Královédvorští strážníci slouží ve dvanáctihodinových směnách, Petr Karban a Libor Scholz patří k nejzkušenějším z nich. U Městské policie Dvůr Králové působí už deset let.

Jsou jako dvojčata. „Narodili jsme se ve stejný den, čísla našich zbrojních průkazů jdou po sobě. Hrozná náhoda. Přitom jsme se poznali až při příchodu do tohoto zaměstnání,“ smějí se.

SEHRANÁ DVOJKA

Sobotní noční směna bývá prý často výživná. Policisté by však po předchozích náročných směnách uvítali klidnější den v práci.

Hned po setmění vyráží na obhlídku města. Průběžně projíždí všechny ulice.

„Myslím, že naše přítomnost přináší respekt. I když pak často posloucháme, že se jenom vozíme v autě,“ mrzí Libora Scholze. „Mohli bychom to mít klidnější. V poslední době jsme si to totiž vyžírali. Museli jsme k uklidňování opilých a zfetovaných lidí použít donucovací prostředky. To není příjemné pro nikoho,“ přeje si Scholz.

Oba členové hlídky jsou zkušenými policisty. „Nebojím se o sebe,“ říká Petr Karban, který ve volném čase vede kurzy sebeobrany.

Zná mnoho účinných chvatů, nosí neprůstřelnou vestu. Na jiné vestě má zase zavěšená pouta, teleskop, pepřový sprej, ale i pistoli, obvazy nebo pokutové bločky. „Může to být tak deset kilo,“ směje se Petr Karban. „S Liborem tvoříme stálou dvojici. Vím jak v krizových situacích reaguje. A to je důležité,“ přechází do vážnějšího tónu.

OPILCI, FEŤÁCI, HIV

V sobotu do půlnoci mají strážníci klid. Vyrážíme proto za bezdomovci. Městská policie je hlavně přes zimu kontroluje denně. „Jsou to lidé na úplném dně. Opíjí se a bydlí ve staré trafačce,“ vysvětlují strážníci.

Na třech čtverečných metrech a v neuvěřitelném smradu muž a žena zároveň spí i vylučují. Naši přítomnost přes přemíru alkoholu ani nezaregistrují.

„Noclehárna bezdomovcům ulevila, ale stále jsou tu lidé, kteří ostatní obtěžují. Žebrají, popíjí na veřejnosti,“ říká Petr Karban, který před časem do noclehárny chodil vypomáhat. „Této dvojici vadí i nejjednodušší režim noclehárny. Proto žijí tady,“ vysvětluje.

Bezdomovci tvoří část veřejnosti, s níž jsou královédvorští policisté ve stálém kontaktu. „Lidé nevidí, s kým pracujeme. Jsou to opilci, feťáci, lidé HIV pozitivní. Člověk musí být hodně opatrný, stačí jedna nepozornost a může na svou práci doplatit,“ říká Libor Scholz. „Lidé nám neděkují, dokonce jsme jednou dostali vyčiněno i za záchranu života. Represivní složka nemůže být oblíbená, tak to je,“ zamýšlí se strážníci.

A tak si zábavu hledají i v práci. Složili zkoušky tzv. First responderů a mají oprávnění poskytovat prvotní zdravotní péči. „Tady má člověk pocit, že opravdu pomáhá. Nemusí jen uklidňovat a něco napravovat,“ říká Petr Karban.

ÚČINNÉ KAMERY

Problémy prý jinak obvykle nejčastěji vytváří lidé posilnění alkoholem či drogami. „Asi 70 procent případů se dá ukecat. Lidé si rozmyslí machrování a raději ustoupí. Pak jsou ale samozřejmě i náročnější věci při nichž jdeme opravdu nadoraz. Někdo se prostě potřebuje poprat,“ poukazují.

Perfektní preventivní metodou před monitorováním veřejných prostranství jsou prý kamery. Královédvorská městská policie jich využívá více než dvacet.

„Nedíváme se lidem do kabelek, ani do oken. Proč bychom to dělali? Pro nás je důležité, že víme, kde se lidé srocují a kde reálně může vzniknout problém. I lidé naopak ví, že tam kamery jsou,“ vysvětlují strážníci. „Můžeme být v předstihu, místo monitorujeme průběžně,“ doplňuje Karban.

Je půlnoc. Ostřílení parťáci mají před sebou ještě 7 hodin směny. „Tak snad to bude klidné,“ opakují, když se loučíme.