Po Pardubicích je Josefov druhým městem počátku aviatiky v Čechách. Josefov je spjat se jmény průkopníků letectví, a to s prvním českým pilotem Ing. Janem Kašparem (1883 – 1927) z Pardubic a  rakouským konstruktérem Ing. Dr.h.c. Igo Etrichem (1879 – 1967) z Horního Starého Města  u Trutnova.

Lidé toužili vidět letícího Čecha

Vidět letícího Čecha v aeroplánu roku 1910 jistě patřilo k všeobecné tužbě Jaroměřáků i Josefováků, což se splnilo v neděli 24. července 1910, kdy na vojenském cvičišti v Josefově  podnikatelé hoteliér Jindřich Rýdl (1875 - 1938) a knihkupec Edvard Faster (1877 – 1955), oba členové nové založeného odboru Klubu českých turistů v Jaroměři, zorganizovali celkem už třetí veřejný vzlet Ing. Jana Kašpara. Ten totiž po složení pilotské zkoušky 16. června 1910 uspořádal v našem kraji své první veřejné lety za obrovské účasti obecenstva z celých Čech. První vzlet se uskutečnil  v neděli 19. června 1910 na vojenském cvičišti v Pardubicích za účasti 22 tisíc diváků.

První let trval téměř dvě minuty

Druhý veřejný vzlet se datuje k neděli 3. července 1910 na vojenském cvičišti poblíž Petrofovy továrny v Hradci Králové a konečně třetí veřejný vzlet po odložení z 10. 7. a 18. 7. se konal v neděli 24. července 1910 na vojenském cvičišti v Josefově směrem k Novému Plesu. Josefovské cvičiště je dosud největší ze všech, kde Kašpar dosud létal, a  má i nejkrásnější polohu. Leží v úhlu, který svírají dvě silnice – k Jasenné a  k Novému Plesu.

Ing. Jan Kašpar během národní slavnosti „Jaroměřsko českým menšinám" za prudkého větru na svém letadle jednoplošníku Blériot v podvečer, kdy vítr příliš nezeslábl, vzlétl celkem dvakrát. Poprvé ve výšce cca 40 metrů ke Starému Plesu, a pak po obrátce k Jasenné se nesl  k Novému Plesu bezpečně mimo početného obecenstva pod ním. První let trval jednu minutu a  55 vteřin.

Po zkontrolování směrového kormidla startuje aviatik Kašpar podruhé. Vítr stále neměl slitování, s neutuchající sveřepostí bil do křídel. Nicméně statečný pilot vystoupal se svým strojem, který dokonale ovládal, do výše asi 70 až 80 metrů. Druhý let trval čtyři minuty a 50 vteřin. Obecenstvo zahrnulo aviatika spontánním potleskem za jeho znamenitý výkon. Ing. Kašpar si stěžoval přátelům na prudký  vítr a zapadající slunce, jež ho místy oslepovalo a ztěžovalo prostorovou orientaci. Produkce skončila a početný dav se směsicí kočárů a automobilů v počtu více než 20 tisíc diváků se spokojeně rozchází.

V Hronově měli letět i pasažéři

Veřejné vzlety Ing. Jan Kašpar uspořádal i v Hronově v neděli 18. září 1910, kde se stroj na značně rozmoklé, rozbředlé půdě bořil a vzlétl teprve po pátém pokusu a trval pouhých 46 vteřin, dostoupil v něm výše asi 70 metrů a před asi šesti až sedmi tisíci diváků uletěl dráhu asi 700 metrů.

Hronovský vzlet, ohlášený původně na 10. září, zklamal i v jiném směru. Byl totiž původně oznámen jako let s cestujícími, ba dokonce byla i známa jména osob, které se ho měly jako pasažéři zúčastnit. Další nezdar přivodila i porucha vrtule. Konečně si aviatik Jan Kašpar troufal na dálkové lety.

