Smrže tu prý rostly v lese a hojně na návsi i v zahradách. Jak se zdá, dnes už byste je objevili jen vzácně. Na návsi není po houbách ani stopy. Na kraji lesa hned vedle cesty se krčí pod jedním ze stromů docela velká houba, ale smrž to není a bohužel ani žádná jiná jedlá houba. Asi po čtvrthodince bloumání lesem máme naději, že přece jen neodejdeme s prázdnou a do košíku putují tři "babky" - první a tady také poslední úlovek. V jedné z babek se navíc zabydlela celá rodinka červů, která ho proděravěla hotovým labyrintem chodeb.
Houby - smrže prý rostly i na smržovské návsi.
"Dřív tady smrže byly, teď se asi moc nevyskytují, protože houby nerostou ani v lese. Byla jsem se dívat a nic moc, ale kdo má svá místa, ten najde. Já nejsem rodilý Smržovák, takže to tady tolik neznám. Musím jít na houby, když opravdu rostou. Jinak mi smrže vyrostly na zahradě, když jsem přivezla kůru, na tom se občas vyskytují. Dělám z nich dršťkovou polévku, je výborná," pochvaluje si Dana Vlášková.
Sekera ve znaku
Srdce každého houbaře přitom musí zaplesat, když zjistí, že pod Smržov patří i Hubíles. Ačkoli to podle názvu vesnice přímo svádí k tomu, že ani v další části obecního znaku houba nemůže chybět, není tomu tak. Místo toho je jakýmsi pojítkem obou obcí smrk a Hubíles zastupuje sekera. Na historické pečeti je zachycen dřevorubec při práci. Původ názvu obce totiž není odvozen od hub, ale od slova hubit.
Jak vysvětluje autor encyklopedické publikace Místní jména v Čechách Antonín Profous, tvoří první část názvu vsi rozkazovací způsob staročeského „hubi“ od slovesa hubit. K němu se přidal „les“. „Bylo asi přezdívkou prvního usedlíka, který hubil les. První člen místního jména nemůže býti od staročeského húba - houba, poněvadž se přídavné jméno končící na -í tvořila jen ze slov označujících bytosti živé, ač by se houbový les velmi zamlouval,“ sděluje Profous.
Houby v názvech obcí
U Hubojed houby rostou
To Hubojedy, které lze nalézt poblíž Sobotky na Jičínsku, označuje jako ves hubojedů, tedy lidí, kteří rádi jedí houby. "Houby teď rostou asi všude, tady po okolí ano," říká Romana Zítová, pracovnice obecního úřadu v Mladějově, pod nějž Hubojedy spadají.
Součástí Jičína je pak Hubálov. S houbami ale nejspíš nic společného nemá. Jméno obce zřejmě pochází z pojmenování Hubálův dvůr, příjmení Hubál je totiž z konce 14. století doloženo jak v Praze, tak i ve městě Jičíně. Jen pro zajímavost, Popovičky, které jsou dnes také součástí Jičína, se prý v minulosti jmenovaly Hubálky.
Obdobně jako u Hubojed vykládá Profous i původ názvu obce Hřibojedy, která leží nedaleko Dvora Králové nad Labem. "Německý název obce byl Sibojed, ale jak název vznikl, nevím, nejsem historik," podotýká hřibojedský starosta Miloš Dohnálek.
A jestli byste tu letos na hřiby natrefili? "Nerostou, je na ně sucho," dodává starosta. "Rostou tu jen polohříbky, ale v Pilníkově a výš houby zaručeně rostou," dává tip Veronika Kyselová z Hřibojed - Hvězdy.
Obnoveno po zpustnutí
O Hřibsku na Hradecku pochází první zmínka z roku 1541. Dnes je jednou z místních částí Stěžer. Podle Antonína Profouse místní jména končící na -sko označují často vsi obnovené po zpustnutí. Podle toho se původní ves jmenovala Hřiby. V minulosti byla obec zvaná též Řípsko a Řibsko. Vzniklo to prý nepečlivou výslovností a spodobou souhlásek. Dnešní tvar pochází z 20. let minulého století.
Pokud pak budete projíždět po vedlejších silnicích Rychnovska, můžete zde narazit na Hřibiny. I jejich název se v minulosti objevil hned v několika variantách. Podle jedné z verzí místní jméno vzniklo právě od toho, že se v těchto místech vyskytovaly hřiby. Nabízí se však i jiný možný původ - že se ves nachází na hřebeni. "Nejmenujeme se podle hub, ale podle valu," říká starosta Jaroslav Klapal.
"Já sám jsem na houbách ještě nebyl, pojedu až dneska. Houby tady rostou, ale frekvence lidí je daleko větší a lesy nejsou tak velké. Já se chystám na hory. Rád bych něco našel alespoň na smaženici," poznamenává starosta.
21
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
