Kostra, kterou odborníci zkoumali, byla vyzvednuta z hromadného hrobu na pražském hřbitově v Ďáblicích. Už první zkoumání a nálezy zdravotnického materiálu v oblasti pánve nasvědčovaly tomu, že na těle byl před smrtí proveden chirurgický zákrok v oblasti břicha. To naznačovalo shodu s dostupnými informacemi o posledních hodinách pátera Toufara.

Blahořečení čeká druhá fáze

Toufarovy ostatky budou druhý červencový víkend uloženy pod kamennou desku uprostřed kostela v Číhošti. Ostatky spočinou v kovové schráně. Místo posledního spočinutí se tak symbolicky spojí s takzvaným číhošťským zázrakem, událostí, která někdejšího číhošťského duchovního Toufara stála život.

Už před dvěma lety začal proces Toufarova blahořečení. Potrvá několik let a bude mít celkem tři fáze. První fáze, jejímž cílem byla exhumace Toufarových ostatků, už končí.

Další částí procesu je diecézní fáze, jejímž smyslem je objektivně zkoumat Toufarovu osobnost a život. Shromažďují se argumenty pro i proti jeho blahořečení. „Musí se osvědčit, že měl hrdinské křesťanské i lidské ctnosti, což je podstatou každého blahořečení," řekl nedávno Deníku právník královéhradeckého biskupství Stanislav Hykyš.

Podmínkou je rovněž, aby mezi lidmi úcta ke kandidátovi s postupem času stoupala. Stanislav Hykyš  si netroufá odhadnout, jak dlouho by tato fáze mohla trvat, ale podle jeho slov by ji mohl zrychlit fakt, že stále žijí pamětníci tehdejších tragických událostí.

Číhošťský zázrak
Takzvaný číhošťský zázrak se odehrál o třetí adventní neděli roku 1949. Při mši se podle svědků několikrát pohnul půlmetrový kříž na hlavním oltáři. Dosud neobjasněný úkaz se později ještě opakoval. Toufar byl zatčen v lednu 1950, k přiznání se ho StB snažila přinutit ve valdické věznici. Ztýraný 47letý kněz zemřel 25. února 1950, příbuzným jeho smrt oznámili až v roce 1954. Údajné Toufarovy ostatky byly z hrobu vyzvednuty v listopadu, pak je několik měsíců  zkoumali antropologové. Získaná DNA byla porovnána s DNA žijících Toufarových příbuzných.

U mučedníků není zázrak podmínkou

Třetí  fáze blahořečení se odehraje v Římě před kongregací pro blahořečení a svatořečení, jejíž členové znovu přezkoumají všechny materiály a vydají dekret o křesťanských ctnostech. „Konečné slovo však bude mít papež," upozornil Stanislav Hykyš.

Dodal, že u kandidátů na blahořečení se zpravidla vyžaduje svědectví o uskutečnění zázraku, za který se většinou považuje medicínsky nevysvětlitelné uzdravení. „U mučedníků, jako je farář Toufar, by to však nemělo být bezpodmínečné," řekl Stanislav Hykyš.