Živoucí encyklopedie šlechtických rodů. Takový pocit musí mít divák z Františka Kinského z Kostelce nad Orlicí, když poslouchá jeho zasvěcené líčení historie dávné i ne tak vzdálené v pořadu Modrá krev, jehož je průvodcem. Ostatně sám je příslušníkem slavného českého šlechtického rodu, který zažil časy dobré i zlé a umí o nich vyprávět, a leckteré zavřené dveře pomohl dokumentaristům pootevřít. Dokáže však takto "sypat z rukávu" i příběhy o rodech ostatních?

„Texty se učím chvilku před natáčením, abych je v hlavě udržel,“ vysvětlil s úsměvem František Kinský při natáčení jednoho z dílů nové série na hradě Potštejn.

Ilustrační foto.
Kyberkriminalita v hradeckém kraji bují. Lidé loni přišli o 166 milionů

Diváci v ní kromě potštejnského hradu uvidí také tamní zámek. Obě sídla po nějaký čas vlastnili Dobrzenští z Dobrzenic, mimochodem rod pocházející z Dobřenic u Hradce Králové, jemuž byl po revoluci v restituci navrácen zámek v Chotěboři.

František Kinský prozradil, že na východ Čech filmaře zavedla i historie spjatá s rody Thurn-Taxisů a Valdštejnů. Fanoušci pořadu se tak mohou těšit, že se v něm objeví Český ráj a Trosky, hrad Valdštejn, ale i pardubické dostihové závodiště a Taxisův příkop.

Stacionární radar v Dobrušce měří okamžitou rychlost.
Na Rychnovsku bude krotit řidiče více úsekových měření. Víme, kde. Podívejte se

Třetí série přiblíží minulost i současnost celkem deseti šlechtických rodů. Kromě zmíněných to bude rod Bořek-Dohalský z Dohalic, přičemž také tento má svůj původ na Hradecku a jedním z jeho mnoha sídel byly například Ještětice na Rychnovsku. Modrá krev se vydala rovněž po stopách Daczickych, Salmů, Stránských ze Stránky a Greiffenfelsu, Zejdliců ze Šenfeldu, Habsburků a Strachwitzů.

„V některých případech to jsou hodně zajímavé osudy,“ navnadil František Kinský.

Kdo z aristokratických kruhů po revoluci v únoru 1948 zůstal v Československu, tomu to nový režim pořádně spočítal. Ze šlechticů udělal vyvrhele, které připravil o domov, majetek, někteří se ocitli ve vězení, jiní se museli živit jako kulisáci, pokrývači, betonáři, ale třeba i jako kopáči či údržbáři.

Písařem u pétépáků

Přípravu třetí série pořadu Modrá krev zbrzdil covid, ale nakonec se ji podařilo dokončit. Filmaři sjeli velký kus republiky a zavítali i do Vídně. Pro některé příslušníky aristokratických rodin se přitom nestala pojítkem s východními Čechami jen jejich někdejší rodová sídla.

„Já byl na vojně v Týništi nad Orlicí na stavbě u PTP, kvůli zdravotním problémům jako písař. Když přišli na to, že Strachwitz dělá sekretáře velitele stavby, zatkla mě vojenská policie a odvezla do Prahy na výslechy. Po návratu jsem šel do kuchyně. Dělal jsem nákupčího, takže jsem jezdil do Rychnova nad Kněžnou a po celém okolí. Mám na to hezké vzpomínky,“ zavzpomínal František Strachwitz, který se do regionu, kde „kroutil“ vojnu, před lety vrátil.

Příležitostí se mu stalo setkání potomků signatářů prohlášení o věrnosti české šlechty českému státu v době ohrožení republiky v letech 1938 a 1939. Na potštejnský zámek se jich v roce 2012 sjelo na šest desítek, a to včetně Františka Kinského, jehož děd byl jako nejstarší dokonce mluvčím delegace šlechticů u prezidenta Beneše.

Michal Petrů s Renatou Moravcovou.
Někdy se páry rozhádají. Tanec má ale spojovat, říká nejmladší taneční mistr

Mnozí z nich se pak objevili v pořadu Modrá krev. V jeho první řadě to byl vedle dalších i Jaroslav Lobkowicz, který strávil dva roky na vojně v Josefově na Náchodsku. „Byl jsem opravář televizí a po večerech jsem chodil opravovat důstojníkům televize. V Josefově byla spousta vojáků, důstojníků, kaváren, hospod, kino. Když jsme se tam jeli v 90. letech s manželkou podívat, byl jsem zklamaný. Všechno bylo prázdné a sypalo se,“ popsal své dojmy z návštěvy josefovské pevnosti.

Projekt Modrá krev nabízí nový pohled na českou šlechtu, nejen na její minulost, ale také na její současný život. První dvě série představily celkem 16 rodů, k nim se nově přidalo dalších 10. Scénáristkou všech dílů je Alena Činčerová. O režii se od druhé série dělí s Adélou Sirotkovou. Ve středu 18. ledna uvede program ČT2 od 20 hodin díl věnovaný Salmům.