Po 16. hodině ve čtvrtek 6. listopadu se v kavárně českoskalického muzea sešlo přes dvacet účastníků besedy, jejíž název byl Soulad ochrany přírody s kulturním dědictvím aneb budoucnost NPP a NKP Babiččino údolí.

Besedu zahájila Ing. Martina Vlachová, která zúčastněným představila občanské sdružení CRČS i jeho aktivity konané pro veřejnost. Především přiblížila projekt, v rámci něhož se tato beseda uskutečnila. Současně upozornila na připravované a proběhlé aktivity v rámci projektu, které se dotýkají území Národní přírodní památky (NPP) a Národní kulturní památky (NKP) Babiččino údolí (BÚ). Například se již uskutečnilo mapování invazních rostlin podél řeky Úpy, proběhla dvě terénní setkání se zainteresovanými odborníky k problematice komponovaných průhledů v BÚ. V současnosti probíhají práce na opravě panelů naučné stezky, připravuje se vydání letáků a brožur. Tištěné materiály budou k dispozici na začátku letních prázdnin například v infostánku před ratibořickým zámkem nebo v Regionálním informačním centru v České Skalici.

V souvislosti s besedou vystoupil Petr Köppl, který poutavou prezentací seznámil přítomné s významem a ochranou životního prostředí v BÚ, jakožto chráněným územím (NPP). „Pro správu CHKO Broumovsko je Babiččino údolí územím nezvyklým, a to nejen z hlediska přírodních zajímavostí (pozn.: SCHKO je zvyklá spíše na pískovce v Teplicko-adršpašských skalách), ale hlavně že silně leží v srdcích místních obyvatel. Takovéto setkání by se v ostatních obcích kvůli jiné NPP v rámci SCHKO Broumovsko uskutečnit zcela jistě nepodařilo,“ zahájil svou přednášku Köppl a vybídl zúčastněné k připomínkování činnosti SCHKO, k dotazům i výtkám vztahujících se k dnešnímu tématu besedy.

Za doprovodu poutavých fotografií vztahujících se k BÚ zazněla slova dalšího hosta této besedy. „Národní kulturní památka Babiččino údolí představuje nemovitosti v podobě budov, které ve svém souhrnu společně s okolní krajinou utváří celek. Pokud ten bude uveden do souladu, naskytne se i dobrá budoucnost pro objekty. Je nutné ale ustanovit jakousi shodu, do jaké míry budeme moci krajinu dále využívat a jak moc ji naopak konzervovat,“ uvedl Češka. Nejraději by správce ratibořického zámku realizoval tak zvaný okrasný statek, nebo-li člověkem kultivovanou krajinu, krajinářský park, kde by rád zachoval rustikální pohled minulé doby, života lidí. „Chtěl bych lidem poskytnout možnost se přenést z dnešní uspěchané doby do 19. století. To, co bylo v jiných okrasných statcích vybudováno uměle, zde je zcela přirozené. Rád bych tuto přednost využil a předal dalším generacím do opatrovnictví,“ shrnul přednášku Češka.

V druhé části besedy došlo i na diskusi. Účastníci besedy se aktivně do diskuse zapojovali, projevil se velký zájem veřejnosti o dané území.
Dalším diskutovaným bodem byla změna při realizaci projektu výsadby mimolesní zeleně v Ratibořicích. „Stromořadí nejsou na těchto místech historicky opodstatněná, došlo by k nechtěné změně tváře Babiččina údolí,“ argumentoval Češka, který velmi ocenil to, že se dohodly všechny tři strany – SCHKO Broumovsko, Národní památkový ústav, město Česká Skalice a započala daleko užší partnerská spolupráce. Další připomínkou, která se objevila v diskusi, byl nedostatek biotopů v BÚ pro luční druhy ptactva, malé množství remízků či potřeby zachovávání starých stromů pro místní faunu.

Organizátorům se podařilo vést besedu takovým směrem, aby zúčastnění odešli jako partneři a byli nakloněni k dalším diskusím a jednáním. To je vítězstvím pro všechny: pro instituce, občany, turisty i místní přírodu. „Vyvíjejme nápady, hledejme kompromisy! Hlad po vědomostech v ochraně přírody v Babiččině údolí je zcela jistě lepší než nezájem,“ uzavřel čtvrteční besedu Köppl.

V rámci besedy jsme přítomnou veřejnost vyzvali ke spolupráci při stanovení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb vztahujících se k této přírodně-kulturní památce. Za účasti veřejnosti byla tak doplněna a zhodnocena swot-analýza, jejíž výstupy poslouží jako zdroj informací pro následné zpracování studie šetrného cestovního ruchu v BÚ.

Bez názorů, zkušeností a připomínek místních partnerů i široké veřejnosti by práce nebyla dostatečně hodnotná. Smyslem celého projektu, v rámci něhož se beseda uskutečnila je, jak již samotný název napovídá, Harmonie kulturní krajiny na území NPP a NKP BÚ.

„Cílem projektu je vzít významné hráče, přivést je k jednomu stolu, nechat je jednat, vznášet nápady a snažit se dělat kompromisy. CRČS chce působit jako tak zvaný „katalyzátor“ při jednáních a pracovních schůzkách,“ doplnil Jiří Kmoníček, výkonný ředitel CRČS.

Věříme, že se nám podaří uskutečnit další zajímavé besedy týkající se ekologických témat. Zájem veřejnosti byl značný, mám velikou radost, že beseda splnila účel, pro který byla realizována.

(Martina Vlachová, koordinátorka projektu)