"Tradice dívčí (holčičí, holčenčí ) pomlázky je podle dostupných informací stará minimálně sto let (např. kronika obce Bystré, vzpomínky Marie Smrtkové - Kučerové z Rychnova nad Kněžnou uložené v archivu Muzea a galerie Orlických hor). Je jedním ze specifických zvyků Podorlicka a dodržuje se především na Rychnovsku, Vamberecku, Dobrušsku, Opočensku, Náchodsku i v mnoha dalších obcích. Zajímavé je, že tato tradice nejen přežila, ale v dnešní době její obliba i narůstá, dívčí pomlázka se pořádá například i v mateřských školkách," říká etnoložka Muzea a Galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou.

Jedna ze známých písní spojených s obchůzkou s lítem:

Líto, líto, líto,
kdes tak dlouho bylo?
U studánky u vody,
mylo ruce i nohy.
Líto, líto nesu,
až se celá třesu,
celou noc jsem nespala,
abych něco dostala.

Dívčí koleda se slaví čtrnáct dní před Velikonocemi, na Smrtnou neděli. Každá neděle postního období má svůj význam nejen v církevní liturgii, ale také v podobě lidových zvyků.

"Smrtná neděle bývala spojena se vystrojením a nazdobením Morany, která byla nesena ve slavnostním průvodu a vhozena do potoka, tento rituál měl symbolicky ukončit zimu. Počátek nového života pak byl spojen s průvodem děvčat při obchůzce s takzvaným lítem. Jednalo se o vršek mladého stromečku, nejčastěji smrčku, nazdobeného pentličkami a vajíčky. Děvčata zpívala písně, obcházela dům od domu a také koledovala. Obchůzka s lítem probíhala v některých regionech na Smrtnou neděli, jinde pak až o týden později o Květné neděli. Z těchto tradic se pravděpodobně vyvinula v našem regionu dívčí koleda, kdy dívky „vyměnily“ líto za pomlázku neboli binovačku. Ženy šlehají muže a při této příležitosti je zároveň i zvou na Velikonoce k sobě. Za svou koledu pak dostávají sladkosti, vajíčka nebo jiné drobnosti," dodává Pavla Bláhová.

Úryvek o Velikonocích, resp. holčičí koledě ze vzpomínek dcery rychnovského starosty Jana Smrtky Marie Smrtkové - Kučerové, která se narodila v roce 1883:

"Velikonoce přinášely nám mnoho radosti. Chodily jsme o Smrtelné neděli koledovat po všech známých a příbuzných, dostaly jsme malovaná vajíčka, cukroví i peníze. Nejkrásnější vajíčka měla na Láni paní Plakvicová, majitelka trafiky, kterými obdarovala koledníky, s krabičkami od doutníků neb cigaret."