Důvod? Odchyt v zástavbě obce může provést pouze osoba oprávněná k tomu zákonem.

„Tím se cesta pro náš podnik uzavřela," říká Jana Burianová, tisková mluvčí Povodí Labe.

Odchyt přemnožených zvířat tedy nakonec bude muset zařídit radnice, která doposud proces pouze schvalovala. Mělo se začít s příchodem teplých jarních dnů.

„Odbor životního prostředí povolil odchyt těchto hlodavců. Na několika místech bylo totiž zaznamenáno narušení břehů včetně narušení stability několika stromů," uvedla už v lednu vedoucí odboru Iva Šedivá.

O dalším osudu hlodavců, kteří v průběhu února opustili lokalitu Piletického potoka a pobývají pouze u Labského náhonu a na soutoku Labe s Orlicí, se bude rozhodovat v příštích dnech. Celý proces půjde od začátku.

„V nejbližší době zahájíme výběrové řízení na firmu, která bude nutrie odchytávat," naznačil další vývoj hradecký primátor Zdeněk Fink.

Veškeré náklady na „lov" i karanténování bude hradit město.

Nutrie by poté měly putovat k chovatelům. „Ale to už bude záležitostí odchytové firmy, jak si s nimi poté poradí," dodává primátor Fink.

Lidé nutrie krmí i přes varování
Pomohla jim teplá zima i to, že se jim daří přizpůsobit se našim podmínkám. Přitom původně pocházejí nutrie až z daleké Jižní Ameriky. V naší krajině jim tedy chybí přirození nepřátelé.
A právě to je kámen úrazu. Invazivní druhy, mezi než hlodavci patří, se totiž snadnou množí a mohou tak způsobit obrovské škody.
„Jde o velké riziko. Problém by se měl vyřešit, než bude pozdě. Pokud se nutrie přemnoží ještě více, nezbavíme se jich," varuje David Číp – ekolog a předseda Českého svazu ochránců přírody v Jaroměři.
Většina Hradečáků si přitom z toho, že by nutrie neměla krmit, nic nedělá. Na první pohled roztomilým zvířátkům chodí lidé házet pečivo, mrkve i jablka.
Jde však o větší nebezpečí, než se zdá. Podemleté břehy kolem Labe, kvůli nimž hrozí sesuv půdy a díry v hrázích. I to je dílo nutrií, které snad už brzy čeká odchyt.