111 kilometrů za hodinu? Zázrak

Nezdarem skončil i vzlet Ing. Jana Kašpara ve Dvoře Králové nad Labem Na Příčce dne 27. srpna 1911, kde při vzletu  poškodil svůj letoun, který byl převezen k opravě do Pardubic. Dne 1. září 1911 přeletěl inženýr Kašpar s opraveným letounem z Pardubic do Dvora Králové nad Labem. Při tomto přeletu dosáhl rychlosti 111 km/hod., o čemž psal i rakouský tisk.

Dvůr Králové se stal prvním městem, kam na veřejný vzlet Ing.. Kašpar  přiletěl. Až doposud své veřejné vzlety ukončoval odletem do Pardubic. Druhý den 2. září 1911 uskutečnil Kašpar devítiminutový zkušební vzlet, avšak už 3. září 1911 při opakovaném veřejném vzletu náhle motor Kašparova letadla nenadále „vysadil" a Kašpar byl nucen nouzově přistát na rozoraném Flečkově poli, což bylo příčinou opětovného poškození letounu. Vzlety v Hronově i ve Dvoře Králové nad Labem tedy skončily nezdarem v našem regionu.

Dálkový let vedl i přes Jaroměř

V roce 1914 už Kašparovo místo před veřejností na poli letecké slávy  zcela  zaujal jeho bratranec i spolupracovník Eugen Čihák  (1885 – 1958), konstruktér a rovněž průkopník českého letectví v Pardubicích.  V neděli odpoledne  17. května 1914 vykonal na svém jednoplošníku potaženém modrým plátnem, na  tzv. modrém Rapidu dálkový okružní let Pardubice – Vysoké Mýto – Jaroměř – Přelouč.

Při tomto Čihákově nejdelším, předposledním, dálkovém, okružním a ukázkovém letu měřícím okolo 135 kilometrů, přistál pouze ve Vysokém Mýtě a v Jaroměři. Pořadatelem letu byl sám  aviatik Eugen Čihák ve spolupráci s Tělocvičnou jednotou  Sokol v Jaroměři z iniciativy jejího agilního starosty MUDr. Jindřicha Stárka (1875 – 1921), zubního lékaře, krajanského novináře  a dramatika.

Lidé vítali letoun bouřlivým potleskem

Početné obecenstvo shromážděné  poblíž zeměbraneckých kasáren a  vojenského cvičiště v Jaroměři nedaleko  hřbitova u státní silnice na Dolany a Českou Skalici uvítalo asi v 16.45 hodin bouřlivým potleskem letadlo modrý Rapid pilotované Eugenem Čihákem.

Aviatik se svým Rapidem provedl několik zatáček, osmičku, nízký let a bezpečně dosedl  na vojenském cvičišti. Let trval asi 30 minut. Po  půlhodinové přestávce nastoupil další let do Přelouče, kde už nepřistál, ale raději  letěl po větru až do Pardubic, kde jej na letišti očekávali baron Arthur Kraus, okresní hejtman Nápravník a komisař Malsa, aby blahopřáli Eugenu Čihákovi k pěknému sportovnímu výkonu.

V Josefově stavěli prototypy letadel

Josefov je v historii světového letectví spjat se jménem významného leteckého konstruktéra Ing. Dr. h.c. Igo Etricha (1879 – 1967), který zde v Josefově v letech 1911 až 1913 zkoušel své prototypy letadel: jednoplošníky řady Taube (Holubice), Schwalbe (Vlaštovka) a elegantní limuzínu, tzn. letadlo s kabinovým prostorem pro cestující. Etrich správně předvídal, že budoucnost bude patřit hromadné dopravě v letectví.

Poté však přišla první světová válka, už 28. července 1914 vypukla Velká válka, která sportovní měření sil „báječných mužů na létajících strojích" proměnila – bohužel – ve smrtonosný boj na život a na smrt.

Jiří Uhlíř