Autor se profiluje jako umělec se silným teoretickým zázemím a kurátor, který své výstavy pojímá spíše jako umělecké projekty než jako typ neurčitých přehlídkových výstav.

„Jeho tvorba, zcela původně vycházející z tradičních malířských technik, získala záhy konceptuální charakter. Jedním z důležitých témat se pro něj v období mezi lety 2005 až 2007 talo zkoumání hranice mezi životem a uměleckým dílem, tedy vztah estetického prožitku k lidské existenci. Od 1. dubna 2005 do 1. dubna 2006 si systematicky zaznamenával každou činnost, kterou vykonal, aby tato zvláštní forma deníku mohla být následně použita pro výstavu Apríl,“ uvedla k Magidovým uměleckým metodám lektorka Markéta Kubačáková.

Nejasný přechod mezi životem a uměním sledoval autor i na kurátorských výstavách Věcné stavy v Karlin studios (2006) nebo Účel v galerii AVU (2006). „V následujících dvou kurátorských výstavách staví Magid do popředí svůj kritický přístup ke galerijnímu provozu a ke kulturní umělecké politice. Kritika určitých společenských skupin nebo kulturních fenoménů se v jeho díle objevuje často jako výrazový prostředek, nicméně obsah sdělení vychází z osobních zkušeností přeformulovaných do uměleckého projevu,“ vysvětluje Kubačáková.

Během let 2008 až 2010 se Magidova tvorba stále více konfrontuje s literárními a teoretickými odkazy evropské kultury. Text je pro něj materiálním médiem stejně jako kterékoliv jiné, ale zároveň celé dílo vzniká až spojením divákovy fyzické existence v prostoru a v souběžném proniknutí do obsahu textu.

Přechod textu od literatury k výtvarnému dílu je možné ještě lépe vysledovat například v jeho pracích Pošlosť (2007), Social Parazite (2009), Situace (2009) nebo Rekonvalescence (2009).

Výstava Václava Magida v Galerii Luxfer potrvá do 2. února 2011. (Hynek Šnajdar)