O peníze požádaly myslivecké spolky ze všech pěti okresů Královéhradeckého kraje, každý o částku 60 tisíc korun. Za tyto prostředky chtějí myslivci podél silnic druhých a třetích tříd instalovat pachová i optická zradidla. Zradidla by měla být na deseti až patnácti kilometrech silnic v každém okrese.

Co dělat při střetu
Brzdná dráha osobního auta, jedoucího rychlostí 60 km/hod, je za běžných podmínek kolem 35 metrů. Pokud jedete 80km/h, už je to 55 metrů. Zvíře tedy musíte vidět na poměrně velkou vzdálenost, přitom nesmíte jet rychle a navíc nesmí být snížená viditelnost, námraza či mokrá vozovka. Pokud cítíte, že už ke střetu nevyhnutelně dojde, neměli byste se podle expertů snažit o jakýkoliv manévr, ale zvolit čelní náraz.
„Při čelním nárazu je deformační plocha střetu  se zvířetem největší, a tak je možné uchránit posádku před zraněním," uvedli odborníci.
(Pojišťovny.cz)

Pěna svede zvěř jinam

„Myslivecké spolky argumentují tím, že neustále narůstá střetů vozidel se zvěří, především pak zvěří černou. Dochází tak k velkým škodám nejen v jejich honitbách, ale hlavně na majetku motoristů. Proto jsme se rozhodli jejich žádosti vyhovět," řekl radní Jan Tippner, který je odpovědný za oblast životního prostředí.

„Zradidla jsou instalována na nejexponovanějších místech a mají prokazatelný účinek na snížení počtu tohoto druhu dopravních nehod," uvedl Michal Friček z tiskového odboru krajského úřadu.

Podstatou pachových zradidel je ekologicky odbouratelná pěna umístěná na stromech či dřevěných kolících. Pěna obsahuje směs pachů člověka,  zvířecích predátorů a spáleniště. Tento pach působí na zvěř odstrašujícím způsobem. Smyslem zradidel není zabránit zvěři v migraci, ale svést ji na přehlednější místa. Náklady na instalaci pachových zradidel jsou tři až čtyři tisíce korun na jeden kilometr.

Optická zradidla naproti tomu využívají odrazu světla z jedoucího automobilu a světelný paprsek odrážejí do okolí komunikace.

Podle odborníků má například vysoká zvěř tendenci pohybovat se i v blízkosti silnic především za svítání a za soumraku. Zvíře je při nočním oslnění světlomety vozidla dokonale zmateno, a namísto aby utíkalo, zůstává strnule stát.

Pod koly aut ročně zahynou stovky tisíc kusů zvěře. Kromě srnců, jelenů, divočáků, lišek  či zajíců umírají po srážce s autem i jezevci, kuny či káňata.

Střet se zvěří může skončit tragicky

V období let 1993 až 2014 bylo při střetech s lesní zvěří a domácím zvířectvem usmrceno celkem 33 lidí.

Nejtragičtějšími byly roky 1993 a 2007, kdy si nehody vyžádaly celkem pět obětí.

Kdo srážku s vysokou zvěří zažil, ví, že náraz může být osudný. „Pokud se objeví na silnici jelen, takzvaná nárazová hmotnost se rovná pěti tunám. Tolik váží dospělý slon," varují odborníci.

Pokud zvíře srazíte, musíte to nahlásit policii. Tomu, kdo by si chtěl odvézt například sraženou srnu, hrozí vysoká pokuta.

Dále je potřeba místo nehody vyfotit – jak zvíře, tak vozidlo. Jinak nemáte žádný důkaz  pro pojišťovnu.