí ztvárňované zjednodušoval, stylizoval, vytvářel obrazy mozaikovým skládáním vzájemně harmonizujících, geometrických ploch pastelové barevnosti, čím dál tím více abstrahoval od reality.
Jeho obrazy z té doby připomínají výrazem tapiserie. Ducháčův výtvarný styl jakoby odkazoval k optickému umění, k op – artu: „Tvar a barva tvoří jednotu. Barva se stává kvalitou až tehdy, když má přesně stanovený tvar“ (Žlutý manifest, 1955). V polovině 70. let malbu načas opouští a věnuje se zejména tvorbě tapiserií, ale také dřevokoláží, dřevěných a betonových reliéfů pro architekturu. To si vyžaduje pečlivou, do detailu propracovanou kresebnou přípravu. Kreslí pastelem, v druhé polovině 80. let se vrací k malování. V jeho obrazech se výrazněji prosazuje linie, kresba, malba se zjemňuje.
Důsledná kresba
Josef Ducháč využíval při malování obrazů a tkaní a vyvazování tapiserií obdobné výrazové prostředky. Vycházel důsledně z kresby, z kresebných předloh. Kresba přitom neplnila v jeho tvorbě pouze funkci studijní, přípravnou, zkušební…
Řada z nich - portrétních, figurálních, ztvárňujících krajinu… (zpracovaných tužkou, uhlem, inkoustem, tuší, barevnými tužkami, fixy, pastelem…), kreseb výrazných, kompozičně sevřených, vytvořených pevnou, zkušenou rukou… - představuje plnohodnotná výtvarná díla.
To není nijak neobvyklé. Pozoruhodným však je nejenom množství, ale i kvalita těchto kreseb a to, do jakých detailů jimi často autor ztvárňoval námět, promýšlel budoucí obraz nebo tapiserii.
Zejména této, doposud upozaděné, zdánlivě okrajové a neprávem opomíjené oblasti bohatého výtvarného odkazu Josefa Ducháče je věnována přítomná výstava, výstava Kresby ze skicáku.
(Vlastmil Havlík)
