Pryč jsou normalizační 70. a 80. léta, kdy bylo zahradničení v Česku fenoménem. Kdo neměl chalupu nebo chatu, utíkal ze společenského marasmu Husákova prezidentování alespoň do zahrádkářských kolonií.

Od listopadové revoluce, kdy zahradničení přestalo být únikem z šedivé reality, je jako životní styl na velkém ústupu. Zatímco před rokem 1989 měl tehdejší český zahrádkářský svaz i přes 400 tisíc členů, dnes jich je sotva třetina a jejich věkový průměr většinou přesahuje šedesátku. A dlouhodobě také klesá výměra, na které zahrádkáři hospodaří, nyní jde o necelých 9500 hektarů namísto dřívějších 25 tisíc hektarů.

„V naší místní organizaci nás je pětačtyřicet, ale dříve nás bývalo až dvě stě padesát. Z toho plyne, že členská základna výrazně zestárla a prořídla. Průměrný věk našeho člena je v současnosti 68,5 roku. Konkrétně máme jen jednoho jediného člena ve věku do dvaceti let a pak ještě jednoho do třiceti," řekl Jozef Michal, tajemník základní organizace Českého zahrádkářského svazu v Chrudimi.

Jak tento čerstvý sedmdesátník říká, bez zahrádky nevydrží ani jeden den. K zahradničení se dostal před 40 lety podobným způsobem, jak řada jiných pravověrných členů svazu.

„Když se mně jako zaměstnanci někdejší chrudimské Tramontáže v roce 1978 naskytla možnost odkoupit si vlastní zahrádku, tak jsme s ženou nezaváhali a pořídili jsme si necelých šest arů vlastního pozemku s malým zahradním domkem," vzpomíná.

Kromě salátů, mrkve, okurek, jahod, rybízů a všeho dalšího teď pěstuje ve foliovníku 12 keříků rajčat a venku ještě asi dalších deset. A pak ještě i třicet paprik, takže co se týká téhle zeleniny, jsou s manželkou plně soběstační. Dříve často vyrážel s přáteli ze spolku i na různé výstavy. Sám ale přiznává, že samotné členství v zahrádkářském svazu mu žádné přímé výhody nepřináší. Devízou jsou však vazby a kontakty, které se hodí například při levnějším nákupu zahrádkářských potřeb.

Největší oblibě u zahrádkářů obecně se těší ovocné stromy, zvláště jabloně, které pěstuje přes 80 procent z nich, následují třešně nebo ořechy. Dominantou zahrádek jsou také malé ovocné keře, hlavně rybíz či jahody. Na každé druhé zahrádce se najdou rajčata a mrkev, stále oblíbené jsou i okurky a brambory.