Roční krmné dávky v Zoo Dvůr Králové na první pohled zaujmou. Namátkou: 200 tun ovoce a zeleniny, 200 tun granulí, 10 tisíc kusů vajec, 20 tun masa, stovky metráků sena. Jde o nepředstavitelné objemy. Podobně velkou hrou je i sestavování jídelníčků.

Královédvorská zahrada má vlastní výživové oddělení, které obstarává běžné zásoby i exotičtější potraviny. Například museli najít dodavatele hlemýžďů, ze Španělska objednávají vojtěškové seno. Většina potravy ale pochází z domácí produkce.

STRAVA JAKO HRA NEBO LABORATOŘ

Na nákup potravin má výživové oddělení 12 milionů korun ročně. Strava zvířat je podobně pestrá jako u lidí a jídelníčky se denně obměňují.

„Výživa je součástí každého úspěšného chovu. Máme vazby se zoology i s veterináři, jídelníček je proto sumářem poznatků všech tří stran," vysvětluje Monika Ptáčková, vedoucí oddělení výživy v Zoo Dvůr Králové. „Hrajeme si, každý chce něco jiného. Když přivážíme nové zvíře ze zahraničí, okamžitě poptáváme i krmnou dávku. Třeba naši levharti jsou zvyklí na králíky a slepice. Ale jedinec, který před 14 dny přijel z Ruska, tuhle stravu odmítá. Musíme si s tím často hrát, zkoumáme, co je ochotný přijmout. Je to taková laboratoř," říká vedoucí oddělení výživy. Běžnější jsou pochopitelně ale druhové odchylky. „Víme, že drilové vůbec nejí řapíkatý celer," uvádí příklad Dita Rindtová, odborná pracovnice ve výživovém oddělení. „Žirafám zase musíme ovoce a zeleninu krouhat. Mohly by se totiž udusit i švestkou. Ptákům se dělají kašičky. Vždycky se ale snažíme připravit pestrou stravu, aby si zvířata mohla vybrat," dodává Rindtová.

Součástí krmných dávek jsou i granule, tvarohy nebo želatinové doplňky. Jeden z mrazicích boxů, v nichž se potrava uchovává, je speciálně vyhrazený pro tzv. okus. „Brigádníci v létě sbírají větve s listím, které si necháváme zamrazit. Na sezonu potřebujeme asi devět tun okusu," objasňuje Monika Ptáčková.

POCHOUTKOU JSOU BANÁNY I CHLEBA

Krmivo se v zahradě rozváží jednou denně, zpravidla v 9 hodin dopoledne. Poté pracovníci začínají připravovat dávky na další den. Ukládají je do plastových boxů i přepravek. „Dávky uzpůsobujeme tak, aby zvířata nenabírala moc tuku. Nemají tolik pohybu jako ve volné přírodě," vysvětluje Dita Rindtová.

Největší zvířecí pochoutkou jsou banány. „Do jídelníčků je zařazujeme citlivě. Cukr působí jako droga nejen na lidi, ale i na zvířata. Proto s banány šetříme," usmívá se Monika Ptáčková. Všeobecně oblíbený je překvapivě chleba. „Když musíme zvířeti dát lék, využijeme právě chleba nebo banány a umístíme ho do nich," dodává.

Český chleba byl dokonce běžnou součástí transportů nosorožců do Afriky. Zvířata ho dostávají za odměnu jako pochoutku.

NEJPODÁVANĚJŠÍ JABLKA, NEJVĚTŠÍ JEDLÍK SLON

Zoo disponuje třemi propojenými pracovišti výživy se 17 pracovníky. Má i vlastní odchovnu. „Jsou tu chovy králíků, potkanů, slepic nebo morčat. Někteří zaměstnanci se starají o objemová krmiva seno a podobně," vysvětluje Monika Ptáčková. Špičkou je pak centrální kuchyň. Tady se zaměstnanci starají o sestavování jídelníčků a především o úpravy živočišných i rostlinných produktů.

„Co zvíře, to krmná dávka. Připravuje se krmení pro jednotlivce i pro skupiny. Denně musíme sestavit zhruba 80 jídelníčků," počítá Monika Ptáčková. Nejčastěji se v krmných dávkách objevují jablka. Většinu z nich zoo dováží z Dolan na Náchodsku. A pak nesmí chybět mrkev.

„Chovatelé podávání potravy přizpůsobují denní činnosti a zavěšují ji třeba ve výbězích. Zvířata jsou od října do února v zimním režimu, tak aby měla pohyb a nenudila se," říká Monika Ptáčková.

Největší množství krmiva prý spořádají sloni. Každý z nich denně pozře až 200 kilo zelené píce, sena a okusu. „Sežerou toho opravdu hodně," přiznávají výživové pracovnice.