Tamní úřad dodržel tříletou zákonnou lhůtu pro zahájení obnov a začal je připravovat v září 2015. Obnovy začaly o rok později, když byli majitelé obesláni dopisem, tedy na podzim 2016. Někteří poškození však tvrdí, že kvůli tomu, že řízení úřad neotevřel hned po soudu, nejsou schopni doložit originální dokumenty. Bez potřebných dokumentů nemohou s auty jezdit. Další upozorňují na to, že vozidla koupili v momentě, kdy už se o jejich pochybné registraci vědělo.

„Zjišťoval jsem si to a bylo mi řečeno, že v Německu zůstávají originály sedm let. Pak dojde k jejich skartaci. Vzhledem k tomu, že jsem auto koupil v roce 2009, měl bych v roce 2014 šanci doklady dohledat. Ale úřad mě informoval až v září 2016," popsal jeden z napálených majitelů Radek Bouček. Současná vedoucí odboru dopravy v Dobrušce Blanka Coufalová si nemyslí, že by lidé měli šanci doklady v Německu dohledat.

„Nepovažuji to za pravděpodobné. Protože když se vozidlo dováží z Německa, má mít oba dva doklady u sebe. Pokud by ty doklady existovaly, tak schválení nemuselo proběhnout nelegální cestou. Nedomnívám se, že by tam ty doklady byly. Pokud by tam byly, na techničácích by bylo razítko sešrotováno. V tu chvíli je to neplatný doklad, který je pro účel schválení technické způsobilosti k ničemu," uvedla úřednice, která postup dobrušského úřadu obhajuje.

„Museli jsme čekat na rozhodnutí soudu. Následně bylo třeba přijmout pro tuto agendu úředníka," popsala proces. Úřednice Radka Pavlíková, která se věnovala výhradně této kauze, nastoupila na úřad v lednu 2015. Bylo prý nutné ji zaškolit, pak byla na nemocenské. Aktivně se případem začala zabývat v září 2015, rok poté došlo k obnovení řízení. „Lhůtu jsme splnili, a to dokonce několik měsíců před jejím vypršením," řekl tiskový mluvčí dobrušského úřadu Miroslav Sixta.

Úřednice Pavlíková se kauze podle úřadu intenzivně věnovala. „Každý ten případ byl jiný. U každého došlo k trestnému činu jiným způsobem. Některá vozidla byla omlazená, u některých byla navýšena emisní norma, někde chyběly doklady, někde byly doklady padělané. Bylo třeba to nastudovat. Úředník se musí ve spisu zorientovat," poznamenává Coufalová s tím, že úřad nejdříve musel u každého případu zjistit, kde je problém. Podle zdroje, který je s případem dobře seznámen, však mohly tyto úkony proběhnout rychleji. „Myslím, že na nastudování spisu stačil i půlrok," uvedl zdroj.

Auto koupili po soudu

Existuje i další skupina poškozených – těch, kteří auto koupili až po rozhodnutí rychnovského soudu v roce 2014. Tedy i v době, kdy už Dobruška řízení připravovala.

Za důležitou okolnost považujeme také dobu, kdy se státní orgán dověděl o skutečnosti, že schválení technické způsobilosti vozidla bylo provedeno v rozporu s právními předpisy. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že o této skutečnosti se státní orgán musel dozvědět podstatně dříve, než byl vydán odsuzující rozsudek. Městský úřad měl tedy neprodleně postupovat podle §100, odst. 3 spr. řádu za pomoci § 100, odst. 1, písm. a) spr. řádu. Nicméně státní orgán byl nečinný a nečinný byl ještě zhruba 2 roky poté, kdy byl vydán odsuzující rozsudek. Státní orgán neučinil žádné kroky, aby ochránil veřejný zájem, na který se v rozhodnutí odvolává," tvrdí Miroslav Pyskatý, advokát jedné z poškozených, která vozidlo koupila v prosinci 2014.

Dobrušský úřad si však stojí za svým – zákonnou lhůtu splnil a majitele uchránit nemohl. Coufalová podotýká, že dokud nedošlo k obnovení řízení, nemohl ze zákona úřad žádného z majitelů upozornit, že není s jeho vozidlem něco v pořádku. „Je nám to líto, bohužel tomu nešlo zamezit. Podle zákona byla ta auta legálně schválena. Vědělo se, že jejich schválení proběhlo nelegálním způsobem, ale od stolu nebylo možné říct: s tím autem nemůžete nakládat," říká úřednice, podle níž si poslední majitelé vozidel zkrátka vytáhli „černého Petra".