Podle pověsti se praotec Čech rozhodl v srdci Evropy usadit proto, že je to krajina mlékem a strdím oplývající. Co se týče mléka, tak u něj to není s množstvím špatné, ale se strdím, tedy medem, je nyní situace velmi tristní a sehnat typicky český med je nyní takřka nadlidský úkol. A pokud se sežene, člověk musí při jeho koupi sáhnout hluboko do kapsy.

Kvůli špatnému roku, kdy se dá i bez nadsázky říct, že včelařům uletěly včely, je totiž strdí nedostatek.

„Včelařím přes šedesát let, ale takovouto situaci, kdy je med prakticky nedostatkovým zbožím, opravdu nepamatuji,“ smutně hodnotí tuto medovou sezónu včelař Miroslav Homoláč ze Suché na Hradecku. Zatímco v minulých letech dokázaly jeho včelky z jednoho úlu vyprodukovat až 45 kilo „tekutého zlata“, tak letos byl rád za to, že z jednoho úlu „vydoloval“ 23 kilo medu.

„Je to opravdu zlé. Ale jsem rád alespoň za to málo. A doufám, že to nejhorší máme za sebou,“ dodává včelař, který za nedostatkem medu vidí dva smutné efekty - špatné počasí a s ním spojené i úhyny včelstev. „Co se týče úhynu, to se mi taky za ty desítky let, co se včelařinou zabývám, nestalo. Do jara mi ze 14 úlů dva uhynuly. Přičítám to i tomu, že byl letošní rok specifický tím, že se zima prakticky hned překulila do léta a včely byly natolik slabé, že to prostě nepřežily. Teď na podzim se mi stalo, že jsem včely nakrmil, ale i když měly zásoby medu a pylu tak mi z úlů zmizely další dvě nadprůměrně silná a vitální včelstva. Tomu se říká kolaps včelstev,“ dodává muž podle něhož za úbytkem medu stojí i choroby typu varroáza, namnožení škodlivých virů, kůrovcová kalamita a suché měsíce.

„Letní sucha způsobila,že řepka, na které jsme v našem kraji závislí, neprodukovala sladinu, ale pouze pyl, později i lípy ze stejných důvodů nemedovaly. Lesní spadový med byl pouze v úzce vymezené lokalitě smrkových porostů. Ale jen tam, kde nebyl tento porost napaden kůrovcem,“ dodává muž, který však oproti jiným včelařů nechává cenu medu na stále stejné cenové hladině z let minulých.

„Za květový med, kterého bylo opravu letos nedostatek, mám cenu 120 korun a smíšený lesní med za 130 korun. Med stáčím pro stálé zákazníky do vlastních přinesených sklenic. Tuto cenu nebudu do budoucna navyšovat,“ dodává Miroslav Homoláč, který včelařinu bere jako koníček, ale při pohledu na to, co se nyní prodává v některých obchodech s etiketou „med“ kroutí jen nevěřícně hlavou:

„Před dvěma týdny jsem v jednom supermarketu viděl med v akci za 100 korun. Ovšem jestli se takový výrobek dá nazvat med, o tom dosti pochybuji. Aby byl stále tekutý, tak se míchá s dovezenými medy z Jižní polokoule či sirupy a ostatními sajrajty. Při podrobném studování na etiketě čtete, že se jedná o med z EU a ze států mimo EU. Nikdy se nepíše,že se jedná o Český med. Ten se totiž za těžké peníze vyváží hlavně do Německa.“

Vánoce bez medu

Pro pravý český med si může člověk zajet například i do Poliz na Hradecku. Oproti minulému roku však musel zdejší včelař Vladimír Doležal jeho cenu zvednout o desetikoruny.

„Český med už prakticky není. Má ho jen už pár velkých včelařů. A sehnat na Vánoce pravý český med bude opravdu fuška,“ říká člen republikového výboru Českého svazu včelařů a majitel Doležalova medu Vladimír Doležal, který taktéž nedostatek „žlutého zlata“ přičítá posledním špatným měsícům.

„Ze začátku roku bylo chaldo a deštivo. Pak přišlo sucho. A i díky němu a kůrovci nám odcházejí lesy a ubývá hmyzu, tedy producentů medovice. První květový med jsme ještě měli, ale druhý květový a medovicový už téměř žádný nebyl,“ dodává muž, pro kterého „pracují“ včely z 90 včelstev.

„Zatímco v minulých letech vycházelo na jedno včelstvo průměrně 40 kilo medu, tak nyní jsme hluboko pod tímto stavem, kdy jsme přišli o 50 až 60 procent medu.“ Podle Vladimíra Doležala už nyní poptávka velice převyšuje nabídku. „I kvůli tomu jsme museli přistoupit k razantnímu navýšení ceny. Zatímco v minulých letech jsme med prodávali za 160 korun, tak letos u nás vyjde květový med na 190 a panenský a medovicový na 210 korun. Ale je to s ním letos opravdu bída.“