Jana Čížková, Hradec Králové:
Hodně jsem očekávala a podporovala změny, i když jsem měla v paměti rok 68. Nic jsem si přitom pro sebe nepředstavovala, pouze profesně bylo co změnit a zlepšit. Na náměstí s námi chodili lidé, kteří se později nečekaně profilovali.

Marie Hubálková, ředitelka Oblastní charity Pardubice:
Sedmnáctý listopad mi dal svobodu a dal mi úžasné možnosti. Vystudovala jsem školu, kterou jsem chtěla, a mám práci v charitě, která mě naplňuje. Splnila jsem si své sny. Pro mě má tento svátek velký význam.

Vladimír Skalický, Lanškroun:
Mně osobně sedmnáctý listopad otevřel oči a nasměroval k jinému myšlení. Přišla nová doba, která lidem dává volnost a svobodu, ale i zodpovědnost za sebe samé. A tomu jsem rád.

Pavel Šubr, 
starosta Lázní Bělohrad:
Mně přinesl to, že jsem mohl dělat práci, která mě naplňovala (sportovní manažer, sportovní redaktor, starosta), poznat řadu i exotických míst, získat spoustu přátel v zahraničí a snad i zkušenosti, které mohu uplatnit ve své práci.

Věra Zemanová, 
Žďár u Staré Paky:
Předlistopadovou dobu pamatuji jen ze školních let. I tak jsem ale přesvědčená, že přes všechny problémy současnosti to byla obrovská změna k lepšímu. Nedovedu si představit, že bych nemohla cestovat kam chci, že bych nemohla říkat, co chci, a že by v obchodech chyběl třeba toaletní papír.

Veronika Brožová, Náchod:
Vzhledem k tomu, že jsem v té době byla na základní škole, a v komunismu jsem vyrůstala, docházel mi význam toho všeho až postupně. Až časem si člověk uvědomil, v čem jsme do té doby žili. Za svobodu a úžasné možnosti jsem velmi ráda.

Jan Dušek, Chrudim:
Já teď 17. listopad nějak neřeším. Je fakt, že nebýt tohoto dne, tak by dnes určitě byla spousta věcí jinak. Jenže před námi teď stojí aktuálnější problémy, jak ukázal nedávný teroristický útok v Paříži. S těmi je potřeba něco dělat.

Zuzana Malá, Hradec Králové:
Sedmnáctý listopad mi dal možnost žít ve svobodné zemi, cestovat, studovat. Je to pro mě tak trochu svátek naděje v lepší zítřky a hodně pro mě znamená. Je rozhodně dobře, že si ho připomínáme každý rok jako státní svátek.

Zdeněk Bína, Svitavy:
Sedmnáctý listopad roku 1989 mi dal tu jistotu, že budu moct v naší zemi svobodně dělat muziku, tedy to, co mě baví.  Díky sametové revoluci jsem naštěstí nikdy nemusel uvažovat o tom, že se přestěhuji do jiné země.

Jana Horáčková, důchodkyně, Kostelec nad Orlicí:
Samozřejmě mi to dalo naději na lepší zítřky a svobodu. Možnost žít jinak a lépe. Nechápu, jak někdo může vychvalovat bývalý režim a chtít, aby se vrátil, s tím rozhodně nesouhlasím. Dnes můžeme volně cestovat, studovat – to dřív nebylo. A hlavně, můžeme říkat, co si myslíme, a to je nejdůležitější ze všeho.