Budoucí úsek dálnice D11 mezi Hradcem Králové a Jaroměří je v současné chvíli v obležení archeologů.

Začátkem prvního dubnového týdne trasu budoucí autostrády obklíčili odborníci. Provádějí tu takzvaný záchranný výzkum.

„Začala povrchová prospekce, kdy se pochůzkou po poli sbírají artefakty vyvržené na povrch orbou, a detektorový průzkum, tedy sběr kovových artefaktů pomocí detektorů kovů," popsal první dny v polích vedoucí Katedry archeologie FF UHK Radomír Tichý s tím, že současně jedním z prvních kroků je geofyzikální měření kolegů z brněnské univerzity.

Toto speciální měření, které mapuje podloží, poslouží archeologům jako důležitá opěrná berlička.

V nejbližších dnech je totiž čeká náročná etapa – odrývání skrývky těžkou technikou. Pak už by archeologové mohli získat přesnější představu, co pod vrstvou hlíny ukrývá zem na Hradecku.

„Určitě to budou sídliště z více období. Geofyzikálním měřením se těžko mapují pohřebiště. Tušíme, že na nějaká narazíme v průběhu skrývky," doplnil Radomír Tichý s tím, že k odrývání ornice se musí přistupovat s velkou opatrností. Všechno musí být pod bedlivým dohledem odborníků.

Rozsáhlý výzkum přijde asi na 600 milionů korun.

Archeology lákají pohřebiště

Ještě než se na úsek mezi Hradcem Králové a Jaroměří nahrnou buldozery silničářů - podle plánů by tady už na podzim měla začít výstavba dálnice D11 - bude celá lokalita pod pečlivým dohledem archeologů z Univerzity Hradec Králové, pražské archeologické společnosti Archaia a Archeologického centra Olomouc.

První dubnové pondělí tak odstartoval archeologický výzkum na území dlouhém přes 20 kilometrů. Rozsahem prací se jedná o unikátní vědeckou činnost, do níž budou zapojeny stovky pracovníků. „Výzkum bude největší archeologickou sondou ve východních Čechách," uvedla děkanka FF UHK Pavlína Springerová. I proto se rozpočet projektu pohybuje kolem 600 milionů korun.

Archeologické práce jsou rozděleny do několika kroků. Jedním z nich je průzkum okolí detektory či takzvané geofyzikální měření. Právě to má zmapovat tajemství ukrytá pod zemí, jako jsou například pozůstatky po sídlištích, základy staveb a další.

Jednou z nejpodstatnějších metod je pak samotné odkrývání svrchních vrstev země těžkou technikou. Takzvané skrývky dovolí vědcům prozkoumat tajemství uložená pod zemí detailněji.

„Skrývky buldozerem a bagrem odstraňují především ornici, která je dle zákona deponována stranou. Jemnější lžící bagr opatrně skrývá povrch podloží, tedy neporušeného terénu pod ornicí. Do něho v pravěku či raném středověku zabudovali svoje stavby, jejichž pozůstatky jsou jemnou skrývkou objevitelné," uvedl vedoucí Katedry archeologie FF UHK Radomír Tichý, který zároveň doufá, že se vědcům podaří objevit i četná pohřebiště.

Práce budou rozvrženy do několika týdnů a souběžně s odkrýváním zeminy se archeologové vrhnou do samotného výzkumu, který spočívá v ohledávání vykopávek a vybírání archeologických nálezů.

Výzkum, poté přijde na řadu dálnice

Koncem minulého roku vydalo Ministerstvo životního prostředí závazné rozhodnutí ohledně vlivu stavby na životní prostředí, takzvanou studii EIA. To byl jeden z důležitých kroků, které předcházely výstavbě úseku dálnice na trase Hradec Králové - Smiřice - Jaroměř.

„V úseku Hradec - Smiřice - Jaroměř předpokládáme zahájení na podzim roku 2017. Ohledně zahájení úseku za Jaroměří počítáme s termínem později," uvedl před časem bez dalšího upřesnění mluvčí Ministerstva dopravy Tomáš Neřold.

Dokončení úseku D11 až do Jaroměře si vyžádá asi devítimiliardové náklady. Stavebníci by měli tuto část dálnice podle plánu dokončit v roce 2020.

A co odhalí archeologický výzkum? Nechme se překvapit.

Rozsáhlý výzkum může přinést cenné nálezy
Právě zahájený záchranný archeologický výzkum mezi Hradcem Králové a Jaroměří je unikátní svým rozsahem. Otázkou zatím je, jaká tajemství minulosti se vědcům v průběhu několika týdnů podaří objevit. Například v roce 2013 se archeologům při výzkumu lokality u Lochenic nedaleko krajského města podařilo objevit obrovské pohřebiště kultury zvoncovitých pohárů z doby kolem roku 2600 před naším letopočtem. Také se podařilo odkrýt žárové hroby lužické kultury z mladší doby bronzové a hroby z doby stěhování národů v pátém a šestém století.