O hospodářských budouvách v Ratibořicích bylo už napsáno mnoho. V minulosti tyto nemovitosti prohlášené za památky byly v majetku soukromého vlastníka. Ten však o ně nepečoval a stát neměl dostatečný metr na to, aby ho k péči přinutil. Objekty tak zvaného Panského dvora chátraly tak, že jim hrozila demolice. Kromě toho vzhledem k vysoké návštěvnosti této turisticky atraktivní lokality hrozilo nebezpečí úrazu. Objekty sice později získal stát respektive památkáři, ale vznikl další problém. O nemovitosti totiž projevili zájem potomci Bedřicha ze Schaumburg – Lippe, kterému před rokem 1948 toto panství patřilo. Na základě tak zvaných Benešových dekretů byl však majetek rodině odebrán. Potomci rodu se ale soudili a chtěli ho získat zpátky. Soud však rozhodl v jejich neprospěch. Památkáři hospodářské budovy alespoň zabezpečili a uchránili je od nejhoršího. Jejich stav je ale stále ne příliš povzbuzující. V minulém roce navštívila zasedání zastupitelstva v České Skalici Iva Lánská, šéfová pardubických památkářů. Ta město požádala, aby památkářům prodalo pozemky pod nemovitostmi, aby mohly být zahájeny rekonstrukční práce. „Potřebujeme nutně zcelit pozemky pod nemovitostmi, jinak bychom nemohli zahájit práce,“ uvedla tehdy Lánská a připustila, že celková rekonstrukce všech hospodářských budov včetně Panského hostince, který už byl vyklizen, přijde na několik set milionů korun. Zastupitelé až na jeden rozsáhlejší pozemek parcely památkářům prodali. Památkáři nyní pracují na projektu rekonstrukčních prací. „Hledáme partnera pro turistické služby. Nechceme, aby byly v objektech depozitáře,“ dodala Lánská. Letošní rok pomalu vstupuje do své poloviny a dosud nebyly žádné práce zahájeny. Českoskaličtí zastupitelé totiž dosud nedali souhlas k prodeji zbývajícího pozemku.


Dalším památkových „kuřím okem“ je stav Dienzenthoferovských kostelů na Broumovsku. Ty stojí kromě Broumova v obcích Bezděkov, Božanov, Heřmánkovice, Martínkovice, Otovice, Ruprechtice, Šonov, Vernéřovice a Vižňov. Stav mnohých z nich je špatný. Většinou utrpěla fasáda, podstřešní římsy, jsou rozbitá okna, vnitřek je zpustošený a okolo často rostou náletové dřeviny. Na obnovu těchto památek však není stále dost peněz.


Vláda letos vyčlenila ze státního rozpočtu téměř 860 milionů korun na obnovu a údržbu českých památek. Oproti minulým letem to znamená nárůst o dvě stě šedesát milionů. Pořád to ale není dost. „Přestože došlo k určitému nárůstu finančních prostředků pro památkové programy, a činí tedy 858 milionů korun, ideální by byla částka zhruba třikrát vyšší,“ řekl Deníku mluvčí ministerstva kultury Jan Cieslar.


Národní památkový ústav eviduje přes 44 a půl tisíce nemovitých památek, z nichž 630 památek nebo jejich částí je v opravdu alarmujícím stavu.
Česko se ale navzdory tomu může pochlubit dvanácti památkami zapsanými na seznamu UNESCO. Být památkou na seznamu znamená určitou prestiž, se kterou přichází větší zájem a samozřejmě návštěvnost.


Výhoda paradoxně přichází i ve chvílích katastrof, kdy je o ně mnohem větší zájem ze strany těch, kdo jim chtějí pomoci. Samotná organizace UNESCO ale poskytuje finanční prostředky jen do rozvojových zemí, údržbu českých památek tedy musí platit výhradně stát, potažmo jednotlivé obce. (hyš, dvo)